Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila pohledávku ve výši [částka] a úrok ve výši 73,96 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám zástupce žalobce a to do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalované byl poskytnut úvěr dne [datum] ve výši [částka] s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 73,96 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem červen 2023. Schopnost žalované řádně splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované (doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalované), databází umožňující posouzení úvěruschopnosti (databáze SOLUS a NRKI), jakož i z jiných zdrojů, též byl proveden tzv. scoring klienta. Bylo prověřeno, že žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná na splátkách uhradila pouze [částka]. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni též právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši [částka] (2x [částka]) a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši [částka]. V důsledku prodlení došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni [datum]. Dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která tak činí [částka]. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od [datum] do [datum], kterou žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby částkou [částka]. Žalobkyně dále nárokuje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru [částka] ve výši 73,96 % ročně (v nominální úrokové sazbě) ode dne [datum] do zaplacení, a to maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvy žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a kopie OP žalované soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši [částka], a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 17. dni v měsíci. Dle splátkového kalendáře měla být první splátka uhrazena dne [datum]. Nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 73,95 % ročně. RPSN dle části A smlouvy činí 104,96 %. Podle bodu 4.5 smlouvy se platby klienta budou započítávat nejprve na úhradu úroků, poté na jistinu a dále na náklady a smluvní pokuty dle bodu 6 smlouvy. V bodu 6.3 smlouvy bylo dále uvedeno, že v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky po dobu delší, než 65 dnů je žalobkyně oprávněna úvěr s okamžitou platností zesplatnit. V případě zesplatnění je žalovaná rovněž povinna hradit smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V bodu 6.1 smlouvy si pak účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení se splátkami po dobu delší než 30 dnů, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení, maximálně však do částky ve výši [částka] ročně. Dle bodu 6.2 je žalovaná povinna hradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované, a to ve výši [částka] za splátku.
6. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že tento se vztahuje ke smlouvě. Formulář obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru. Celková výše spotřebitelského úvěru [částka], celková částka, kterou je třeba zaplatit, byla ve výši [částka], výpůjční úroková sazba 73,95 % ročně, RPSN 104,96 %.
7. Z prohlášení klientů soud zjistil, že se jedná o informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru. Žalovaná prohlásila, že se seznámila s veškerými informacemi dle spotřebitelského zákona, seznámila se s dokumentem „souhlas se zpracováním osobních údajů“, uvedla, že není v úpadku, nemá žádné splatné dluhy vůči třetím osobám aj.
8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno, že její žádost o poskytnutí úvěru ve výši [částka] byla schválena. První splátka měla být žalovanou uhrazena dne [datum], poslední splátka měla být uhrazena dne [datum].
9. Z transakční historie účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. na jméno žalované, soud zjistil, že žalovaná obdržela za měsíc červenec mzdu ve výši [částka] a za srpen [částka].
10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet žalované byla dne [datum] připsána částka [částka].
11. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI soud zjistil, že platební morálka žalované byla systémem vyhodnocena jako kategorie II., tedy menší riziko, lepší segment klientů.
12. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že ke dni [datum] žalovaná neměla žádný dluh u žalobkyně.
13. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalovaná byla dne [datum] žalobkyní upozorněna, že se ocitla v prodlení se splátkami úvěru, v důsledku čehož jí vznikla povinnost hradit účelně vynaložené náklady ve výši [částka], dvě smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.
14. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalovaná byla dne [datum] žalobkyní vyrozuměna, že žalobkyně zesplatnila její závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši [částka].
15. Z karty klienta soud zjistil, že nominální výše úvěru žalované činila [částka]. Délka úvěru 48 měsíců, smluvní odměna za úvěr [částka]. Datum žádosti o úvěr [datum]. Poskytnutá částka [částka]. Datum vyplacení [datum] vyplacená částka [částka]. Žalovaná na úvěr zaplatila [částka].
