Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 447,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 447,85 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 447,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech [datum] až [datum] byla žalovanému poskytnuta zdravotní péče žalobkyní. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění ani jiným způsobem pojištěn a byl tak povinen poskytnutou zdravotní péči uhradit. Za zdravotní péči poskytnutou žalovanému vznikly žalobkyni náklady v celkové výši celkem 8 002 Kč, které byly žalovanému vyúčtovány dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku 7 583,76 Kč a dokladem č. [hodnota] dne [datum] na částku 417,83 Kč se splatnostní dne [datum]. Žalovaný za poskytnutou péči neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný je státním příslušníkem Vietnamu s bydlištěm v České republice. Pravomoc českého soudu je dána v § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Rozhodné právo je české v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
3. Jelikož pobyt žalovaného není znám byl mu ustanoven opatrovník pro zastupování v řízení dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Opatrovnice se vyjádřila tak, že faktury neprokazují skutečně poskytnutou péči žalovanému.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný prohlásil dne [datum], že souhlasí s poskytnutím zdravotních služeb a zavazuje se uhradit žalobkyni cenu poskytnutých zdravotních služeb. Nebude-li v den ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany žalobkyně vyúčtována celková cena, souhlasí žalovaný s tím, aby žalobkyně zaslala vyúčtování na adresu žalovaného (prohlášením pacienta ze dne [datum]). Žalovanému byla dne [datum], [datum] a [datum] poskytnuta zdravotní péče spočívající v rozborech krve a ošetření na [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (přílohou k faktuře č. [hodnota] a lékařskou zprávou ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu za poskytnutou zdravotní péči ve výši 18 447,85 Kč splatnou dne [datum] (fakturou č. [hodnota]). Žalovaný uhradil dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč (stvrzenkami ze dne [datum], [datum] a [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 10 448 Kč dne [datum] (výzvou ke splnění dluhu ze dne [datum] včetně obálky). Žalovaný zbytek dluhu neuhradil. Soud při hodnocení důkazů postupoval dle § 132 o.s.ř., přičemž neměl důvod pochybovat o pravosti a věrohodnosti předložených důkazů.
5. Po právní stránce soud postupoval následovně. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je samostatnou státní příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím Ministerstva vnitra a je poskytovatelem zdravotních služeb v souladu s ust. § 2 odst. 1 ust. § 111 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují smlouvu o péči o zdraví a podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Mezi žalobkyní a žalovaným byla konkludentně uzavřena smlouva o péči o zdraví, na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému jako pacientovi, který není účastníkem zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění dne [datum], [datum] a [datum] zdravotní péči ve [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa], kdy byly v jeho prospěch vykonány léčebné úkony spočívající v rozborech krve a ošetření na Interní klinice. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění ani pojištěn jiným způsobem, za poskytnutou zdravotní péči proto žalobkyně dne [datum] žalovanému vystavila fakturu č. [hodnota] na částku 18 447,85 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaný uhradil celkem 8 000 Kč. Zbytek dluhu žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum], a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. S ohledem na to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Pokud jde o příslušenství pohledávky ve formě úroků z prodlení, postupoval soud dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., dle kterých dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen platit úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení ode dne následujícího splatnosti vyúčtovaných služeb dle výše uvedené faktury.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.