Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela elektronicky, prostřednictvím klientské zóny, dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s čl. IV. odst. 4.3. Smlouvy. Úroky měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 15. dni v měsíci. Poté, co se žalovaná dostala do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], žalobkyně ji marně vyzývala k uhrazení splatných závazků a dne [datum] přistoupila k zesplatnění úvěru, o čemž žalovanou informovala předžalobní výzvou. Ani k té žalovaná ničeho neuhradila, žalobkyně proto uplatnila svůj nárok u soudu, a to konkrétně částku ve výši [částka] představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši [částka] vypočtený jako 24,29 %, tj. sjednaného smluvního úroku ve smlouvě o úvěru, z částky [částka], tj. zbývající výše jistiny ke dni zesplatnění, od [datum], tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do [datum], tj. den odeslání zesplatnění a výzvy k úhradě, a náklady na upomínkování v celkové výši [částka] za upomínku č. [hodnota] a upomínku č. [hodnota] v souladu čl. V. odst. 5.4. Smlouvy o úvěru, dále zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu uvedla, že před uzavřením Smlouvy došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, k čemuž odkázala na přílohu č. [hodnota] Smlouvy tím, že k výzvě soudu případně svá skutková tvrzení doplní.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K výzvě soudu žalobkyně žádná tvrzení a důkazy vztahující se k posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nedoplnila, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. A bez omluvy se nedostavila ani řádně předvolaná žalovaná, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).
4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
5. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši [částka], formou čtyř splátek (specifikovaných v čl. IV. odst. 4.3. Smlouvy), na dobu určitou 72 měsíců, tedy se splatností k [datum]. Roční úroková sazba činila 24,29 %, RPSN 39,98 % (prokázáno ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], vč. přílohy č. [hodnota] - smlouva o zřízení doplňkové služby podpora a listiny s názvem: Předsmluvní informace ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] uzavřeného dne [datum]). Žalovaná za účelem uzavření Smlouvy provedla verifikační platbu ve výši [částka] (prokázáno výpisem z internetového bankovnictví detail pohybu – okamžitá příchozí platba částka [částka] s datem zaúčtování [datum]). Žalobkyně před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaná je svobodná, vyživuje jedno dítě, není politicky exponovanou osobou, jejím zaměstnavatelem je [právnická osoba], [adresa], [částka] za měsíc, měsíčně má náklady na bydlení [částka], pravidelné finanční závazky [částka], dále má jednorázové závazky (mikroúvěry), stanovila finanční zůstatek ve výši [částka]. K jednorázovým finančním závazkům žalobkyně konkrétně zjistila, že jde o [Anonymizováno] v částce [částka], [Anonymizováno] v částce [částka], [právnická osoba] v částce [částka], [právnická osoba]. v částce [částka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] v částce [částka], [Anonymizováno] ´s [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v částce [částka] a [Anonymizováno] v částce [částka]. Dále zjistila, že výsledky lustrací žalované v Centrální evidenci exekucí, AML a AML/DFT, Insolvenčním rejstříku, Databázi odcizených dokladů byly bez záznamu (prokázáno z přílohy č. [hodnota] Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele). Dne [datum] došlo k zaúčtování částky [částka] na protiúčet [č. účtu] a částky [částka] na protiúčet [č. účtu], s VS shodným s číslem Smlouvy, poznámka Kafková (prokázáno výpisem z internetového bankovnictví detail pohybu – platba převodem uvnitř banky částka [částka] s datem zaúčtování [datum] a výpisem z internetového bankovnictví detail pohybu – bezhotovostní platba částka [částka] s datem zaúčtování [datum]). Žalovaná byla dvakrát upomínána k úhradě splátky ve výši [částka] (prokázáno Upomínkou č. [hodnota] ze dne [datum], shodně e-mail ze dne [datum] s předmětem první upomínka a Upomínkou č. [hodnota] ze dne [datum], shodně e-mail ze dne [datum] s předmětem druhá upomínka). Následně byla žalované zaslána předžalobní výzva, ve které byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně podacího lístku s datem podání [datum] – pod podacím č. [Anonymizováno]).
6. Na základě těchto skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
7. Žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy částku celkem [částka] ([částka] + [částka]), žalovaná žalobkyni částku [částka]. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní posuzována na základě údajů poskytnutých žalovanou a ověřením lustrací v rejstřících. Žalovaná ničeho na svůj dluh ve výši [částka] neuhradila.
8. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“
12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“
14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“
15. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku [částka]. Soud aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala a posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované.
16. Žalobkyně se svou neúčastí u ústního jednání dne [datum] připravila o možnost poučení dle § 118a odst. 1 odst. 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru.
17. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla žalobkyní před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Žalobkyně sama uvedla (doložila), že v rámci formuláře Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (příloha č. [hodnota] Smlouvy) byly zjištěny jednorázové závazky, přičemž tento parametr shledala negativním. Svůj poznatek a jeho hodnocení však nijak nezohlednila, přitom se jednalo o 7 závazků u nebankovních institucí v celkové výši (na jistině) [částka], což bez dalšího mělo být pro žalobkyni alarmující.
18. Soud proto smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudil podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a uzavřel, že žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části prokazatelně poskytnuté jistiny ve výši [částka], a to v nové době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení nesplacené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. Protože žalovaná se k žalobě nevyjádřila a na ústní jednání se nedostavila, určil tuto lhůtu k plnění soud, a to v délce 30 dnů s přihlédnutím k tomu, aby byl žalované poskytnut čas pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).
19. S ohledem na výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ze strany žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem na vztah speciality zákona o spotřebitelském úvěru k právní úpravě bezdůvodného obohacení soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím žalobkyní prokazatelně poskytnutou a žalovanou nesplacenou jistinu a v rozsahu požadovaného příslušenství žalobu zamítnout (výrok II.).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečně, v částce [částka], ve zbytku jistiny ([částka]) a v rozsahu celého příslušenství byl úspěšný žalovaný. Soud pro účely výpočtu nákladů řízení kapitalizoval požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] ke dni vyhlášení rozsudku v částce [částka]. Celková žalovaná částka tak činila [částka] (jistina [částka], kapitalizovaný úrok [částka], kapitalizovaný zákonný úrok [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka]), žalobkyně byla procesně úspěšná co do 68,3 % uplatňovaného nároku ([částka] z [částka]). Soud uvádí, že ve vztahu k náhradě nákladů řízení při zvažování míry úspěchu žalobkyně vycházel nejenom z pohledávky, ale též z jejího příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2717/08). Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) a z částky [částka] za úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (jednoduchá výzva k plnění). Odměna se dále skládá ze tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Při reflektovaném částečném neúspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů toliko částku [částka] (68,3 % - 31,7 %, tj. 36,6 % z [částka]) (výrok III.).