Výrok
I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] do [datum], s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 219,85 č, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z úvěru ve výši 11,69 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]. (dříve pod názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].), se sídlem [adresa], PSČ [Anonymizováno], IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], zatímco žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 11,69% ročně z poskytnuté částky ve formě pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž se ocitla v prodlení. Právní předchůdce žalobkyně proto ke dni [datum] poskytnutý úvěr zesplatnila. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky dluh žalované včetně příslušenství sestával z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužných poplatků ve výši [částka], dále kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Žalovaná na svůj dluh dále ničeho neuhradila, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka] na účet žalované, kterou se žalovaná zavázala splatit včetně smluvního úroku z úvěru ve výši 11,69 % ročně z poskytnuté částky, a to v 17 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž produktové podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně (smlouvou o úvěru, akceptací návrhu, produktovými podmínkami, sazebníkem poplatků). Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou úvěru, v důsledku čehož dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru (oznámením o zesplatnění úvěru). Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně včetně příslušenství postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením úplaty, oznámeními o postoupení pohledávek). Dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou k úhradě. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná něčeho uhradila (předžalobní upomínkou, včetně podacího lístku).
4. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dvě smlouvy o úvěru. Protože na jedné straně smluvního vztahu stojí žalobce, který ve smyslu ustanovení § 420 o. z. při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy podnikatel a na druhé straně žalovaný jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy podle §419 o. z. jako spotřebitel, jedná se dle ustanovení § 1810 o. z. o spotřebitelské smlouvy. Na základě těchto smluv poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná však porušila svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnuté půjčky a sjednané poplatky. Obě pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni postoupeny v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., přičemž žalovaná byla o změně v osobě věřitele řádně informována.
6. Soud žalobě vyhověl, neboť z předložených důkazů vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované poskytla, avšak žalovaná poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Soud zároveň přiznal žalobkyni smluvené úroky a poplatky, které byla součástí úvěrové smlouvy.
7. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně vrátit žalobkyni peněžní prostředky ve sjednané výši, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení jistiny dluhu a sjednaného poplatku právo požadovat po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
8. Pro úplnost soud dodává, že žalovaná se z jednání nařízeného na den [datum], v 11:00 hod, omluvila téhož dne v 10:23 hod. O odročení jednání nepožádala, soud věc proto v její nepřítomnosti projednal.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby), a stanovená dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., sestávající z částky [částka] za jeden úkon (účast na jednání), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka].
10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.