Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

46 C 141/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 10Datum rozhodnutí: 26. 9. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 10Č. j.: 46 C 141/2024-25Samosoudkyně: JUDr. Helena KolbabováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPH10:2024:46.C.141.2024.25
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (111) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] kapitalizovanou od [datum] do [datum] částkou [částka], „kapitalizovaný úrok“ v částce [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] kapitalizovaný od [datum] do [datum] částkou [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce [částka], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne [datum] uzavřela distančním způsobem s obchodní společností [Anonymizováno]., IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr v částce [částka]. Žalovaná se tento úvěr zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, a to do [datum] v jediné splátce. Žalovaná však neuhradila ničeho, pročež byla dlužná pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy s účinností od [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, avšak ani na předžalobní výzvu neuhradila ničeho. Žalobkyně tak po revizním přepočtu postoupené pohledávky v řízení nárokovala: dlužnou jistinu v částce [částka], „kapitalizovaný úrok“ v částce [částka] (ve skutečnosti se jedná o součet poplatku za poskytnutí úvěru v částce [částka] a poplatků za upomínání v částce [částka]; poplatky za upomínání před revizním přepočtem činily částku [částka]) zákonný úrok z prodlení z částky [částka] kapitalizovaný od [datum] do [datum] částkou [částka], přičemž platí, že takto bylo uvedené příslušenství postoupeno žalobkyni (tedy, že nebylo vyčísleno ke dni postoupení), zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce [částka] (za cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy; výše částky je dána „ceníkem“ žalobkyně, se kterým se žalovaná seznámila v rámci výzvy k úhradě ze dne [datum]), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] kapitalizovanou od [datum] do [datum] částkou [částka] (takto vypočítaná smluvní pokuta dle tvrzení žalobkyně reflektuje omezení výpočtu smluvní pokuty dané § 122 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru – dále jen „Zákon“), náhradu nákladů řízení.

2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila žalobu o tvrzení a důkazy týkající se posuzování úvěruschopnosti žalované původním věřitelem. Žalobkyně konkrétně uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr. Z těchto údajů vyplývalo, že žalovaná po úhradě svých pravidelných výdajů disponuje každý měsíc volnou částkou v přibližné výši [částka]. Původní věřitel proto žalovanou vyhodnotil jako úvěruschopnou a úvěr v částce [částka] jí poskytl.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná nereagovala na předmětnou výzvu soudu opatřenou doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla distančním způsobem uzavřena Smlouva. Původní věřitel se tak zavázal poskytnout žalované bezhotovostní bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce [částka], který se žalovaná zavázala do [datum] splatit spolu s úrokem ve výši 36 % ročně kapitalizovaným k uvedenému datu splatnosti částkou [částka] a poplatkem za sjednání úvěru v částce [částka], a to v jediné splátce v částce [částka]. Roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) přitom činila 1132,58 %. V případě nedodržení data splatnosti, však byla žalovaná povinna poplatek za sjednání úvěru zaplatit v částce [částka], což znamenalo povinnost uhradit celkem částku [částka] (RPSN v takovém případě činilo 7 595,30 %). Nadto byla mezi smluvními stranami pro takový případ sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr měl být žalované vyplacen na její bankovní účet č. [č. účtu], což bylo učiněno dne [datum] [Smlouva; Formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru; Potvrzení o provedení transakce dne [datum] vystavené dne [datum] ].

7. Původní věřitel před uzavřením Smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované, přičemž vycházel z údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaná konkrétně uvedla, že její čistý měsíční příjem ze zaměstnání v „zš vodovod“ činí částku [částka], výdaje na bydlení pak částku [částka] a ostatní výdaje částku [částka] (Žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 16).

8. Původní věřitel opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě dluhu zvýšeného o smluvní pokutu a poplatky za upomínání, neboť žalovaná ke sjednanému datu splatnosti neuhradila ničeho (Výzva odeslaná dne [datum]; Výzva odeslaná dne [datum]; Výzva odeslaná dne [datum]; Výzva odeslaná dne [datum]).

9. Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla posléze dílčí smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni ke dni [datum] postoupena pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy v částce [částka] (Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Dílčí smlouva o postoupení pohledávek vč. Seznamu postoupených pohledávek; Potvrzení o úhradě portfolia dne [datum]).

10. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, avšak ani na předžalobní výzvu neuhradila ničeho (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum]; Oznámení o postoupení pohledávky/Výzva k úhradě ze dne [datum]; Předžalobní výzva ze dne [právnická osoba]. [Anonymizováno] + Podací arch ze dne [datum]).

11. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

12. Podle § 86 odst. 1 Zákona „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“

13. Podle § 86 odst. 2 Zákona „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

14. Podle § 87 odst. 1 Zákona „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“

15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

18. Podle § 573 o. z. „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“

19. Podle § 1968 o. z. „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“

20. Podle § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

21. Vzhledem k prokázanému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením soud shledal, že původní věřitel neposuzoval úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 Zákona. Původní věřitel sice porovnal příjmy a výdaje žalované, jak mu ukládá odst. 2 daného ust., ovšem vzhledem ke skutečnosti, že vycházel toliko z údajů poskytnutých samotnou žalovanou, nelze v žádném případě hovořit o posuzování úvěruschopnosti na základě spolehlivých informací (jak mj. ukládá odst. 1 daného ust.) a výsledek takového posouzení tedy z logiky věci nelze považovat za splnění podmínky posouzení úvěruschopnosti.

22. Tento závěr soudu je ostatně v souladu s judikatorními závěry obsaženými v rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s konstantní judikaturou [Anonymizováno]. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci [jméno FO] “), bod 26. znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle [Anonymizováno] [Anonymizováno] unie zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], to, zda je splacení dluhu reálné, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena či nikoli.

23. Vzhledem k právě uvedenému nálezu [Anonymizováno] je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 Zákona je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. To ostatně v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. , Anonymizováno24. K právě uvedené argumentaci pak soud navíc dodává, že žalobkyně k výzvě soudu, aby označila a předložila důkazy, kterými míní prokázat, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované, předložila pouze (v odst. 7 tohoto odůvodnění zmíněnou) žádost o spotřebitelský úvěr a nikoli již listiny, které by (za předpokladu jejich existence) sloužily jako její podklad.25. Soud je tedy nucen konstatovat, že v daném případě byl úvěr poskytnut v rozporu s § 86 Zákona (pro což svědčí i skutečnost, že žalovaná neuhradila ničeho – důsledek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti) a Smlouva je tak dle § 87 odst. 1 Zákona absolutně neplatná (§ 588 o. z.).26. Ve smyslu § 2991 o. z. tak tedy původní věřitel plnil žalované bez právního důvodu a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení (nyní již) žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná neuhradila ničeho, přiznal soud žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce [částka] odpovídající jistině úvěru.27. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky prokazatelně vyzvána oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaným dne [datum], přičemž jí k úhradě byla stanovena lhůta 10 dnů od doručení tohoto oznámení. S odkazem na § 573 o. z. tak soud za den doručení považuje den [datum] coby 3. následující pracovní den. Žalovaná se tedy v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. ocitla dne [datum] a od tohoto dne má tak žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.28. Pro absolutní neplatnost smlouvy ve smyslu § 588 o. z. pak soud žalobu zamítl co do smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] kapitalizované od [datum] do [datum] částkou [částka], „kapitalizovaného úroku“ v částce [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] kapitalizovaného od [datum] do [datum] částkou [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Dále soud žalobu zamítl co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce [částka], neboť v řízení nebylo prokázáno, že by terénní pracovník žalobkyně jakoukoli cestu na kontaktní adresu žalované uskutečnil; listina „Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“ není sama o sobě způsobilá dané tvrzení prokázat.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 93,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,62 % a úspěchu žalované v rozsahu 3,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].30. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací