Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 190 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 7. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, to je co do požadavku na zaplacení částky 7 452,13 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 833,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 285,71 Kč, úroku z prodlení z částky 9 687,25 Kč ve výši 11,75 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení a dále co do úroku ve výši 29,7 % ročně z částky 9687,25 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] (dále jen „smlouva“). Před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Na základě této smlouvy poskytla žalované částku [částka]. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] (součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka], s úrokovou sazbou [Anonymizováno] % ročně, částku za zapracování úvěru ve výši [částka], částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], celé dále jen jako „poplatek“). Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit ve [Anonymizováno] splátkách po [částka], a to nejpozději do [datum]. Žalovaná splátky neuhradila řádně a včas, celkem uhradila částku [částka]. Ke dni [Anonymizováno] činila dlužná jistina částku [částka] a poplatek částku [částka]. Po tomto datu žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolána.
4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:
5. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že požaduje částku [částka]. Dále, že žije s rodiči, má základní vzdělání a je svobodná. Pracuje na pozici operátora dispečinku a uklízečky. Má uzavřenou dohodu o provedení práce. Její čistý měsíční příjem činí částku [částka], žádný další příjem nemá. Odhadovaný měsíční výdaj činí [částka]. Další čisté příjmy domácnosti činí [částka] (viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu č. [tel. číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se částku zavázala splatit v [Anonymizováno] splátkách po [částka], nejpozději do [datum]. Zároveň se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši [částka], jež se skládal ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši [částka], částky za zapracování úvěru ve výši [částka], částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkem tak dlužná částka činila [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] %. RPSN činilo [Anonymizováno] % (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]).
7. Žalované byla částka [částka] poskytnuta dne [datum]. Dne [datum] uhradila splátku ve výši [částka] a dne [datum] splátku ve výši [částka] (viz tabulka umoření).
8. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění z [datum] s podacím lístkem ze dne [datum]).
9. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy (viz oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem ze dne [datum]).
10. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, o jejichž správnosti a pravosti neměl důvod pochybovat.
11. Na jejich základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu č. [tel. číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], a ta se zavázala uhradit částku [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka], a to v [Anonymizováno] splátkách po [částka], nejpozději však do [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši [Anonymizováno] %. RPSN činilo [Anonymizováno] %. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované skrze informace poskytnuté přímo žalovanou. Žalovaná uhradila pouze dvě splátky v celkové výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou postoupena žalobkyni a žalované byla změna v osobě věřitele oznámena. Žalovaná, přes výzvu žalobkyně, už dále neuhradila ničeho.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a právní předchůdkyně žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
15. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru není ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zkoumala schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně prokázala, že žalovanou tvrzené a doložené příjmy a výdaje umožňovaly úvěr za sjednaných podmínek splácet (měsíční příjem žalované činil [částka] a splátky v měsíčním úhrnu částku [částka]).
16. Dále se soud zabýval otázkou, zda není smlouva o úvěru neplatná z jiných důvodů. Hodnotil přitom zejména výši sjednaného úroku ([Anonymizováno] % p.a.), resp. celkové náklady související se závazkem vyplývajícím ze smlouvy (RPSN v tomto případě činilo [Anonymizováno] %). Právní předpisy sice nestanoví, do jaké výše lze sjednat úrok za poskytnutí úvěru, ale to neznamená, že by výše úroku závisela jen na domluvě stran a že by tak nepodléhala žádnému omezení. I zde totiž platí ust. § 1 odst. 2 o. z., tedy že jsou zakázána ta ujednání porušující dobré mravy. V posuzovaném případě byl sjednán úrok ve výši [Anonymizováno] % ročně. Nemravnost tohoto ujednání je tak zjevná, když obvyklá úroková sazba byla mnohonásobně nižší (viz. např. evidence [Anonymizováno]). Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]). K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. 30 Co 61/2019-90 ze dne 16. 4. 2019, rozsudek č. j. 22 Co 197/2019–99 ze dne 24. 10. 2019, rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j.
17 Co 271/2020- 112), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.17. Podle § 576 o.z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 o.z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované dle ust. § 2991 o. z., neboť se ji dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud tak žalobkyni výrokem I. přiznal částku [částka] (poskytnutá jistina úvěru ve výši [částka] – žalovanou splacených [částka]). Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu dopisem ze dne [datum], jímž jí bylo zároveň i oznámeno postoupení pohledávky, zaslaným žalované dne [datum] (viz podací lístek k zásilce). 10denní lhůta stanovená ve výzvě uplynula dne [datum], ode dne následujícího je žalovaná s úhradou dluhu v prodlení. Žalobkyně má vůči žalované podle ust. § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Ve zbývající části soud žalobu výrokem II zamítl, neboť pokud je smlouva o úvěru neplatná, jsou rovněž neplatná její ustanovení ohledně úroků, smluvní pokuty a jiných sankčních poplatků a žalobkyni nelze právo na zaplacení těchto částek přiznat.
23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná měla ve věci převážný úspěch, avšak v řízení ji žádné náklady nevznikly (výrok III).