Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o nájmu bytu č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], kterou poskytla žalovanému na dobu určitou do nájmu byt č. [hodnota] umístěný v 2. nadzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno] umístěné na pozemku parc.č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]. Nájemní smlouvou se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši stanovené evidenčním listem. Toto nájemné činilo částku [částka] měsíčně. Nájemní smlouvou se současně žalovaný zavázal platit žalobkyni zálohu na služby, a to v částce [částka] měsíčně. Nájemní vztah skončil dle čl. 8 odst. 1 nájemní smlouvy, tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Žalovaný porušil svoji povinnost odevzdat byt po skončení nájmu. K vyklizení a předání bytu došlo až na základě exekuce, a to dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný užíval byt bez právního titulu v době od [datum] do [datum]. Vyjma toho žalobkyně uvedla, že žalovaný v době od prosince 2023 do června 2024 neplatil ničeho za užívání bytu, tedy ani nájem a ani zálohy na služby. Pokud jde o zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu, pak tyto v uvedeném období žalovaný také nehradil a neuhradil ani nedoplatek vyplývající z vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu za rok 2023. Tímto jednáním se žalovaný dle žalobkyně obohatil o částku [částka], která se skládá z bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního titulu, jež činí částku [částka] a tato se skládá z částky [částka] měsíčně za užívání bytu a z měsíční zálohy na služby ve výši [částka], a z částky [částka], která představuje nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2023.
2. Žalobkyně k výzvě soudu svůj žalobní návrh upravila tak, že se vzala zpět svoji žalobu co do částky [částka], a to včetně příslušenství. Tato částka je tvořena původně nárokovanými zálohami na služby za období ledna 2024 až června 2024. Předmětem sporu tedy zůstalo toliko bezdůvodné obohacení za užívání bytu v období od prosince 2023 do června 2024, a to ve výši [částka] měsíčně za měsíce prosinec 2023 až květen 2024 a ve výši [částka] za měsíc červen 2024 s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, a nedoplatek za služby podle vyúčtování za rok 2023 ve výši [částka].
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Z dále uvedených důkazů soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti:Z vyúčtování služeb za rok 2023 včetně rozúčtování nákladů na vodu, vč. doručenky že toto je adresováno žalovanému, je za období celého roku 2023 a vyplývá z něj, že náklady na vodné a stočné byly v roce 2023 celkem [částka], náklady na úklid byly [částka], náklady za odvoz domovního odpadu byly [částka], náklady na společnou elektřinu činily [částka] a náklady na [Anonymizováno] činily [částka]. Celkem náklady činily částku [částka]. Na zálohách nebylo v roce 2023 žalovaným uhrazeno ničeho. Z doručenky je pak zřejmé, že dopis s vyúčtováním byl žalovanému doručen vhozením do jeho poštovní schránky.Z evidenčního listu platného od [datum], že tento je vystaven žalovanému k bytu č. [hodnota], nájemné bytu vč. jeho vybavení činilo částku [částka] měsíčně. Součástí evidenčního listu je i předpis záloh, které byly v celkové výši [částka] měsíčně. Celkem tedy [částka].Z evidenčního listu od [datum], že tento byl vystaveně na jméno žalovaného a nájemné v něm uvedené bylo určeno částkou výši [částka] měsíčně.Z evidenčního listu pro červen 2024 že tento je vystaven žalovanému na měsíc červen 2024 a nájemné za byt a jeho vybavení bylo určeno částkou [částka] měsíčně.Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou z [datum] vyplývá, že žalobkyně pronajala žalovanému byt č. [hodnota] ve 2 NP v domě č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc.č. [hodnota] zapsaném na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „byt“) na dobu určitou do [datum]. Nájemné za nájem bylo sjednáno v čl. 6 nájemní smlouvy tak, že jeho výše bude vyčíslena v evidenčním listu.Z informace o pozemku LV č. [hodnota] že bytový dům č.p. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], v němž se nachází byt, který je předmětem nájmu, je v majetku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a jeho správa je svěřena žalobkyni.Z Hlášení o převzetí evidence volného bytu a z Protokolu o převzetí bytu ze dne [datum], že byt dne [datum] byl převzat od žalobkyně správní firmou, společností [adresa] -majetková, a.s. a že jeho součástí bylo vyrozumění o termínu vyklizení nemovité věci, z něhož vyplynulo, že byt byl vyklizen dne [datum].Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] –[Anonymizováno] že žalovanému byla tímto rozsudkem uložena povinnost vyklidit byt.Z upomínky ze [datum] včetně doručenky že žalovaný dlužil žalobkyni v souvislosti s užíváním bytu jak za období, které je předmětem tohoto řízení, tak i za dobou dřívější, že výše měsíční platby byla minimálně od února 2021 do dne ukončení užívání bytu žalovaným nezměněna, a že touto upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 5 dnů od jejího doručení.Z výzvy k úhradě z [datum] že žalovaný byl již vyzván k úhradě částky [částka].Z předžalobní výzvy z [datum], že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky.
