Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost De Vries [právnická osoba]., IČ [IČO], byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností De Vries [právnická osoba]., a společností [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „původní věřitel“). Mezi žalovaným a původním věřitelem probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, avšak žalobkyně tuto smlouvu není schopna doložit. Žalovaný nicméně čerpal od původního věřitele částku [částka], kterou mu zaslal na jeho bankovní účet dne [datum] ve výši [částka] a dne 3 7. 2023 ve výši [částka]. Žalovaný tuto částku nevrátil, a to ani na výzvu žalobkyně, která mu oznámila, že na ni právní předchůdkyně pohledávku postoupila. Nadále tak žalovaný žalobkyni dluží [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.[právnická osoba] řízení z listinných důkazů vyplynulo, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], zaslal na účet žalovaného dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (potvrzením o provedené platbě). Původní věřitel postoupil smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na právní předchůdkyni žalobkyně společnost De Vries [právnická osoba]., načež právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni pohledávku za žalovaným ve výši [částka] (smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postoupených pohledávek). Výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána téhož dne, žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala ho k zaplacení dluhu ve výši [částka] do tří dnů (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]).5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 1789 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Žalovaný přijal od původního věřitele na svůj účet částku [částka]. Tuto částku byl povinen původnímu věřiteli vrátit. Jelikož původní věřitel postoupil pohledávku právní předchůdkyni žalobkyně, a právní předchůdkyně pak postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, má žalobkyně nárok na vrácení této částky, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť se v řízení neprokázal jiný existující právní důvod pro zaslání předmětné platby na účet žalovaného. Ve smyslu § 2991 o. z. obdržel žalovaný plnění bez právního důvodu, a je proto povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu, ve kterém ke dni vydání rozsudku trvá, tj. ve výši [částka]. Proto soud žalobě výrokem I. vyhověl.10. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ohledně této částky je žalovaný s plněním své povinnosti v prodlení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].12. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.13. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.14. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovanému k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právní zástupkyně žalobkyně.