Výrok
I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 822,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,78 % ročně z částky 48 822,79 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba]., [Anonymizováno], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“.). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne [datum] (dále jen „Smlouva“), dle které žalovanému poskytl dne [datum] úvěr ve výši 43 000 Kč. Úvěr měl být splacen v 48 pravidelných měsíčních splátkách s konečnou splatností dne [datum]. Protože žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, došlo dne [datum] k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy a úvěr byl dle úročen smluvním úrokem ve výši 66,25 % p.a., který běžel od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž bylo sjednáno přirůstání smluvního úroku k jistině. Žalobkyně ovšem smluvní úrok požaduje pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tedy od [datum] do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvního úroku tak činí 41 989,79 Kč. Žalovaný byl žalobkyní upomínán ke splnění dluhu upomínkami a následně i formou výzvy k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnosti žalovaného na základě žalovaným předložených dokladů – zejména platného osobního dokladu, dokladů o příjmu (výplatní listy či případně výpisy z bankovního účtu žalovaného). Současně právní předchůdce žalobkyně lustroval žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, o čemž pořídil příslušný záznam. V souhrnném hodnocení žalovaného jsou vedle jeho příjmů a výdajů uvedeny rovněž informace o zaměstnání žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí rovnat minimálně životnímu minimu. Z listiny Hodnocení klienta plyne že žalovaný byl zaměstnán u [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. s pravidelným měsíčním čistým příjmem 13 353 Kč, jeho měsíční výdaje činili 8 978 Kč. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, aniž žádala z důležitého důvodu o odročení. Žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný se dohodly na uzavření smlouvy o úvěru v celkové výši 43 000 Kč, splatného ve 48měsíčních splátkách ve výši 2 569 Kč, RPSN 90,58 % (Návrh na uzavření smlouvy [Anonymizováno] ze dne [datum], Dodatek č. [hodnota] k návrhu na uzavření smlouvy, Předsmluvní formulář, Kopie občanského průkazu žalovaného, Oznámení o schválení úvěru, Náhled smluvní dokumentace). Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, přičemž zjistila, že žalovaný má středoškolské vzdělání s maturitou, je zaměstnán na dobu neurčitou od [datum] s pravidelným měsíčním příjmem 13 353 Kč, má vlastní bydlení (Hodnocení klienta, Výpis z bankovního účtu 9. 2. - [datum], Výpis z bankovního účtu 6. 5. - [datum], Výpisy o příchozích platbách od odesílatele [právnická osoba].). Z lustrací v registrech zjistila, že má dluh 1 069 167 Kč (Výpis z nebankovního registru, Výpis z registru SOLUS). Dne [datum] byla na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [jméno FO] pod VS [var. symbol], KS [konst. symbol] poukázána částka 43 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu). Oznámením ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky (Výzva k plnění ze dne [datum]). Společnost [právnická osoba]. jako postupitel uzavřela dne [datum] s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se postupitel zavázal na postupníka postoupit pohledávky specifikované v seznamu pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek z [datum]). Žalobkyně předložila společné prohlášení postupitele a postupníka, které však není podepsané všemi smluvními stranami a v příloze, která je součástí podepsaného prohlášení, není obsažena pohledávka za žalovaným uplatněná v tomto řízení (Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ke smlouvě ze dne [datum] vč. přílohy č. [hodnota]). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému oznámení s postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] (Oznámením ze dne [datum], výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]).
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (občanský zákoník) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „zákon“).
6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Podle § 1880 odst. 2 občanského zákoníku postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 75 zákona poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
14. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně není ve věci aktivně legitimovaná. Z provedeného dokazování nevyplývá, a v řízení ani nebylo tvrzeno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno ze strany původního věřitele. V takovém případě soud zkoumal platnost smlouvy o postoupení pohledávek a postoupení nároku na žalobkyni. Z důkazů navržených žalobkyní vyplynulo, že mezi žalobkyní a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Tato smlouva ale neobsahuje přílohu specifikující postupované pohledávky. Žalobkyně v řízení doložila společné prohlášení postupitele a postupníka, toto však bylo předloženo bez podpisu smluvních stran a rovněž v příloze, která je součástí společného prohlášení, není obsažena pohledávka uplatněná v tomto řízení. Soud tak nemá za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni skutečně postoupena a uzavřel, že aktivní věcná legitimace žalobkyně zůstala neprokázána.
15. Nadto, i v případě, že by byla aktivní legitimace žalobkyně dána, soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by byly jakýmkoli způsobem zkoumány výdaje žalovaného, kdy byla hodnocena pouze stránka příjmů. Takové zkoumání soud hodnotí jako nedostačující, a to rovněž s přihlédnutím k tomu, že již z doloženého výpisu z registru vyplývají pohledávky žalovaného ve výši 1 069 167 Kč.
16. Konečně z provedeného dokazování ani nevyplývá, v jaké výši a kdy byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky žalovanému. Z listiny doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu nejenže neplyne, že prostředky poskytla právě právní předchůdkyně žalobkyně, ale zejména tato listina je svou povahou pouhým interním záznamem, nejedná se o potvrzení o bankovním převodu. Soud proto i v tomto směru shledal žalobní tvrzení za nedostatečná a neprokázaná.
17. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že došlo k platnému postoupení pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména pokud jde o výdajovou stránku a to, zda žalovaný má a řádně splácí své dluhy. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne [datum] nedostavila, vzdala se dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
18. Na základě výše uvedeného tak soudu nezbylo než žalobu zamítnout (výrok I).
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, náhrada nákladů řízení by tedy příslušela úspěšnému žalovanému. Ten však v řízení neučinil žádný účelný úkon a žádné náklady mu v průběhu řízení nevznikly (výrok II).