Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 992 od [datum] do [datum], částku [částka], úrok ve výši 66,29% ročně z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok ve výši 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalované byl poskytnut úvěr dne [datum] ve výši [částka] s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 66,29 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem leden 2024. Schopnost žalované řádně splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované (doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalované), databází umožňující posouzení úvěruschopnosti (databáze SOLUS a NRKI), jakož i z jiných zdrojů, též byl proveden tzv. scoring klienta. Bylo prověřeno, že žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná na splátkách uhradila dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni též právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši [částka] (2x [částka]) a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši [částka]. V důsledku prodlení došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni [datum]. Dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která tak činí [částka]. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od [datum] do [datum], kterou žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby částkou [částka]. Žalobkyně dále nárokuje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru [částka] ve výši 66,29 % ročně (v nominální úrokové sazbě) ode dne [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka], a to maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvy žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.
5. Dne [datum] uzavřely strany smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku [částka] na účet č.ú. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných k 10. dni v měsíci. Spolu s jistinou se zavázala splatit úrok ve výši 66,28 % p. a., RPSN činilo 85,95 %. Celkem měla žalovaná vrátit žalobkyni částku [částka] (návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], včetně dodatku č. [hodnota], oznámení o schválení úvěru).
6. Dne [datum] zaslala žalobkyně na účet žalované č.ú. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] částku [částka] (doklad o vyplacení úvěru).
7. Průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v listopadu 2023 činily 9,27 % p. a. (z databáze ARAD ze stránek ČNB).
8. Žalobkyně žalované adresovala dne [datum] výzvu, v níž žalovanou upozornila na dlužnou splátku č. [hodnota] splatnou [datum], splátku č. [hodnota] splatnou [datum], vyzvala ji k úhradě a současně žalovanou upozornila na to, že 65. dnem prodlení s úhradou splátky dochází automaticky k zesplatnění úvěru (výzva ze dne [datum]).
9. Žalobkyně žalované dne [datum] odeslala výzvu o úhradu dlužné jistiny, úroků za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. Současně žalovanou upozornila, že pokud své dluhy neuhradí do 7 dnů od odeslání oznámení, přistoupí žalobkyně k podání žaloby (předžalobní výzva, vč. podacího archu ze dne [datum]).
10. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a považuje je za pravé a věrohodné, jelikož korespondují z hlediska obsahového i časového. Další provedené důkazy (karta klienta, hodnocení klienta, prohlášení klienta, předsmluvní formulář, kopie OP žalované, dokument o podpisu na dálku, CBS skóre žalované, výpis ze záznamů SOLUS, oznámení) soud již blíže nehodnotil, neboť nemají pro posouzení věci zásadní význam či z nich soud nic podstatného nezjistil.
11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
12. Strany uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované vyplatila částku [částka]. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i úrok ve výši 66,29 % p. a. Celkovou částku ve výši [částka] měla žalovaná splatit v 48 měsíčních splátkách po [částka] k 10. dni v měsíci. V listopadu 2023 činila průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů 9,5 % p. a. Žalovaná žalobkyni uhradila splátky 1 – 4, celkem ve výši [částka]. Žalobkyně žalované adresovala a odeslala dne [datum] předžalobní výzvu, v níž ji vyzvala k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradila.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
16. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Uvedenou smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovaná jako úvěrovaná uzavřela smlouvu v postavení spotřebitele dle § 419 o. z. a žalobkyně jako úvěrující uzavřela smlouvu v postavení podnikatele dle § 420 o. z. Smlouva proto podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
20. Soud se v prvé řadě zabýval platností smlouvy s ohledem na mravnost sjednaných úroků dle ust. § 547 o. z. Ač občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (sp. zn. [spisová značka]). V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry již v rozporu s dobrými mravy je (sp. zn. [spisová značka]).
21. Ve smlouvě se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit za poskytnutý úvěr ve výši [částka] částku [částka] s tím, že sjednaný úrok činil 66,29 % p. a. V době uzavření smlouvy o úvěru činily průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 9,5 % p. a. Vzhledem k tomu, že úroková míra smlouvy o úvěru přesahovala běžnou úrokovou míru více než 7 násobně, posoudil soud toto ujednání jako nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, a jako takové absolutně neplatné podle § 588 o. z. S přihlédnutím k tomu, že ujednání o úrokové míře je pro žalobkyni jako poskytovatelku spotřebitelských úvěrů neoddělitelnou částí smlouvy, když tvoří základ jejího příjmu z podnikání, zakládá absolutní neplatnost tohoto ujednání neplatnost smlouvy jako celku a contr. § 576 o. z.
22. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy se soud již nezabýval dalšími navazujícími právními otázkami (např. zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované), když jejich posouzení by nemělo na závěr soudu o absolutní neplatnosti žádný vliv, v tomto směru by tak bylo dokazování nadbytečné.
23. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje rovněž na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nebo rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nebo [spisová značka]), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.
24. Žalobkyni s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru náleží toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. [částka] ([částka] – [částka], které žalovaná žalobkyni uhradila ve formě splátek 1 - [právnická osoba] tomu soud dodává, že ačkoliv platba žalované směřovala formálně na úhradu peněžitých povinností ze smlouvy, je nutné je započíst na povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení. Povinnost z neplatné smlouvy totiž neexistuje, a platby je tak nutno započíst na platnou povinnost žalované. Co se týče úroku z prodlení, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění, a to dle předžalobní výzvy odeslané dne [datum] s uvedenou lhůtou 7 dnů od odeslání. Žalobkyni tedy náleží zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. od [datum] ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud v rozsahu práva na vydání bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení žalobkyni výrokem I. vyhověl.
25. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu výrokem II. zamítl, kdy žalobkyni nesvědčí ani právo na zaplacení smluvní pokuty, ani úroku za poskytnutí úvěru, ani právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši dle smlouvy o úvěru.O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla částečně úspěšná žalobkyně, které by náleželo právo na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 6,60 % (žalobkyně se žalobou domáhala celkem [částka] a byla úspěšná toliko v částce [částka], tj. 53,30 %; v části [částka], tj. 46,70 % byla neúspěšná), což představuje. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem náklady [částka], přičemž poměrná část činí [částka]. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. [adresa] plnění nákladů řízení dle § 149 odst. 1 o. s. ř.