Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 577 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 619 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 781 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 277 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 14 577 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný neměl v období od [datum] do [datum] k vozidlu (osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) VIN: [VIN kód], registrační značky: [SPZ], sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Žalovaná částka je složena z vypočtené zákonné denní sazby pro daný druh vozidla, vynásobené počtem dní, kdy vozidlo žalovaného bylo provozováno bez uvedeného pojištění v celkové výši 13 677 Kč a z poplatků spojených s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný nic neuhradil ani po zaslané předžalobní výzvě ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním příslušníkem [Anonymizováno] republiky. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když se bydliště žalovaného nachází na území České republiky. Rozhodným právem je právo české, a to podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Na základě listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.
6. Žalovaný byl provozovatelem vozidla (osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) VIN: [VIN kód], registrační značky: [SPZ], v období od [datum] do [datum] (291 dní), aniž by v této době uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (zjištěno z výpisu z registru vozidel). Příspěvek za nepojištěné vozidlo navýšený o náklady na jeho uplatnění nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvami ze dne 15. 4., 15. 8. a [datum] (viz tyto výzvy). K zaplacení dluhu byl žalovaný dále vyzván upomínkami ze dnů 17. 7., 8. 8., 9. 9., 1. 10. a [datum], 6. 1., 28. 1., 4. 2., 27. 2. a [datum] (zjištěno z těchto upomínek). Následně mu byly zaslány dne [datum], 4. 3. a [datum] též předžalobní výzvy (zjištěno z těchto předžalobních výzev a příslušných doručenek).
7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.
8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Za období od [datum] do [datum] posoudil soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen „zák. č. 168/1999 Sb.“). Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve výši 47 Kč/den. Za období od [datum] do [datum] posoudil soud věc ve vztahu podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zák. č. 30/2024 Sb.“). Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti taktéž 47 Kč/den. Výše příspěvku je dle obou předpisů stejná, žalovanému tak vznikl za porušení této povinnosti v daném období dluh 13 677 Kč. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je žalovaný též povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí 300 Kč za každou vymáhanou pohledávku a celkem tak vznikl žalovanému dluh ve výši 14 577 Kč, když byl dluh vymáhán po třech pohledávkách.
9. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost byla stanovena ve výzvách k úhradě příspěvků v souladu se § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 315 Kč, tedy v celkové výši 2 615 Kč. Žalobkyně požadovala na náhradě nákladů nižší částku, to však bylo způsobeno pouze nesprávným výpočtem náhrady DPH. Soud tak žalobkyni přiznal částku, která jí náleží při správném výpočtu.