35 C 26/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 156 002,79 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Nedílnou součástí jsou rovněž úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Úvěrový rámec činil [částka]. Výše pravidelné měsíční splátky činila [Anonymizováno] % z úvěrového rámce a splatnost byla stanovena na [Anonymizováno]. den v kalendářním měsíci. Žalovaný celkem načerpal [částka] a uhradil [částka]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto byl úvěr zesplatněn dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně se v řízení domáhala konkrétně částky [částka] (neuhrazená jistina ve výši [částka], poplatky za pojištění [částka], náklady na vymáhání [částka], smluvní pokuty [částka]), kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud žalobu projednal dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač k němu byl řádně a včas předvolán.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu č. [hodnota]. Ve smlouvě se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do úvěrového rámce ve výši [částka]. Roční úroková sazba činila [Anonymizováno] %, RPSN [Anonymizováno] %. Celkem tak měl žalovaný splatit částku [částka]. Výše splátky činila [Anonymizováno] % z úvěrového rámce, tedy [částka]. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u spol. [právnická osoba]., jeho čistý měsíční příjem činí [částka] a příjem ostatních členů domácnosti činí [částka] (viz smlouva č. [hodnota], úvěrové podmínky).

5. Ke své schopnosti splácet žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním bytě/domě a nemá žádné děti. Měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Žalobkyně nechala žalovaného prolustrovat v externích databázích (viz Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, Metodika žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti klienta).

6. Žalovaný měl v registru [Anonymizováno] [Anonymizováno] záznamy o existujících úvěrových smlouvách s finančními institucemi, podle nichž zbývalo žalovanému splatit [Anonymizováno] splátek po [částka] (smlouva uzavřená [datum]), [Anonymizováno] splátek po [částka] (smlouva uzavřená dne [datum]) a [Anonymizováno] splátek po [částka] (smlouva uzavřená dne [datum]) (viz Úvěrová zpráva).

7. Žalovaný před uzavřením smlouvy doložil výpis ze svého účtu č. [č. účtu] a to za měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jeho příjmy za tyto měsíce činily [částka], [částka], [částka]. Celkově jeho příjmy za tyto měsíce činily částku [částka], jeho výdaje částku [částka] (viz Přehled pohybů na účtech žalovaného).

8. K [datum] evidovala žalobkyně vůči žalovanému pohledávku ve výši [částka] (viz Výpis z účtu [Anonymizováno]).

9. Žalovaný celkem načerpal částku [částka] (viz Opis výpisu proplacení smlouvy [Anonymizováno].

10. Žalovaný žalobkyni celkem uhradil částku [částka] (viz Výpis čerpání, splátek a úhrad).

11. Dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění dluhu (viz Výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum] s podacím archem).

12. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] s podacím archem).

13. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a neměl důvod pochybovat o skutečnostech z nich vyplývajících, když ostatně ani sám žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil.

14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit formou splátek, roční úroková sazba byla sjednána ve výši [Anonymizováno] %, RPSN činilo [Anonymizováno] %. Žalovaný k posouzení své úvěruschopnosti uvedl, že je zaměstnaný u spol. [právnická osoba]., jeho čistý měsíční příjem činí [částka] a příjem ostatních členů domácnosti činí [částka], je svobodný, bydlí ve vlastním bytě/domě a nemá žádné děti. Měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. V registru [Anonymizováno] měl žalovaný tři záznamy o existujících úvěrových smlouvách, zbývalo mu splatit [Anonymizováno] splátek po [částka], [Anonymizováno] splátek po [částka] a [Anonymizováno] splátek po [částka]. Žalovaný měl za měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] záporný zůstatek na účtu, a to ve výši [částka]. Žalovaný dle smlouvy uzavřené se žalobkyní celkem načerpal částku [částka] a žalobkyni splatil částku [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

15. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:

16. Soud uvedenou smlouvu kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle ust. 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný, na straně úvěrovaného, smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele (ust. § 419 o. z.) a žalobkyně, na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele (ust. § 420 a ust. § 1810 a násl. o. z.). Smlouva tak rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud se primárně zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel (v tomto případě žalobkyně) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (v tomto případě žalovaného). A to na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele daný úvěr splácet. Žalobkyně měla posuzovat úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci (ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

18. Pokud je úvěr poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti je povinen přihlédnout i bez návrhu. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

19. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žadatele (žalovaného), nicméně toto zkoumání nelze hodnotit jako řádné. Žalobkyně získala informace přímo od žalovaného, ale i z veřejně přístupných externích databází. Zjistila, že je zaměstnaný, jaké jsou jeho příjmy, ale i výdaje. Žalobkyně však nesprávně vyhodnotila možnosti žalovaného splácet další závazky. Dle výpisu z registru [Anonymizováno] splácel žalovaný [Anonymizováno] další úvěrové smlouvy. Zbývalo mu splatit [Anonymizováno] splátek po [částka], [Anonymizováno] splátek po [částka] a [Anonymizováno] splátek po [částka]. Dále z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že za měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] měl žalovaný záporný zůstatek na účtu, a to ve výši [částka]. Z uvedeného výpisu z účtu jasně vyplývá, že žalovaný nezvládá splácet své aktuální závazky a z ničeho tak neplyne, že bude schopen splácet další závazky. S ohledem na zůstatky na účtu muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovanému nelze poskytnout jakýkoli další úvěr, neboť žalovaný není schopna splácet jakoukoli částku navíc. Žalobkyně mohla prověřit, zda se žalovaný nesnaží získáním předmětného úvěru uhradit úvěry jiné, tj. zda nepostupuje způsobem „vytloukání klínu klínem“, což by zjevně vedlo k závěru, že jeho majetková situace je špatná, pokud není schopen hradit závazky, které převzal dříve. Lze tak uzavřít, že žalobkyně si k posouzení úvěruschopnosti zjistila potřebné informace, nicméně je nevyhodnotila správně.

20. V otázce splatnosti dlužné částky soud vycházel jak z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ale i z dostupné judikatury vyšších soudů. V citovaném ustanovení se uvádí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu tohoto ustanovení soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kde se uvádí, že „Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud“. Lze tak uzavřít, že pokud je úvěrová smlouva neplatná z důvodu, že poskytovatel nezkoumal řádně úvěruschopnost spotřebitele, není spotřebitel v prodlení se splácením svého závazku, ale splatnost je mu určena až soudem, a to dle jeho možností.

21. Soud tak dospěl k závěru, že uvedená smlouva je neplatná dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z důvodu, že žalobkyně nezkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy řádně úvěruschopnost žalovaného. Smlouva byla shledána neplatnou jako celek. Soud tak žalobkyni přiznal pouze nesplacenou část poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] /[částka] (částka poskytnutá žalovanému na účet) — [částka] (částka splacená žalovaným)/. Žalobkyně nemá nárok na zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Smluvní úroky z prodlení byly zamítnuty na základě neplatnosti úvěrové smlouvy. Zákonný úrok z prodlení byl zamítnut s ohledem na to, že žalovaný dosud není v prodlení se splácením svého dluhu. Splatnost částky, která byla žalovanému uložena k úhradě prvním výrokem rozsudku byla stanovena v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neměl v důsledku zcela pasivního přístupu žalovaného žádné informace o aktuální majetkové a finanční situaci žalovaného, jeho možnostech dluh splácet, na základě nichž by případně stanovil lhůtu delší.

22. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť dle § 142 odst. 2 o. s. ř. byl sice procesně úspěšnější žalovaný, nicméně tomu žádné náklady řízení nevznikly.