Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky [částka], částky [částka] představující kapitalizovaný obchodní úrok, dále částky [částka] představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a co do požadavku na zaplacení obchodního úroku z úvěru ve výši 6,5 % ročně z jistiny ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum], na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr [částka]. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru 74měsíčními anuitními splátkami ve výši [částka], uhradil však pouze 15 pravidelných splátek. Přestože byl opakovaně upomínám, své závazky dále řádně a včas neplnil. Úvěr byl proto zesplatňujícím dopisem ke dni [datum] zesplatněn, pohledávka byla ke dni [datum] (tj. datu posledního výpisu ke smlouvě) vyčíslena na [částka], z toho [částka] na jistině, [částka] poplatek úvěru, 8 291,62 kapitalizovaný obchodní úrok a 3 850,84 kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále požadovala obchodní úrok z úvěru ve výši 6,5 % ročně z jistiny ode dne [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že vyšla z informací poskytnutých žalovaným, které aktivně ověřovala z dostupných veřejných i neveřejných zdrojů, vyšla také z historických informací o spotřebiteli získaných v rámci Skupiny [právnická osoba]., žalobkyně má 1,6 milionu klientů v ČR a disponuje širokou databází klientských informací. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má mimo ni další dluhy, nevykazoval v minulosti znaky platební neschopnosti, nebylo u něj zjištěno významné porušení splátkové disciplíny, do prodlení se dostal toliko s úhradou jedné splátky. Žalovaného prověřila v insolvenčním a živnostenském rejstříku, databázi neplatných dokladů, ověřila, že jeho bydliště není na drese obecního nebo městské úřadu, není vedeno exekuční řízení. Žalovaným uvedený měsíční příjem ve výši [částka] ověřila dle periodických výpisů z běžného účtu se závěrem, že pravidelné příjmy za posledních 5 měsíců činí v průměru [částka], vyšla proto z nižší částky uvedené žalovaným. Protože žalovaný uvedl nižší výdaje než průměrné, vyplývající ze statistických dat, byla započtena částka vyšší. Dále zjistila, že žalovaný bydlí u [Anonymizováno], vyžádala jeho prohlášení o [podezřelý výraz] stavu. V rámci posouzení úvěruschopnosti vycházela z výdajů žalovaného ve výši [částka], z toho [částka] ostatní výdaje a náklady [Anonymizováno], výdaje na bydlení [částka], částka představující životní minimum [částka], závazky u jiných poskytovatelů úvěru [částka], závazky u žalobce [částka]. Došla k závěru, že žalovanému zůstane 51,24 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje. S poukazem na rozhodnutí NS ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 33 ICdo 27/2021 došla k závěru, že vyšla-li z informací poskytnutých žalovaným, které konfrontovala s výstupy z celé řady registrů a databází a s údaji zanesenými ve skóringovém modelu, posoudila úvěruschopnost dostatečně a v souladu se zákonem.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání soudu, kdy uvedl, že nárok žalobkyně nerozporuje, nicméně navrhuje plnění ve splátkách.
3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
4. Žalobkyně jako banka a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru, celková částka [částka], bez účelu, doba trvání 72 měsíců, úroková sazba 6,5 %, anuitní splátka [částka], RPSN 9,32 %, celková splatná částka [částka], pojištění [částka] měsíčně (zjištěno z listin: smlouva reg. č. [hodnota], č. úvěrového účtu [č. účtu], sazebník [Anonymizováno], úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, standardní informace o spotřebitelském úvěru).
5. K čerpání úvěru došlo bezhotovostně [datum] (zjištěno z listiny: výpis periodický při pohybu).
6. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k okamžitému splacení dluhu z [datum] s tím, že neuhradí-li aktuální dlužnou částku po splatnosti nejpozději do [datum], nastane splatnost celé pohledávky z úvěrové smlouvy (zjištěno z listiny: výzva ze dne [datum], včetně dodejky podepsané dne [datum]).
