Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 924 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 624 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 15 924 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo reg. zn. [SPZ] za dobu od 20. 6. 2023 do 4. 12. 2023 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Rumunské republiky, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalovaného nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl vlastníkem vozidla s reg. zn. [SPZ] (s objemem válců motoru nad 2500 cm3) v době od 20. 6. 2023 do 4. 12. 2023, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla (prokázáno zjištěnými údaji o vozidle). Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 25. 1. 2024 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl následně opakovaně vyzván o zaplacení příspěvku navýšeného o náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (prokázáno výzvou ze dne 25. 1. 2024 včetně sledování zásilek, upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2024 včetně podacího archu a sledování zásilky).
6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze mimosmluvního vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II), přičemž dle čl. 4 je rozhodným právem právo české.
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (93 Kč / den) u obou vozidel. Žalovaný, který byl ve výše uvedené době vlastníkem a provozovatelem vozidla tuto povinnost nesplnil, proto mu tuto povinnost uložil soud rozsudkem. Dle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný též povinen zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč.
8. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky, tj. splatnost příspěvku žalovaného nastala dne 9. 4. 2024.
9. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v závislosti na datech splatnosti shora uvedených, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 924 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.