Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 442,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 442,99 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 32 262,56 Kč, úroku kapitalizovaného celkem částkou 9 380,74 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 47 105,55 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného od [datum] do [datum] celkem částkou 1 761,72 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 705,55 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí [Anonymizováno] č. [hodnota] (dále jen „[Anonymizováno] “), jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen „Podmínky“). Na základě [Anonymizováno] pak žalobkyně poskytla žalované [Anonymizováno], který byla žalovaná prostřednictvím [Anonymizováno] oprávněna čerpat až do výše úvěrového rámce; ten byl sjednán na částku 50 000 Kč. Žalovaná celkem načerpala částku 102 662,99 Kč, avšak celkem uhradila pouze částku 86 220 Kč. Žalobkyně proto daný úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho splacení. Ani přes následnou předžalobní výzvu však žalovaná neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná nereagovala na předmětnou výzvu soudu opatřenou doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.[právnická osoba] řízení byl prokázán tento skutkový stav:5. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena [Anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly [Anonymizováno]. Na základě [Anonymizováno] pak žalobkyně poskytla žalované [Anonymizováno], přičemž výše úvěrového rámce byla sjednána na částku 50 000 Kč, roční úroková sazba činila 29,90 %, výše měsíční splátky pak činila 2,85 % z úvěrového rámce (tj. 1 425 Kč). Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ, že by se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované náklady spojené s upomínáním v částce 100 Kč za každý měsíc vymáhání (na základě skutečně provedených úkonů), dále smluvní pokutu v částce 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ([Anonymizováno]; [Anonymizováno]).6. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z toho, že žalovaná je na mateřské dovolené a má proto čistý měsíční příjem 10 000 Kč, dále, že bydlí v podnájmu a příjem ostatní členů domácnosti činí částku 25 000 Kč; výdaje domácnosti měly činit částku 20 000 Kč. K ověření úvěruschopnosti žalované pak žalobkyně využila také registry [Anonymizováno] apod. ([Anonymizováno]; [Anonymizováno] o provedení ověření bonity klienta).7. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když poslední úhradu v částce 1 500 Kč provedla dne [datum] a dále již neuhradila ničeho; žalobkyně proto [Anonymizováno] k datu [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě ([Anonymizováno] čerpání, splátek a úhrad; [Anonymizováno] ke splacení celého úvěru ze dne [datum] + [Anonymizováno] arch ze dne [datum]).8. Žalovaná celkem načerpala částku 102 662,99 Kč a celkem uhradila částku 86 220 Kč (Výpis čerpání, splátek a úhrad).9. Žalované byla zaslána předžalobní výzva (Předžalobní výzva ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum]).10. Po právní stránce soud věc posoudil takto:11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“) „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [Anonymizováno] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne [Anonymizováno] jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“12. Podle § 86 odst. 2 Zákona „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky [Anonymizováno], a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“13. Podle § 87 odst. 1 Zákona „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době přiměřené jeho možnostem.“14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“17. Podle § 1968 o. z. „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“18. Podle § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“19. S ohledem na prokázaný skutkový stav a citovaná zákonná ustanovení soud shledal, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou jí § 86 odst. 2 Zákona. Dané ustanovení vyžaduje, aby poskytovatel úvěru v prvé řadě posuzoval úvěruschopnost spotřebitele tak, že provede porovnání příjmů a výdajů spotřebitele coby žadatele o úvěr. Žalobkyně však tuto svou povinnost evidentně nesplnila, když z listiny „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta“ je zřejmé, že výši výdajů žalované vůbec neznala. Daná listina hovoří pouze o výdajích domácnosti, ve které však žalovaná nežije sama, tudíž výdaje žalované nelze žádným způsobem odvodit.20. Jelikož žalobkyně výši výdajů žalované vůbec neznala, nemohla je porovnat s jejími příjmy a posoudit tak její úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 Zákona. Soud je tedy nucen konstatovat, že úvěr byl poskytnut v rozporu s právě zmíněným zákonným ustanovením a Smlouva je tak dle § 87 odst. 1 Zákona absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.21. Ve smyslu § 2991 o. z. tak tedy žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaná za dobu trvání Smlouvy celkem načerpala částku 102 662,99 Kč a celkem uhradila částku 86 220 Kč (způsob jakým žalobkyně úhrady započítávala je s ohledem na neplatnost [Anonymizováno] irelevantní), přiznal soud žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce 16 442,99 Kč.22. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dopisem odeslaným dne [datum]. S odkazem na § 573 o. z. tak soud za den doručení považuje den [datum], coby třetí následující pracovní den. Splatnost dluhu nastala prvním dnem poté – tj. dne [datum] – v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Od dalšího dne – tj. ode dne [datum] – je žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobkyni tak dle § 1970 o. z. náleží nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.23. Pro absolutní neplatnost [Anonymizováno] ve smyslu § 588 o. z. pak soud žalobu zamítl co do částky 32 262,56 Kč, úroku kapitalizovaného celkem částkou 9 380,74 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 47 105,55 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného od [datum] do [datum] celkem částkou 1 761,72 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 705,55 Kč od [datum] do zaplacení.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci méně než poloviční procesní úspěch a žalované žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.