Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 016 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 600 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 14 016 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne 7. 11. 2023 uzavřela s žalovaným [Anonymizováno] a poskytla žalovanému na jeho [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [č. účtu] (dále jen „[Anonymizováno] “) částku 5 000 Kč. Dne 9. 11. 2023 pak byla [Anonymizováno] na žádost žalovaného navýšena o částku 3 000 Kč. Za poskytnutí [Anonymizováno] se žalovaný zavázal uhradit poplatek v částce 2 600 Kč, jenž byl spolu s jistinou splatný dne 7. 12. 2023. Žalovaný však ani přes upomínky neuhradil žalobkyni ničeho. Vyjma dlužné jistiny v částce 8 000 Kč a poplatku za poskytnutí [Anonymizováno] v částce 2 600 Kč, tak žalobkyně v řízení nárokuje též sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč kapitalizovanou od 8. 12. 2023 (1. den prodlení) do 7. 2. 2025 (vyhotovení žaloby) částkou 3 416 Kč a příslušenství sestávající mj. ze sjednaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a o. s. ř.
4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
5. Mezi účastníky byla dne 7. 11. 2023 [Anonymizováno] způsobem uzavřena [Anonymizováno], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na [Anonymizováno] [Anonymizováno] v částce 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto [Anonymizováno] do 7. 12. 2023 vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí [Anonymizováno] v částce 1 625 Kč. Pro případ prodlení žalovaného si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a též částku 500 Kč za každou odeslanou upomínku. Dne 9. 11. 2023 pak byl mezi účastníky distančním způsobem uzavřen dodatek k výše uvedené smlouvě, kterým byla [Anonymizováno] navýšena o 3 000 Kč a poplatek za její poskytnutí navýšen o 975 Kč (prokázáno: [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2023; [Anonymizováno] ze dne 9. 11. 2023).
6. Žalobkyně danou [Anonymizováno] vč. navýšení žalovanému poskytla. Žalovaný však ani přes [Anonymizováno] a [Anonymizováno] výzvu neuhradil ničeho (prokázáno: [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyně; [Anonymizováno] ze dnů 14. 12. 2023, 21. 12. 2023, 28. 12. 2023, 6. 1. 2024, 21. 1. 2024; [Anonymizováno] výzvou ze dne 26. 9. 2024 + [Anonymizováno] lístkem z téhož dne).
7. Zjištěný skutkový stav věci soud po právní stránce posoudil takto:
8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně danou smlouvu uzavřela coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z., zatímco žalovaný tak učinil v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. Základ vnitrostátní právní úpravy ochrany spotřebitele představují § 1810 a násl. o. z., které jsou recepcí směrnic Evropských společenství do právního řádu ČR, mj. i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou zmíněných zákonných ustanovení tedy soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažená v předmětné [Anonymizováno].
9. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření [Anonymizováno], jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejm. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. např. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pokud soud v daném případě přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši 2 600 Kč na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy.
10. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši 500 Kč soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním. V tomto směru soud neshledal dané ujednání nepřiměřeným. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (srov. např. s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž bylo dovozeno, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, avšak smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně je přiměřená). Soud v daném případě uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně je přiměřená.
11. Vzhledem ke všemu dosud uvedenému tak soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 14 016 Kč odpovídající dlužné jistině, poplatku za poskytnutí [Anonymizováno] a smluvní pokutě (vše podrobně specifikováno v odst. 1 tohoto odůvodnění). Dále soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč (za 5 [Anonymizováno] po 500 Kč) a též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 600 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení, kdy výše úroku z prodlení je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a počátek prodlení je stanoven na první den po splatnosti dlužné částky.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 016 Kč za tři úkony právní služby [dva úkony po 300 Kč dle znění a. t. účinného do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) a jeden úkon po 400 Kč dle platného znění a. t. (žaloba)], tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a částka 273 Kč představující 21% DPH z částky 1 300 Kč.
13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.