Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Po [Anonymizováno] žaloby co do částky [částka] s příslušenstvím byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 30 654,56 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že mezi [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „původní [Anonymizováno] “) a žalovanou byla dne [datum] distančním způsobem uzavřena [Anonymizováno] č. [hodnota] (dále jen „[Anonymizováno] “) a žalované poskytnut úvěr v částce 30 000 Kč. Žalovaná se tento úvěr zavázala splatit v 48 pravidelných měsíčních splátkách. Výše zápůjční úrokové sazby činila 69,11 % ročně. Původní věřitel před uzavřením [Anonymizováno] posuzoval úvěruschopnost žalované na základě údajů získaných od žalované a údajů získaných lustrací osoby žalované v příslušných registrech (ISIR, SOLUS, NRKI). Žalovaná deklarovala měsíční příjem v částce 21 858 Kč a měsíční výdaje v částce 9 499 Kč. Uvedené příjmy byly původním věřitelem ověřeny skrze výpis z [Anonymizováno] účtu žalované. Žalovaná se nicméně ocitla v prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, až byl nakonec předmětný [Anonymizováno] dne 24. 10. 2024 zesplatněn. Celkem byla ze strany žalované uhrazena částka 36 480 Kč. Z této částky byla částka 29 562,06 Kč započtena na smluvní úrok, částka 3 809,94 Kč byla započtena na jistinu a částka 3 108 Kč byla započtena na sjednané pojištění. Pohledávka za žalovanou vzniklá ze [Anonymizováno] byla později na základě [Anonymizováno] o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2025 postoupena žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. První jednání ve věci se uskutečnilo dne [datum]. Žalobkyně svou neúčast předem omluvila s tím, že nechce navyšovat náklady řízení. Žalovaná, jež byla o konání jednání řádně a včas vyrozuměna (doručení vykázáno dne 16. 3. 2026) se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.
4. Postupem podle § 132 o. s. ř. zjistil soud tento skutkový stav věci:
5. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] [Anonymizováno] způsobem uzavřena [Anonymizováno]. Původní věřitel se tak zavázal poskytnout žalované [Anonymizováno] v částce 30 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala tento [Anonymizováno] splatit v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 113 Kč, resp. 1 854 Kč (bez zahrnutí splátky pojištění schopnosti splácet). Datum splatnosti těchto splátek bylo sjednáno na 20. den příslušného kalendářního měsíce. Výše zápůjční úrokové sazby činila 69,11 % ročně a roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 95,81 % (prokázáno: [Anonymizováno] formulářem; [Anonymizováno]; [Anonymizováno] č. [hodnota] ke [Anonymizováno]; [Anonymizováno] č. [hodnota] ke [Anonymizováno]; [Anonymizováno] do [Anonymizováno] schopnosti splácet; [Anonymizováno] o schválení [Anonymizováno]; [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalované).
6. Původní věřitel před uzavřením [Anonymizováno] posuzoval úvěruschopnost žalované. Měsíční příjem žalované byl ověřen cca na částku 22 000 Kč. Lustrace žalované v registru SOLUS byla negativní, v registru NRKI pak skóre žalované činilo 356 bodů a řadilo jí tak do kategorie II. (lepší segment klientů, s menším rizikem nesplácení). Měsíční výdaje žalovaná deklarovala na částku 9 499 Kč s tím, že bydlí u rodičů (prokázáno: [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno] za období měsíců [Anonymizováno] až [Anonymizováno] 2022; [Anonymizováno] z registrů SOLUS a NRKI; [Anonymizováno] klienta; [Anonymizováno] klienta).
7. Předmětný [Anonymizováno] byl žalované poskytnut dne [datum] na její bankovní účet č. [Anonymizováno] (prokázáno: [Anonymizováno] o vyplacení [Anonymizováno]; [Anonymizováno] [Anonymizováno] na č. l. 17).
8. Pojištění schopnosti splácet [Anonymizováno] bylo ukončeno dne [datum], pročež splátka splatná v měsíci [Anonymizováno] 2024 a splátky následující činily částku 1 854 Kč (prokázáno: [Anonymizováno] o ukončení [Anonymizováno] ze dne 8. 1. 2024).
9. Žalovaná se ocitla v 65denním prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, pročež byl [Anonymizováno] dne 24. 10. 2024 zesplatněn. Dlužná jistina činila částku 26 190,06 Kč, dlužný smluvní úrok částku 4 464,50 Kč (prokázáno: [Anonymizováno] o zesplatnění [Anonymizováno] ze dne 24. 10. 2024).
10. Pohledávka za žalovanou vzniklá ze [Anonymizováno] byla postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení informována a současně obdržela [Anonymizováno] výzvu (prokázáno: [Anonymizováno] o postoupení [Anonymizováno] ze dne 12. 2. 2025; Souhlasným [Anonymizováno] ze dne 14. 3. 2025 na č. l. 27; + [Anonymizováno] [Anonymizováno] na č. l. 27; [Anonymizováno] o postoupení [Anonymizováno] ze dne 5. 4. 2025 + [Anonymizováno] výzvou z téhož dne + [Anonymizováno] [Anonymizováno] z téhož dne).
11. Zjištěný skutkový stav věci soud po právní stránce posoudil takto:12. [Anonymizováno] uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je svou podstatou [Anonymizováno] dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž platí, že původní věřitel ji uzavíral coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z., zatímco žalovaná tak činila coby spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. Úvěr poskytnutý žalované je tudíž [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., [Anonymizováno] (dále jen „Zákon“, k působnosti Zákona vizte § 4 Zákona). Podle § 86 Zákona měl tedy původní věřitel povinnost posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně žalované. Podstatou posouzení úvěruschopnosti je přitom podle odst. 2 uvedeného zákonného ustanovení zjistit, zdali bude spotřebitel schopen splácet sjednané splátky, k čemuž je nezbytné provést zejm. porovnání jeho příjmů a výdajů. Úvěr pak měl původní věřitel podle odst. 1 uvedeného zákonného ustanovení poskytnout žalované pouze tehdy, jestliže z takového posouzení nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.13. Z prokázaného skutkového stavu je ovšem zřejmé, že úvěruschopnost žalované nebyla posuzována způsobem, který § 86 Zákona předpokládá. Při porovnávání příjmů a výdajů žalované kalkuloval původní věřitel na příjmové straně s částkou cca 22 000 Kč ověřenou potvrzeními o příchozích úhradách a na výdajové straně pak s částkou 9 499 Kč tvrzenou žalovanou. Výsledek takového posouzení úvěruschopnosti je irelevantní, původní věřitel nemohl, resp. neměl, dospět k závěru neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti žalované [Anonymizováno] splácet. Pouhé zjištění uspokojivých výdělkových poměrů žadatele, při absenci šetření výdajové stránky, není dostačující pro řádné posouzení jeho úvěruschopnosti (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).14. Vzhledem k tvrzení žalobkyně o úhradě částky 36 480 Kč ze strany žalované pak soud konstatoval, že poskytnutá jistina v částce 30 000 Kč již byla vrácena, a rozhodl proto o zamítnutí žaloby.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že na ní nemá právo žádný z účastníků, neboť žalované, jež byla v řízení plně úspěšná, žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.