Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se co do částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žaloba se co do částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smluv o úvěru.
2. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 30 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka] (nárok 1 žalobkyně).
3. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvy o zápůjčce č. [hodnota]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka] (nárok 2 žalobkyně).
4. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka] (nárok 3 žalobkyně).
5. Dále z žalobních tvrzení vyplynulo, že shora uvedené pohledávky (nárok 1 až 3) byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. K otázce posouzení úvěruschopnosti z žalobních tvrzení a z tvrzení v podání ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce, [právnická osoba], s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum], [datum], [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Ze zákaznické karty ze dne [datum], [datum] se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z potvrzení o příjmu (03,10/2019). Ze zákaznické karty ze dne [datum] se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z výplatních pásek (07,08/2019) Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zejména že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako prodavačka, její měsíční příjem činí [částka] resp. [částka] resp. [částka], žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná.
6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
7. První jednání ve věci proběhlo před zdejším soudem dne [datum]. Žalovaná, ač byla řádně předvolána se k jednání nedostavila, proto soud jednal ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Při jednání soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, a to v otázce výdajů žalované. Žalobkyně na dané poučení uvedla, že nemá žádné další tvrzení nebo důkazy. Zdejší soud následně jednání odročil za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum].
8. Zdejší soud provedl ve věci listinné důkazy navržené žalobkyní, na základě kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu.
9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti. Úvěr byl použit za účelem refinancování jiného spotřebitelského úvěru (č. [hodnota]), přičemž žalované byla vyplacena částka ve výši [částka]. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], který se skládal z úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování ve výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 42%. RPSN byla ujednána ve výši 9 752 %. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve splátkách ve výši [částka] a poslední splátkou ve výši [částka]. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaná v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvedla, že pracuje na plný úvazek jako prodavačka s čistým příjmem ve výši [částka] a dalším příjmem ve výši [částka]. Celkový příjem byl uveden v částce [částka]. Dále bylo uvedeno, že příjem byl ověřen potvrzením o příjmu. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce [částka] jako interní splátky PF a odhadované výdaje ve výši [částka]. Z listiny s názvem tabulka umoření ke smlouvě č. [hodnota] soud vzal za prokázané, že žalobkyně uhradila částku ve výši [částka] (nárok 1 žalobkyně).
10. Ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce č. [hodnota] na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], a to v hotovosti. Zápůjčka byla poskytnuta za účelem refinancování jiného zápůjčky (č. [hodnota]), přičemž žalované byla vyplacena částka ve výši [částka]. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], který se skládal z úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování ve výši [částka] a částky za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. RPSN byla stanovena ve výši 1 477 %. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve splátkách ve výši [částka] a poslední splátkou ve výši [částka]. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaná v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvedla, že pracuje na plný úvazek jako prodavačka s čistým příjmem ve výši [částka] a dalším příjmem ve výši [částka]. Celkový příjem byl uveden v částce [částka]. Dále bylo uvedeno, že příjem byl ověřen výplatními páskami za měsíce červenec a srpen 2019. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce [částka] jako interní splátky PF a odhadované výdaje ve výši [částka]. Z listiny s názvem tabulka umoření ke smlouvě č. [hodnota] soud vzal za prokázané, že žalobkyně uhradila částku ve výši [částka] (nárok 2 žalobkyně).
11. Ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce č. [hodnota] na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], a to v hotovosti. Zápůjčka byla poskytnuta za účelem refinancování jiného zápůjčky (č. [hodnota]), přičemž žalované byla vyplacena částka ve výši [částka]. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], který se skládal z úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování ve výši [částka] a částky za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. RPSN byla stanovena ve výši 14 136 %. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve splátkách ve výši [částka] a poslední splátkou ve výši [částka]. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaná v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvedla, že pracuje na plný úvazek jako prodavačka s čistým příjmem ve výši [částka] a dalším příjmem ve výši [částka]. Celkový příjem byl uveden v částce [částka]. Dále bylo uvedeno, že příjem byl ověřen potvrzením o příjmu z [datum]. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce [částka] jako interní splátky PF a odhadované výdaje ve výši [částka]. Z listiny s názvem tabulka umoření ke smlouvě č. [hodnota] soud vzal za prokázané, že žalobkyně uhradila částku ve výši [částka] (nárok 3 žalobkyně).
