47 C 373/2024

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky v částce [částka], a to formou hotovosti v den uzavření smlouvy. Před poskytnutím finančních prostředků právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž informace byly zaznamenávány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky, žádosti o zápůjčky a nájemní smlouva. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Nárok z předmětné spotřebitelské smlouvy byl na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum] postoupen na žalobkyni. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupené pohledávek uhradila částku [částka].

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla toliko to, že se chce dohodnout na splátkovém kalendáři. Momentálně je ve špatné finanční situaci, žije v azylovém domě a pobírá dávky hmotné nouze.[právnická osoba] jednání dne [datum] se dostavil pouze zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila a soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti. Při tomto jednání soud poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit tvrzení a důkazy ohledně toho, jak byla před poskytnutím úvěru zkoumána úvěruschopnost žalované, a to z hlediska jejích výdajů. Soud žalobkyni poučil, že neunesení povinnosti tvrzení nebo povinnosti důkazní může mít za následek neúspěch ve sporu. Žalobkyně uvedla, že je bez dalších důkazních návrhů a tvrzení. Následně soud ve věci dne [datum] vyhlásil rozhodnutí.5. Na základě provedeného dokazování zdejší soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], sídlem [adresa] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Dále bylo ujednáno, že žalovaná se zavazuje za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši [částka] sestávající z částky [částka] jako úroku, dále [částka] jako poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, částky [částka] za rozšířenou doplňkovou službu. Celková dlužná částka byla vyčíslena na [částka], úroková sazba ve výši 88 %, RPSN ve výši 15 609 %. Dále bylo ujednáno, že žalovaná splatí úvěr formou 78 splátek ve výši [částka] (Smlouvou o spotřebitelské, úvěru č. [hodnota]).7. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr soud vzal za prokázané, že žalovaná byla v žádosti o úvěr svobodná a na mateřské nebo rodičovské dovolené. Žalovaná uvedla příjem v částce [částka] a další příjem ve výši [částka], celkem příjmy ve výši [částka] s tím, že zdroj příjmu žadatelky je jeden. Dále žalovaná uvedla měsíční výdaje v částce [částka] (Zákaznickou kartou k žádosti o úvěr ze dne [datum]).8. Z listiny s názvem tabulka umoření s datem vyhotovení dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka ve výši [částka]. Dne [datum] žalovaná uhradila částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Celkem bylo uhrazeno [částka] (Tabulkou umoření s datem vyhotovení dne [datum]).9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že s účinností ke dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení ze dne [datum] vč. podacího lístku).10. Z výzvy ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (Výzvou ze dne [datum] vč. podacího lístku).11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečností důležité pro posouzení věci.12. Na základě shora uvedené učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka], které se žalovaná zavázala splácet formou 78 splátek ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla vyčíslena na [částka], úroková sazba ve výši 88 %, RPSN ve výši 15 609 %. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněných informací v zákaznické kartě, kdy žalovaná uvedla příjem domácnosti ve výši [částka] a to, že je na mateřské dovolené a nemá žádné další půjčky. Současně bylo ověřeno, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná na sjednaný úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka]. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka postoupena za žalobkyní, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna na základě oznámení ze dne [datum]. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku, vyzvala jí žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby na základě výzvy ze dne [datum]).13. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“16. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“17. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“18. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“19. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“20. Podle rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“22. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Zjištění toliko z tvrzení žalované nejsou dostatečná, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří. Podstata zkoumání úvěruschopnosti spočívá v porovnání příjmů a výdajů žadatele, včetně posouzení jeho celkových majetkových poměrů. Pouhé zjištění uspokojivých výdělkových poměrů žadatele, při absenci šetření výdajové stránky, není dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti žadatele (srov. [spisová značka]). Pokud žalobkyně doplnila, že ohledně žalované není vedeno insolvenční řízení, tato kusá informace sama o sobě nemá žádný relevantní význam ve vztahu k úvěruschopnosti žalované. Zdejší soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaná o úvěr žádala jako osoba na mateřské dovolené na úvěr chce čerpat na vybavení domácnosti. Žalovaná uvedla vyjma svého příjmu další příjem domácnosti v částce [částka]. Tato skutečnost, ale nebyla ničím podložena. Závěr o příjmech ve výši [částka] není podložen. Dále z uvedeného vyplývá, že žalovaná je nájemníkem, tedy žije v nájmu. Z předložených důkazů a zákaznické karty ale nevyplynuly žádné skutečnosti osvědčující výši nákladů spojených s ubytováním. Rovněž absentuje jakékoli porovnání příjmů a výdajů, když výdaje byly specifikovány bez dalšího částkou [částka], kterou žalovaná v žádosti vyplnila.23. V důsledku toho je třeba Smlouvu posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny ve výši [částka], jelikož žalovaná za dobu trvání úvěru čerpala částku celkem [částka] a na splátkách uhradila [částka]. Nesplacená část jistiny ve výši [částka], kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit, je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu splatná v nové přiměřené době splatnosti. V případě žalované, kdy soud přihlédl k její finanční situaci, kdy z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná bydlí s dětmi na ubytovně, nepracuje a pobírá dávky v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení (Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) a uložil soud žalované povinnost uhradit dlužnou částku ve splátkách, avšak pod sankcí výhody splátek v případě, že žalovaná bude v prodlení s jejich úhradou. Výši splátek soud shledal jako přiměřenou, kdy skutečnost, že žalovaná nepracuje nemůže jít k tíži žalobkyně (výrok I.).24. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ ze strany právní předchůdkyně žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o.z. soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Příslušná smluvní ujednání o poplatcích a příslušenství jsou absolutně neplatná a nárok na jejich zaplacení tedy nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím.25. Dále soud poukazuje na to, že v posuzovaném případě bylo ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uvedeno, že RPSN činí 15 609 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v květnu roku 2021 sazbu 2,21 %. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, pročež je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná i podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]). Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).26. S ohledem na neplatnost smlouvy soud proto nevyhověl ani návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu jejich náhradu, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 54,82 % a úspěchu žalobce v rozsahu 45,18 %).