7. K úhradě dluhu vyzval dopisem ze dne [datum] žalovaného také právní zástupce žalobkyně (zjištěno z listiny: výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka, ve spojení s výňatkem z podacího archu s datem [datum]).
8. Pohledávka žalovaného z úvěrové smlouvy k [datum] činila [částka], z toho [částka] na jistině, [částka] poplatek úvěru, 8 291,62 kapitalizovaný obchodní úrok a 3 850,84 kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (zjištěno z listiny: úvěry, datum výpisu [datum], historický výpis).
9. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaný je [Anonymizováno], má [Anonymizováno] dítě do [Anonymizováno] let, bydlí u [Anonymizováno], má [Anonymizováno] [Anonymizováno] s [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], má měsíční příjem ze závislé činnosti [částka], který byl doložen čestným prohlášením, výdaje domácnosti tvoří náklady na bydlení [částka], pojištění [částka], spoření [částka]. Žalovaný má dluhy u [Anonymizováno] (žalobkyně) ([částka] s měsíční splátkou [částka] a [částka] s měsíční splátkou [částka], od jiných poskytovatelů úvěru dluhy [částka] s měsíční splátkou [částka], [částka] s měsíční splátkou [částka] a [částka] s měsíční splátkou [částka]) (zjištěno z listin: Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení, Prohlášení o [podezřelý výraz] stavu).
10. Žalovaný měl v období listopad [Anonymizováno] až březen [Anonymizováno] příjmy v řádu desítek tisíc, z toho pravidelně příchozí úhrada od [právnická osoba] se zprávou pro příjemce „výplata“ nebo „záloha“, dále příchozí platby od fyzických osob a vklady přes bankomat (zjištěno z listiny: Příjmy).
11. V rámci odpovědí z registrů žalobkyně zjistila, že žalovaný má 3 existující obchody mimo [Anonymizováno] v celkové výši [částka] s měsíční splátkou celkem [částka], za 12/[Anonymizováno] a 8/[Anonymizováno] je evidována neuhrazená splátka, dále 2 ukončené obchody mimo [Anonymizováno] ([částka] a [částka]) (zjištěno z listiny: [Anonymizováno] Odpovědi z ext. registrů, dlužník [jméno FO]).
12. Soud dále vyšel z tvrzení žalobkyně uvedeného v žalobě, že žalovaný uhradil za celou dobu trvání závazkového vztahu na úvěr z úvěrové smlouvy 15 pravidelných splátek (tj. částku [částka]).
13. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil následující skutkový závěr:
14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru na částku [částka], na 72 měsíců s úrokovou sazbou 6,5 % při anuitní splátka [částka], úvěr žalovaný čerpal bezhotovostně [datum], žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně přistoupila ke dni [datum] k jeho zesplatnění. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného a z interních databází a veřejných i neveřejných rejstříků.
15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
16. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
17. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
23. Soud při jednání dne [datum] poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), že je třeba doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, že poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru zjišťoval s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména z hlediska zjištění jeho skutečných příjmů a výdajů a porovnání těchto položek. Soud žalobkyni poučil, že neunesení povinnosti tvrzení nebo povinnosti důkazní může mít za následek neúspěch ve sporu. Zástupce žalobkyně uvedl, že další tvrzení ani označení důkazů neuvádí.
24. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, především že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalovaného. Z žádného tvrzení či důkazu předloženého žalobkyní nebylo možné zjistit, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru, jakkoliv ověřil údaje o příjmu uvedeného žalovaným, a to např. z výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele, smlouvy, faktur apod. Žalobkyně sama uvedla, že informaci o příjmu, který žalovaný tvrdil, ověřovala z porovnáním s příjmy žalovaného na běžném účtu za posledních 5 měsíců. Ačkoliv žalobkyně zjistila výrazný nesoulad žalovaným poskytnuté informace a údaje plynoucího z výpisu z účtu ([částka] měsíčně versus v průměru [částka] měsíčně), skutečný příjem žalovaného aktivně dále nezjišťovala a nijak neověřila. I kdyby soud uvěřil, že žalobkyní předložená listina označená Příjmy odráží příjmy na běžném účtu žalovaného za uvedená období, nelze pominout, že již skutečnost, že žalovaný neuváděl pravdivý údaj o svém příjmu (byť uváděl příjem výrazně nižší), měla být důvodem pro ostražitější přístup žalobkyně. Žalobkyně se spokojila s údajem žalovaného, aniž dále zjišťovala, odkud pochází další jeho příjmy, které měly být na jeho běžný účet poukazovány od fyzických osob nebo vkladem přes bankomat (např. , datum[částka] částka, , , datum[částka] částka, nebo , datum[částka] částka, jako vklad přes bankomat, příchozí úhrady od [jméno FO] v částce [částka] dne [datum], [datum], [datum], [datum] nebo dne [datum] od [jméno FO] 2x úhrada [částka]). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně věděla, že žalovaný má další závazky jak u ní, tak u nebankovních institucí, a že se již ocitl v prodlení s jejich plněním. Nijak se však nezabývala tím, proč žalovaný s průměrným příjmem cca [částka] měsíčně není schopen svým finančním závazkům dostát a zejm. proč žalovaný s takovým příjmem potřebuje další úvěr (rovnající se svou částkou „jen“ výši jeho jednoho měsíčního příjmu). Žalovaná pak žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného (např. nájemní smlouvou apod.), nezkoumala, zda a jak žalovaný příp. plní svou vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Žalobkyně řádně nezjistila a nijak neověřila skutečné výdaje žalované (ani nepředložila např. výpis z účtu žalovaného, ze kterého by mohly být výše a charakter pravidelných výdajů žalovaného seznatelnými).
25. Jelikož z předložených tvrzení a označených důkazů ani po poučení dle § 118a o.s.ř. nevyplývá, že by byly ze strany poskytovatele úvěru zkoumány soudem výše uvedené skutečnosti, nelze takový postup poskytovatele spotřebitelského úvěru považovat v posuzovaném případě za postup s odbornou péčí co do zjištění a posouzení úvěruschopnosti žalovaného. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny ve výši [částka] (jistina [částka] – 15 splacených splátek po [částka]). Nesplacená jistina, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit, je splatná v nové, přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení nesplacené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. Vzhledem k nepřítomnosti žalovaného přijednání určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).
26. S ohledem na výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru majícím za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality zákona o spotřebitelském úvěru k právní úpravě bezdůvodného obohacení soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení částky [částka] a co do požadavku na zaplacení částky [částka] představující kapitalizovaný obchodní úrok, částky [částka] představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a co do požadavku na zaplacení obchodního úroku z úvěru ve výši 6,5 % ročně z jistiny ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení (výrok II.). V důsledků absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí úvěru jsou totiž absolutně neplatná též veškerá ujednání o příslušenství, o přirůstání příslušenství k jistině, i o smluvních pokutách. Nárok na jejich zaplacení tedy vůbec nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je nově určena až tímto soudním rozhodnutím. Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl.
27. Co se týče odkazu žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 33 ICdo 27/2021, tak tento výklad byl překonán judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Konkrétně jeho rozhodnutí ze dne 11. 1. 2024, č. C-755/22, uvádí, že úprava posouzení úvěruschopnosti nesmí být vykládána tak, aby motivovalo úvěrující k obcházení této povinnosti. Dále pak i sám Nejvyšší soud v aktuálnější judikatuře uvádí, že není možné vycházet z objektivně nepodložených osobních prohlášení dlužníka o jeho poměrech, a to ani tehdy, není-li dlužník evidován v databázi dlužníků (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 3436/2024 ze dne 15. 1. 2025). Námitka žalobkyně je tudíž nedůvodná.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 76,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,96 %). Žalobkyně byla úspěšná v částce [částka], žalovaný byl úspěšný v částce [částka] a v rozsahu celého příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (k [datum]), tj. celkem [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].