35 C 118/2025

Odůvodnění

1. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 120 604,91 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po [částka], poslední splátku uhradila dne [datum] a celkem tak částku [částka]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po [částka], poslední splátku uhradila dne [datum] a celkem tak částku [částka]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po [částka], poslední splátku uhradila dne [datum] a celkem tak částku [částka]. Před uzavřením předmětných smluv prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to skrze doklady vyžádané od žalované. Informace byly zaznamenány do karty žalované. Žalobkyně ji zaslala předžalobní upomínku. Pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum].

2. Žalovaná se k nároku žalobkyně nevyjádřila.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila bez omluvy, ani nepožádala o jeho odročení.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu č. [hodnota] na základě které poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po [částka], a to spolu s poplatkem ve výši [částka] a částkou [částka] za doplňkové pojištění. Celkem tak dlužná částka činila [částka], úroková sazba činila [Anonymizováno] % a RPSN činilo [Anonymizováno] % (viz smlouva č. [hodnota], zařazení zákazníka do pojistného programu).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy č. [hodnota] skrze informace poskytnuté přímo žalovanou. Ta uvedla, že je na mateřské dovolené, je evidována na úřadu práce. Její čistý příjem činí [částka], nemá externí splátky a interní splátky činí [částka]. Výdaje odhadla na částku [částka]. Je svobodná a žije v nájemním bytě, další čisté příjmy domácnosti činí [částka] (viz zákaznická karta ze dne [datum]).

7. Žalovaná celkem, na základě smlouvy č. [hodnota], uhradila částku [částka] (viz tabulka umoření ke smlouvě č. [hodnota]).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu č. [hodnota] na základě které poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po [částka], a to spolu s poplatkem ve výši [částka] a částkou [částka] za doplňkové pojištění. Celkem tak dlužná částka činila [částka], úroková sazba činila [Anonymizováno] % a RPSN činilo [Anonymizováno] % (viz smlouva č. [hodnota], zařazení zákazníka do pojistného programu).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy č. [hodnota] skrze informace poskytnuté přímo žalovanou. Ta uvedla, že je na mateřské dovolené, je evidována na úřadu práce. Její čistý příjem činí [částka], nemá externí splátky a interní splátky činí [částka]. Výdaje odhadla na částku [částka]. Je svobodná a žije v nájemním bytě (viz zákaznická karta ze dne [datum]).

10. Žalovaná celkem, na základě smlouvy č. [hodnota], uhradila částku [částka] (viz tabulka umoření ke smlouvě č. [hodnota]).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu č. [hodnota] na základě které poskytla žalované částku [částka], z toho částka [částka] byla použita na refinancování jiného úvěru žalované u právní předchůdkyně žalobkyně, fakticky ji tak byla poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po [částka], a to spolu s poplatkem ve výši [částka]. Celkem tak dlužná částka činila [částka], úroková sazba činila [Anonymizováno] % a RPSN činilo [Anonymizováno] % (viz smlouva č. [hodnota]).

12. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy č. [hodnota] skrze informace poskytnuté přímo žalovanou. Ta uvedla, že je na mateřské dovolené, je evidována na úřadu práce. Její čistý příjem činí [částka], nemá externí splátky a interní splátky činí [částka]. Výdaje odhadla na částku [částka]. Je svobodná a žije v nájemním bytě (viz zákaznická karta ze dne [datum]).

13. Žalovaná celkem, na základě smlouvy č. [hodnota], uhradila částku [částka] (viz tabulka umoření ke smlouvě č. [hodnota]).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dne [datum] a oznámila ji změnu v osobě věřitele pohledávky (viz oznámení o postoupení pohledávek, výzva k úhradě).

15. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem).

16. Všechny tři pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum] (viz smlouva ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek).

17. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou celkem tři smlouvy, a to č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované dne [datum] částku [částka], č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované dne [datum] rovněž částku [částka], a č. [hodnota], na základě níž fakticky poskytla žalované dne [datum] částku [částka]. Před uzavřením předmětných smluv prověřovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to výlučně skrze informace, které žalovaná uvedla a které byly zaznamenané v zákaznické kartě. Žalovaná celkem, na základě smlouvy č. [hodnota], uhradila částku [částka]. Žalovaná celkem, na základě smlouvy č. [hodnota], uhradila částku [částka]. Žalovaná celkem, na základě smlouvy č. [hodnota], uhradila částku [částka]. Pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum], změna v osobě věřitele byla žalované oznámena a žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

18. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:

19. Soud uvedené smlouvy kvalifikoval jako smlouvy o úvěru dle ust. 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná, na straně úvěrovaného, smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele (ust. § 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně, na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele (ust. § 420 a ust. § 1810 a násl. o. z.). Smlouva tak rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud se primárně zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na ověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy.

20. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel (v tomto případě právní předchůdkyně žalobkyně) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (v tomto případě žalované). A to na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně měla úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované daný úvěr splácet. Žalobkyně měla posuzovat úvěruschopnost žalované na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o její finanční a ekonomické situaci (ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

21. Pokud je úvěr poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti je povinen přihlédnout i bez návrhu. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

22. Po provedeném dokazování je soud toho názoru, že předmětné úvěrové smlouvy jsou neplatné, neboť byly uzavřeny v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně sice před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žadatele (myšl. žalované), nicméně toto zkoumání nebylo řádné. Právní předchůdkyně žalobkyně získala informace přímo od žalované a zjistila, že je na mateřské dovolené (má tak vyživovací povinnost), pobírá [částka] měsíčně, je svobodná a žije v nájemním bytě. Výdajová stránka však byla odhadnuta, nebyla žádným způsobem zjištěna. Ohledně výdajové stránky tak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých tvrzení žalované. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti tak právní předchůdkyni žalobkyně chybí rovněž doklady o její výdajové stránce, např. doklady o výši plateb za bydlení, výpisy z účtu a jiné (v případě nájmu např. nájemní smlouva). Právní předchůdkyně žalobkyně však v projednávaném případě neměla žádné informace ohledně výdajové stránky žalované a nemohla tak učinit informovaný závěr o schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Nadto soud uvádí, že pokud by právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici doklady o výdajové stránce žalované, nevyhnutelně by musela dospět k závěru, že žalovaná nebude schopna úvěry splácet. Odhadnuté výdaje žalované nemohly odpovídat realitě, neboť ta žije v nájemním bytě, její příjem činí [částka], má vyživovací povinnost a tyto náklady nese sama, neboť je svobodná. V jednom případě jsou sice uváděny další příjmy ve výši [částka], ale tato informace po provedeném dokazování zůstala v rovině tvrzení. Primárně je však nedostatkem zkoumání úvěruschopnosti ta skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nedisponovala žádnými doklady ohledně výdajové stránky žalované a v tomto směru zcela vycházela z jejích tvrzení.

23. V tomto směru lze žalobkyni odkázat na již bohatou judikaturu soudů vyššího stupně, jako např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kde se mimo jiné uvádí, že „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit“. Stejně tak v této projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované, když vyšla z ničím nepodloženého osobního prohlášení o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Rovněž lze žalobkyni odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39), kde se uvádí, že „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“. Rovněž lze odkázat na Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 33 ICdo 126/2022. Zde se uvádí, že hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr vyžaduje porovnání příjmové a výdajové stránky dlužníka. Jak příjmy, tak výdaje musí být pro účely posouzení úvěruschopnosti zjištěny. Pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti nestačí. Soud si je vědom, že citovaná judikatura míří na dnes již neplatnou právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně uvedené požadavky na poskytovatele úvěrů se nezměnily ani v kontextu nové právní úpravy. Uvedená rozhodnutí tak jsou aplikovatelná i na projednávanou věc.

24. V otázce splatnosti dlužné částky soud vycházel jak z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ale i z dostupné judikatury vyšších soudů. V citovaném ustanovení se uvádí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu tohoto ustanovení soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kde se uvádí, že „Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud“. Lze tak uzavřít, že pokud je úvěrová smlouva neplatná z důvodu, že poskytovatel nezkoumal řádně úvěruschopnost spotřebitele, není spotřebitel v prodlení se splácením svého závazku, ale splatnost je mu určena až soudem, a to dle jeho možností.

25. Soud tak dospěl k závěru, že uvedené smlouvy jsou neplatné dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy řádně úvěruschopnost žalované, když vyšla z nepodložených informací poskytnutých žalovanou. Smlouvy byly shledány neplatné jako celek. Žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši [Anonymizováno] % ročně, úroku [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši [Anonymizováno] % ročně, úroku [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši [Anonymizováno] % ročně, úroku [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

26. Smluvní úroky z prodlení byly zamítnuty z důvodu neplatnosti úvěrových smluv. Zákonný úrok z prodlení byl zamítnut s ohledem na to, že žalovaná dosud není v prodlení se splácením svého dluhu. Soud tak žalobkyni přiznal pouze nesplacenou část poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] (viz smlouva č. [hodnota]: [částka] poskytnuto, splaceno [částka]) a [částka] Kč (viz smlouva č. [hodnota]: [částka] poskytnuto, splaceno [částka]), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro poskytnutí lhůty delší (výrok I a II tohoto rozsudku).

27. O nákladech řízeních soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že procesně úspěšnější byla v tomto případě žalovaná, té však náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku tak, že se žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.