16. Z hodnocení klienta soud zjistil, že v části „analýza bonity“, kterou vyplňuje zprostředkovatel je jako příjem žalované uvedena částka [částka], přičemž se jedná o příjem ze zaměstnání. Jako výdaje je uvedeno životní minimum [částka], bydlení (nájemné, inkaso) [částka]. Celkem tedy výdaje žalované činí [částka], rezerva [částka].
17. Z výpisu z databáze časových řad ARAD soud zjistil, že v květnu 2023 činil průměrný úrok u úvěrů na spotřebu pro domácnosti 9,46 %.
18. Z předžalobní výzvy vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že pakliže nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně domáhat svého práva u soudu.
19. Soud hodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě, i v jejich vzájemné souvislosti.
20. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.
21. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které žalované poskytla [částka] s úrokovou sazbou ve výši 73,95 % a výší RSPN 104,96 %. Žalovaná se úvěr zavázala splácet ve formě 48 měsíčních splátek ve výši [částka] počínaje měsícem červen 2023. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 65 dnů, je žalobkyně oprávněna úvěr s okamžitou platností zesplatnit. V případě zesplatnění je žalovaná rovněž povinen hradit smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V bodu 6.1 smlouvy si pak účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení se splátkami po dobu delší než 30 dnů, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení, maximálně však do částky ve výši [částka] ročně. Dle bodu 6.2 smlouvy je žalovaná povinna hradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované, a to ve výši [částka] za splátku. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a zjistila, že žalovaná neměla žádný dluh u žalobkyně, ani u jiné společnosti, její příjmy jsou ve výši [částka] měsíčně, a její volné zdroje činí [částka] měsíčně. Registr klientských informací vyhodnotil žalovaného jako klienta s nízkým rizikem. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, a to i přes opakované výzvy žalobkyně a předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně využila svého práva a zesplatnila závazek žalované.
22. Po právní stránce soud smlouvu o úvěru posuzoval podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“].
23. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
26. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
27. Již před účinností o. z. dovodila judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Odo 236/2005].
28. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), shledal soud ujednání o sjednaném úroku v rozporu s dobrými mravy, když sjednaná sazba podstatně převyšovala úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovanou bankami v době uzavření úvěrové smlouvy ve výši 8% až 9% ročně.
29. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
30. Podle § 2395 o.z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně jako poskytovatel úvěrů uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje právě tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Žalobkyně by bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích předmětnou smlouvu o úvěru neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. V rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 22 Co 197/2019, bylo vyjádřeno, že „žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Z toho lze bez pochyb uzavřít, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala.“
31. V poměrech souzené věci tedy nutno uzavřít, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z., přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které přihlíží soud ex officio. Smlouva o úvěru je absolutně neplatná jako celek. Neplatné je tedy i ujednání o úroku z úvěru, o smluvních pokutách a o paušální náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. K moderaci sjednaného úroku ve smyslu § 577 o. z. za této situace přistoupit nelze.
32. Žalobkyni po právu náleží pouze částka [částka], odpovídající poskytnutému úvěru, neboť žalobkyně plnila bez právního důvodu a žalovaná je povinna vydat, oč se bezdůvodně obohatila [srov. § 2991 o. z.]. Oprávnění účastníků neplatné smlouvy požadovat navrácení plnění, resp. vydání bezdůvodného obohacení, upravuje § 2993 o. z.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posuzování procesního úspěchu je třeba zohlednit rovněž příslušenství pohledávky [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 1357/2017]. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky [částka] a ohledně úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (zde [datum]) – tedy v rozsahu 65,5%. Žalobkyně byla naopak neúspěšná v rozsahu 34,5%. Žalobkyni proto náleží 31% nákladů účelně vynaložených na uplatňování práva.
34. Náklady řízení před soudem, účelně vynaložené žalobkyní, činí celkem [částka], což představuje:- soudní poplatek za žalobu ve výši [částka],- odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání) v plné výši dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. [částka] [3 x [částka] ],- odměna právní zástupkyně žalobkyně za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, tj. [částka],- náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby á [částka], tj. , částka- 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Z těchto celkových nákladů pak 31 % činí Kč. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.