Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o modulárním autopojištění č. [hodnota]. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal k úhradě pojistného v pravidelných ročních splátkách ve výši [částka]. Počátek pojištění byl stanoven dne [datum], přičemž pravidelné roční pojistné bylo splatné již první den tohoto pojistného období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl žalobkyní upomínán, a to především upomínkou, v níž byl žalovaný upozorněn na to, že k pojistné smlouvě je evidován nedoplatek pojistného, jehož úhrada byla požadována nejpozději do [datum], přičemž v případě neuhrazení dlužné částky pojistného dojde ke dni [datum] k zániku smlouvy a žalobkyně bude požadovat pojistné za dobu do zániku pojištění. Žalovaný však dlužnou částku nevyrovnal, v důsledku čehož došlo ke dni [datum] k zániku smlouvy, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni zániku smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na [částka]. Žalovaný dluh nesplnil ani přes zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Řecka, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalovaného nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Na základě listinných důkazů učinil soud tento skutkový závěr:
6. Smlouvou č. [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo modulární autopojištění vozidla tov. zn. Volkswagen Polo, reg. zn. [SPZ]. Pojistné mělo být hrazeno ročně po [částka]. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Splatnost pojištění byla ujednána na první den pojistného období (prokázáno smlouvou č. [hodnota], sazebníkem poplatků žalobkyně, mým autem – průvodcem pojištěním a tuzemskou platbou příchozí ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni nezaslal ani přes její výzvu snímek tachometru, a proto žalovaná žalobce přeřadila do kategorie vozidel s nájezdem nad 25 000 km ročně a vyměřila mu doplatek na pojistném a novou výši pojistného (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne [datum] a dopočtený nedoplatek za najeté km v celkové výši [částka] (dopočet [částka], neuhrazené pojistné [částka] a [částka] za upomínku). Dopisem žalobkyně adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve lhůtě do [datum], zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného naposledy vyzvala dopisem ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu).
7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud tento právní závěr:
8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 7 je rozhodným právem právo české.
9. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve spojení s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti (dne [datum]), ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.