Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 507 274,33 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 223,20 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 629,34 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 505 174,33 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 505 174,33 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 58 915,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 507 274,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 9 2023 uzavřené mezi společností [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., a společností [právnická osoba]. (dále jen „banka“). Dne [datum] uzavřela banka se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 475 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě, společně se smluvním úrokem 12,90 % ročně a dalšími poplatky. Banka žalovanému úvěr poskytla, avšak žalovaný jej nesplácel řádně a včas. Z toho důvodu přistoupila dne [datum] k zesplatnění dluhu. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 505 174,33 Kč a poplatků v celkové výši 2 100 Kč, přičemž žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 11 223,20 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 629,34 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 505 174,33 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 505 174,33 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 475 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 562 Kč nejpozději do [datum] (smlouvou o úvěru, potvrzením o poskytnutí finančních prostředků). Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva dle smlouvy a prohlásila dne [datum] celý úvěr za splatný (záznamem banky o zaplacených splátkách úvěru, upomínkou k úhradě, oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný). Žalovanému byla oznámena změna v osobě věřitele a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky (oznámením o postoupení pohledávky s poštovním archem, smlouvou o postoupení pohledávek). Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 505 174,33 Kč, poplatků v celkové výši 2 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 223,20 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 629,34 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 505 174,33 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 505 174,33 Kč od [datum] do zaplacení (záznamem banky o zaplacených splátkách úvěru, sazebníkem poplatků). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (předžalobní výzvou k plnění s poštovním podacím archem), žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil.Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.Po právní stránce soud posoudil věc následovně:Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“).Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, poskytla žalovanému úvěr ve výši 475 000 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena platně a žalovaný byl povinen v souladu s jejími ujednáními vrátit žalobkyni poskytnuté peněžité prostředky. Žalovaný tuto povinnost porušil, když neplatil řádně a včas sjednané splátky. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení dle § 1970 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 58 915,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 292 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 507 274,33 Kč sestávající z částky 10 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 920 Kč ve výši 6 703,20 Kč.[adresa] k plnění proto byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.