Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem v částce [částka], zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se dále zavázala uhradit částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 týdenních splátkách ve výši [částka]. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná zaplatila poslední splátku dne [datum]. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a skládala se ze zůstatku dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], úroků ve výši 21 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná podepsala dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátce ve výši [částka] s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši [částka] v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Poslední splátka měla být učiněna dne [datum] (Smlouva o půjčce č. [hodnota] včetně podmínek a karty zákazníka). Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 63,91 %. Výpočet RPSN je založen na předpokladu, že Smlouva bude trvat po dohodnutou dobu (ve smyslu článku 20, větě první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce) (Smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (dopis ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky (dopis ze dne [datum] a poštovní podací arch z [datum]). Dle žalobkyně žalovaná uhradila na základě shora uvedené smlouvy celkem [částka]. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila více, než připouštěla žalobkyně.
5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednaly dne [datum] smlouvu o půjčce, podle které žalovaná převzala částku [částka]. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v šedesáti týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy (konečná splatnost nastala [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně sjednaly [datum] postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
6. Po právní stránce soud spor posoudil následovně. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 145/2010 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval celý úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka] za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku více než 83 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2011 okolo 13 % ročně, RPSN okolo 16 %. S ohledem na výše uvedené nelze za této situace než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující.
10. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném do [datum] (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.), kdy žalobkyně žádala úroky z prodlení až od uplynutí 7 denní lhůty k plnění po konečné splatnosti, tj. od [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši [částka] a současně přiznal žalobkyni s ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné jistiny půjčky i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn, tedy přiznal kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], a úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení.
11. Ve zbývající části soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II zamítl, když smluvní ujednání o úroku, resp. souhrnném poplatku včetně ujednání o způsobu jeho splácení, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější, žádné náklady nevznikly.