Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka] zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , smlouvu o úvěru [Anonymizováno], platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku [částka] spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu, a provedl tzv. verifikační platbu. V rámci schvalovacího procesu právní předchůdkyně žalobkyně provedla nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši [částka] na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka žalovaného ze Smlouvy postoupena na žalobkyni, a to ke dni [datum]. Postoupení pohledávky oznámila žalovanému žalobkyně na základě zmocnění. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného úroku ve výši [částka], nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka] a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši [částka]. Žalobkyně rovněž požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (po revizním přepočtu) za období od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši [částka], a zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Na žalobkyni byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena také nesplacená část smluvní pokuty, a to ve výši [částka]. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši [částka], počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum] z dlužné jistiny pohledávky ve výši [částka] do [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu co do částky [částka] představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] s tím, že dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení.
4. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud řízení co do částky kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a co do částky smluvní pokuty ve výši [částka] zastavil.
5. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z této jistiny od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka].
6. Soud jednal dne [datum] v nepřítomnosti obou účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), jelikož právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán.
7. Soud provedl listinné důkazy navržené žalobkyní, ze kterých učinil následující skutková zjištění:
8. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], na základě které bylo ujednáno poskytnutí úvěru žalovanému v částce [částka]. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, neúčelový, splatný jednorázově do 30 dnů. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 249,54 % ročně a RPSN byla ujednána ve výši 3 056 % za celý úvěr (zjištěno z listin: Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], Smlouva o úvěru č. [hodnota] z [datum], Výpis z účtu u [právnická osoba] č. ú. [č. účtu] s verifikační platbou z č. ú. [č. účtu], [jméno FO], Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]).
9. Na účet č. [č. účtu] odešlo postupně 7 odchozích úhrad pod VS [var. symbol], celkem ve výši [částka] (zjištěno z listin: Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum], Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum], Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum], Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum], Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum], Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum], Doklad o čerpání částky [částka] dne [datum]).
10. Nárok ze smlouvy o úvěru byl postoupen z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] jako smlouvy rámcové ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž uzavření plyne ze společného prohlášení stran ze dne [datum] (zjištěno s listin: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o provedení transakce na účet č. [č. účtu] s datem zaúčtování [datum]). O postoupení byl žalovaný vyrozuměn na základě oznámení ze dne [datum] (zjištěno s listin: Oznámení ze dne [datum] vč. podacího archu z [datum] s uvedením č. zásilky [Anonymizováno], plná moc ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (zjištěno s listin: Výzva ze dne [datum] vč. podacího archu z [datum] s uvedením č. zásilky [Anonymizováno]).
11. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „zákon“).
12. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 75 zákona poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
21. Podle rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“
22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“
23. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí. K výzvě soudu, aby žalobkyně žalobní návrh doplnila o tvrzení a důkazy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, žalobkyně výslovně uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. V řízení tedy nebylo prokázáno, z jakých finančních ukazatelů právní předchůdkyně v době poskytnutí finančních prostředků žalovanému vycházela a jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Svou neúčastí u ústního jednání se žalobkyně připravila o poučení podle § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř. k otázce posouzení úvěruschopnosti.
24. V řízení tedy nebylo dostatečně tvrzeno ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti podle § 75 a § 86 zákona, tedy že by před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí zjistila úvěruschopnost žalovaného. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 zákona jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny ve výši [částka]. Nesplacená jistina, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit, je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení nesplacené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).
25. S ohledem na výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 zákona mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a vztah speciality zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka]. V důsledků absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí úvěru jsou totiž absolutně neplatná veškerá ujednání o příslušenství a nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím. Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).
26. Soud dále poukazuje na to, že v posuzovaném případě byla úroková sazba ujednána ve výši 249,54 % ročně a RPSN byla ujednána ve výši 3 056 % za celý úvěr. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v měsíci říjnu 2023 činila 9,37 %. Ve smlouvě byla tedy více než 326násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, pročež je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná i podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli však násobkem takto vysokým.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná v rozsahu [částka] (v rozsahu, v němž došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, zastavení řízení způsobila žalobkyně) a žalovaný v rozsahu celého příslušenství (zákonný úrok z prodlení z [Anonymizováno] [Anonymizováno] od [datum], který soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku v částce [částka] + kapitalizovaný zákonný úrok uplatněný žalobou ve výši [částka] + kapitalizovaný úrok ve výši [částka] + smluvní pokuta ve výši [částka]). Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 25,4 % (62,7 % - 37,3 %) z jejich celkové výše [částka]. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v rozhodném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (příprava a převzetí, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí ze dne [datum]) včetně jedné paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. [částka] (výrok III.).