Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o nájmu bytu č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], dle které byl žalovaný oprávněn užívat v období od [datum] do [datum] byt č. [hodnota] ve 3[Anonymizováno] nadzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno] [adresa], který je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný se zavázal platit nájemné a zálohy za služby, kdy výše byla upravena evidenčním listem. Dle evidenčního listu platného od 6/2021 bylo stanoveno nájemné a zálohy na služby na částku [částka] měsíčně, dle evidenčního listu platného od 10/2021 bylo stanoveno na částku [částka] měsíčně a dle evidenčního listu platného od 6/2022 bylo stanoveno na částku [částka] měsíčně. Žalovaný dále byl oprávněn užívat garážové stání č. [hodnota] nacházející se v předmětné budově, a to na základě Smlouvy o nájmu garážového stání č. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno]. Žalovaný se zavázal platit nájemné a zálohy za služby, kdy výpočtovým listem platným od 7/2020 bylo nájemné a zálohy stanovené částkou [částka] měsíčně. Žalovanému byl nájem jak bytu, tak garážového stání vypovězen z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného, a to výpovědí ze dne [datum], kdy nájemní vztah k bytu i garážového stání skončil dne [datum]. K řádnému předání nemovitostí však došlo až dne [datum]. Žalovaný za užívání bytu v období od [datum] do [datum] neuhradil žalobkyni ničeho, čímž vznikla žalobkyni pohledávka ve výši [částka], jež se tvořena z části dlužným nájemným a z části bezdůvodným obohacením za užívání bytu bez právního důvodu, kdy výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši obvyklého nájemného. Žalobkyně dále eviduje nedoplatky na vyúčtování služeb spojených z užíváním bytu za rok 2020 ve výši [částka], za rok 2021 ve výši [částka] a za rok 2022 ve výši [částka], tj. celkem částku [částka], kdy žalovaný užíval byt před uzavřením předmětné smlouvy na základě předchozího právního vztahu, a to smlouvy o nájmu bytu č. 108/2019 ([datum] – [datum]). Za nájem garážového stání žalovaný též nehradil v období od [datum] do [datum] ničeho, čímž žalobkyni vznikla pohledávka ve výši [částka], jelikož žalovaný za uvedené období uhradil pouze částku [částka]. Částka je tvořena z části dlužným nájemným a z částí bezdůvodným obohacením. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes předžalobní výzvu žalobkyně.[právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně vzala žalobu částečně zpět do části příslušenství za období od [datum] do [datum], a to konkrétně úroku z prodlení z části nároku představující bezdůvodné obohacení, neboť žalovaný je v této části v prodlení až od uplynutí sedmidenní lhůty dané ve výzvě k plnění ze dne [datum], tj. až od [datum]. Řízení bylo částečně zastaveno usnesení zdejšího soudu č.j. [spisová značka], ze dne [datum].3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně soudu na výzvu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), sdělila, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a žalovaný ve stanovené lhůtě na tuto výzvu nereagoval, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, tj. předmětného bytu a garážového stání (výpis z elektronické evidence katastru nemovitostí). Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] v 3. NP domu č.p. [č.p.] v [adresa] na dobu určitou od [datum] do [datum] č. 108/2019, na jejímž základě se zavázal platit nájemné ve výši [částka] /m2/měsíčně a hradit služby s nájmem související ve výši, která bude určena v evidenčním listu (smlouva č. 108/2019, protokol o převzetí bytu). Žalovaný dále uzavřel s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o nájmu téhož bytu č. [hodnota] v 3. NP domu č.p. [č.p.] v [adresa] na dobu určitou od [datum] do [datum] č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], na jejímž základě se zavázal platit nájemné ve výši [částka] /m2/měsíčně a v druhém roce [částka] /m2/měsíčně a hradit služby s nájmem související ve výši, která bude určena v evidenčním listu. Dle evidenčního listu platného od 6/2021 nájemné a zálohy na služby byly určeny částkou [částka] měsíčně, dle evidenčního listu platného od 10/2021 nájemné a zálohy na služby byly určeny částkou [částka] měsíčně a dle evidenčního listu platného od 6/2022 nájemné a zálohy na služby byly určeny částkou [částka] měsíčně (smlouva o nájmu č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], evidenční list platný od 6/2021, od 10/2021 a od 6/2022). Na základě vyúčtování služeb za rok 2020 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši [částka]. Na základě vyúčtování služeb za rok 2021 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši [částka]. Na základě vyúčtování služeb za rok 2022 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši [částka] (vyúčtování služeb za rok 2020, za rok 2021 a za rok 2022). Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané nájemné a zálohy na služby, a z toho důvodu žalobkyně vypověděla smlouvu o nájmu bytu výpovědí bez výpovědní doby ze dne [datum], která byla převzata osobně dne [datum]. Ve výpovědi je uveden důvod výpovědi dle § 2291 o. z. a zároveň žalovaný byl poučen o možnosti vznášet námitky dle § 2286 odst. 2 o. z. a o možnosti podat návrh soudu, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi ve stanovené lhůtě dle § 2290 o. z. (výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] s doručenkou, konto uživatele prostor B 401). Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o nájmu garážového stání č. SML-2020-030, jejímž předmětem bylo garážové stání č. [hodnota] v předmětné budově č.p. [č.p.]