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud vzal za prokázané, že shora uvedené pohledávky (nárok 1 až 3) byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, podacím lístkem). Z výzvy ze dne [datum] sod vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (předžalobní výzvou vč. podacího lístku).
13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečností důležité pro posouzení věci.
14. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:
15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“
17. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“
18. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“
19. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“
20. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“
21. Podle rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“
22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“
23. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Soud při jednání dne [datum] poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 odst. 3 o.s.ř., že musí tvrdit a prokázat skutečnosti, že u žalované byla zkoumána úvěruschopnost, a to v části výdajů. V návaznosti na poskytnuté poučení právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že nemá další důkazní návrhy a tvrzení.
24. Zdejší soud v této souvislosti přihlédl k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru celkem tři různé úvěru v období roku 2019 (spotřebitelský úvěr a smlouvy o zápůjčce), přičemž všechny tyto spotřebitelské úvěry byly poskytnuty za účelem refinancování jiných úvěrů a zápůjček, které žalovaná v daném období měla. Již tato samotná skutečnost měla vést žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni ke zvýšené obezřetnosti a posouzení výdajů žalované. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně ale uvedené neučinila, když při ověřené úvěruschopnosti vycházela toliko z příjmů žalované, které byly doloženy potvrzeními o příjmu ve dvou případech a výplatními páskami za dva měsíce ve třetím případě. Takový postup shledává soud jako nedostatečný, když ze samotných zákaznických karet vyplývá, že žalovaná má dluhy, které splácí a částka, kterou na ně vynakládá se navyšuje. Rovněž soud přihlédl k tomu, že žalobkyně sice tvrdila, že příjem žalované byl ověřován, nicméně z předložených listin vyplynulo toliko to, že ověřován (byť rovněž nedostatečně) byl příjem pouze ze zaměstnání žalobkyně, přičemž tvrzený další příjem domácnosti ve výši [částka] nijak ověřen nebyl, ale byl zahrnut do celkového příjmu žalované. Rovněž skutečnost, že žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši [částka] nebyla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřována a pouze bez dalšího přejata do výpočtu. K uvedenému soud uvádí, že žalovaná rovněž uvedla, že je nájemcem, přičemž vůbec nebylo zkoumána, zda výdaje ve výši [částka] korespondují s nájemní smlouvou a poplatky, které žalovaná na bydlení vynakládá.
25. V řízení tedy nebylo dostatečně tvrzeno ani prokázáno, že žalobkyně splnila své povinnosti podle § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že by před poskytnutím úvěru s odbornou péčí zjistila a porovnala příjmy a výdaje žalované. Zdejší soud je rovněž toho názoru, že již z takto předložených listin zcela jednoznačně vyplývá, že žalovaná úvěruschopná v době poskytnutí úvěru nebyla.
26. Dále soud poukazuje na to, že v posuzovaném případě bylo ve smlouvách o spotřebitelském úvěru uvedeno, že RPSN činí 9 752 % v případě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], dále 1 477 % v případě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], a 14 136 % v případě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v měsíci říjen 2019 sazbu 8,65 %, v měsíci září 2019 sazbu 8,76 %, a v měsíci březen 2019 sazbu 8,71 %. Ve smlouvě byla tedy více než 1000násobná (nárok 1), 170násobná (nárok 2), a 1600násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, pročež je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná i podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli však násobkem takto vysokým.
27. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny, a to v případě nároku 1 ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] (hrazeno bylo ve výši [částka]), v případě nároku 2 ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] (hrazeno bylo ve výši [částka]), a v případě nároku 3 ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] (hrazeno bylo [částka]). Nesplacená část jistiny ve výši [částka] a [částka] a [částka], kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit, je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení nesplacené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚ přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. V případě nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I., III, V.).
28. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ ze strany právní předchůdkyně žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o.z. soudu nezbylo, než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Příslušná smluvní ujednání o poplatcích a příslušenství jsou absolutně neplatná a nárok na jejich zaplacení tedy nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím. Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl (výrok II., IV. VI.).
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalobkyně byla úspěšná v částce [částka], žalovaná byla úspěšná v částce [částka] a v rozsahu celého příslušenství. Náhrada nákladů řízení by tedy příslušela z větší části úspěšné žalované, která však v řízení neučinila žádný účelný úkon, jelikož zůstala zcela pasivní, a tedy žádné náklady jí nevznikly (výrok III.).