5. Ze shora uvedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.Žalovaný se smlouvou zavázal hradit za užívání bytu nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, stanovené v tzv. evidenčním listu. Nájemné bylo evidenčním listem určeno na částku [částka] měsíčně. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Tímto dnem nájem bytu skončil, avšak žalovaný žalobkyni byt nepředal. Z tohoto důvodu se žalobkyně domáhala vyklizení bytu u soudu, a to v řízení vedeném pod sp.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Byt byl vyklizen na základě výše uvedeného pravomocného rozsudku dne [datum]. Žalovaný za užívání bytu v době od prosince 2023 až června 2024 ničeho nezaplatil a neuhradil ani nedoplatek z vyúčtování za plnění poskytovaná mu v souvislosti s užíváním bytu v období roku 2023.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům.Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.Podle § 7 odst. 1 zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.Podle § 7 odst. 2 zákona poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.Podle § 7 odst. 3 zákona finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
7. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný byt užíval i po skončení nájemní smlouvy. Žalobkyně má proto v souladu s § 2295 o. z. nárok na náhradu za toto užívání bytu, které je bezdůvodným obohacením na straně žalovaného dle § 2991 o.z., přičemž pokud jde o výši, pak tato je v souladu s § 2295 o.z. rovna nájemnému, které spolu účastníci nájemního vztahu sjednali. Nájemné bylo účastníky dohodnuto tak, že toto bude určeno v evidenčním listu, kdy takto byla dohodnuta částka ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně se domáhala náhrady za užívání bytu za celkem [hodnota] celých měsíců (prosinec 2023 až květen 2024) a náhradu za část měsíce června 2024, a to ve výši [částka], která odpovídá náhradě za užívání po dobu 11 dnů. Celková výše náhrady za užívání bytu po skončení nájmu tedy činí částku [částka], k jejíž úhradě vyzvala žalobkyně žalovaného dne [datum].
8. Žalovanému dále vznikla v souladu s § 7 odst. 3 zákona povinnost zaplatit žalobkyni nedoplatek vzniklý v souvislosti s čerpáním služeb poskytovaných s užíváním bytu za období roku 2023, v němž žalovaný byt užíval. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nehradil za období roku 2023 žádné zálohy na služby. Nedoplatek za období roku 2023 byl žalobkyní vyčíslen ve vyúčtování ze dne [datum], které provedla správní společnost. Nedoplatek za rok 2023 činil částku [částka], který byl splatný podle § 7 odst. 3 zákona do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování (tedy dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil nebo, že by proti předmětnému vyúčtování podal námitky, soud žalobě i v tomto rozsahu vyhověl.
9. O příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy tento uložil žalovanému uhradit ode dne, v němž se žalovaný dostal do prodlení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] ([částka] +[částka]) sestávající z částky [částka] za celkem [hodnota] úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a to výzva k plnění, podání žaloby, účast na ústním jednání dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud proti tomu nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za zastoupení advokátem za 2 podání, a to z důvodu, že se nejednalo o úkony nezbytné, ale o úkony vyvolané žalobkyní, kdy bylo na žalobkyni, aby již její původní podání byla úplná a nebylo třeba jejich doplnění. Konkrétně tak soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby ze dne [datum] a za upřesnění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum].
11. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.