. Na jejím základě se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši [částka] /m2/rok a hradit služby s nájmem související ve výši plus příslušné DPH. Výpočtovým listem platným od 7/2020 byly nájemné a zálohy stanoveny částkou [částka] měsíčně (smlouva o nájmu garážového stání č. SML-2020-030, výpočtový list platný od 7/2020). Žalovaný na předmětném nájemném za garážové stání uhradil pouze částku [částka], jinak ničeho neuhradil, a z toho důvodu žalobkyně vypověděla smlouvu o nájmu garážového stání výpovědí bez výpovědní doby ze dne [datum], která byla převzata osobně dne [datum], a to s odkazem na § 2232 o. z. (konto uživatele prostor [Anonymizováno] [Anonymizováno], výpověď garážového stání ze dne [datum] s doručenkou). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum], která stanovila žalovanému sedmidenní lhůtu k plnění ode dne odeslání výzvy. Výzvu si žalovaný osobně převzal dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] s doručenkou)6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.11. Podle § 1970 o .z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu bytu a dále smlouva o nájmu garážového stání ve smyslu § 2201 a násl. o. z. Uzavřením smlouvy o nájmu vznikla žalovanému povinnost platit žalobkyni sjednané nájemné a služby, jejichž výše vyplynula ze smluv a z platného evidenčního listu či výpočtového listu v případě garážového stání. Dle evidenčního listu platného od 6/2021 nájemné a zálohy na služby za předmětný byt byly určeny částkou [částka] měsíčně, dle evidenčního listu platného od 10/2021 nájemné a zálohy na služby za předmětný byt byly určeny částkou [částka] měsíčně a dle evidenčního listu platného od 6/2022 nájemné a zálohy na služby na předmětný byt byly určeny částkou [částka] měsíčně. Výpočtovým listem platným od 7/2020 byly nájemné a zálohy na předmětné garážové stání stanoveny částkou [částka] měsíčně. Žalovaný sjednané nájemné a služby řádně a včas nehradil, stejně tak neuhradil nedoplatky za vyúčtování za roky 2020 ([částka]), 2021 ([částka]) a 2022 ([částka]), když toliko uhradil žalobkyni pouze částku [částka] na nájemném na garážové stání, jako vyplynulo z konta uživatele. Z toho důvodu má soud nárok žalobkyně v rozsahu neuhrazeného nájemného a služeb včetně nedoplatků po právu, a to včetně příslušného příslušenství dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Žalobkyně dále platně vypověděla dle § 2232 o. z. žalovanému nájem z garážového stání a dle § 2291 o. z. nájem bytu, když mu zaslala dne [datum] písemné výpovědi, které obsahovaly veškeré zákonné náležitosti, a to z důvodů, že žalovaný dlouhodobě nehradil stanovený nájem ani služby. Výpovědi si žalovaný osobně převzal dne [datum]. Žalovaný, ačkoliv měl povinnost byt i garážové stání vyklidit a předat žalobkyni, neučinil tak a od [datum] užíval předmětné nemovitosti bez právního důvodu, a to do [datum] kdy došlo k vyklizení dle tvrzení žalobkyně, což žalovaný nesporoval. Od daného období se tak jedná o nárok představující bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z. na straně žalovaného za užívání předmětných nemovitostí, kdy žalovaná náhrada je přiměřená a odpovídá tržnímu nájemnému v daném místě a čase. Žalovaný na to výši náhrady nerozporoval. Žalobkyně má dále nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, a to podle ust. § 1968 ve spojení s § 1970 o.z., kdy bezdůvodné obohacení se stává splatným první výzvou k plnění. První výzva k plnění představuje předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které byla dána žalovanému sedmidenní lhůta k plnění ode dne odeslání výzvy. Žalovaný je v daném rozsahu v prodlení tedy až od [datum], což je v souladu s žalovaným nárokem po učiněném zpětvzetí žaloby. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů má soud podanou žalobu i ve zbývajícím rozsahu co do žalovaného bezdůvodného obohacení po právu.14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť byla neúspěšná jen v nepatrné části (v části příslušenství bezdůvodného obohacení, která byla součástí zpětvzetí žaloby). Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalovanému představují soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhrada nákladů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to výši 3x [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), tj. náhrada nákladů řízení představuje celkem částku [částka].16. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, protože Městská část [adresa] je veřejnoprávní korporace, která spravuje jí svěřený majetek ve veřejném zájmu. Z veřejných rozpočtů má proto k dispozici příjem pro finanční a personální zajištění realizace své agendy příslušnými organizačními složkami. K zajištění běžné agendy, která souvisí s žalobkyní spravovanou oblastí, má proto využívat své vlastní zaměstnance. Výjimku tvoří případy, kdy předmětem sporu je právní problematika, která přímo s oblastí spravovanou městskou částí nesouvisí, anebo kdy se jedná o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, resp. jazykové znalosti, apod. V takovýchto případech lze postup městské části, která zvolí pro své zastupování advokáta, jenž se na danou problematiku specializuje, považovat za adekvátní. Předmětem tohoto řízení je však vymáhání dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení. Obdobné spory (svojí povahou majetkové) tvoří relativně běžnou agendu žalobkyně, k jejímuž obstarávání je dostatečně personálně vybavena. Nadto žalobkyně v tomto případě neučinila (a ani učinit nemusela) žádné úkony, jejichž provedení by přesahovalo schopnosti a znalosti potřebné k provádění běžné správy jejího majetku, přičemž z obsahu spisu nevyplývají ani jiné okolnosti, které by zastoupení žalobkyně advokátem odůvodňovaly.17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.