Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 448,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 448,14 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tak, že dne 7. 8. 2019 uzavřeli účastníci Smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu (dále jen „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy dodával postupitel žalované plyn a související služby na odběrném místě [adresa], [adresa]. Na základě smlouvy došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií za fakturační období 23. 11. 2023 – 12. 6. 2024 ve výši 16 448,14 Kč na základě faktury 4124303842. Žalovaná však na fakturu uhradila toliko částku 1 000 Kč, a to ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k návrhu žalobkyně nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalované nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 8. 2019 smlouvu, jejímž předmětem byly dodávky zemního plynu do odběrného místa [adresa], [adresa] (prokázáno smlouvou o sdružených dodávkách plynu č. [hodnota] ze dne 7. 8. 2019, ceníkem služeb a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně). Žalobkyně za odebraný plyn vystavila žalované fakturu č. [hodnota] za fakturační období od 23. 11. 2023 do 12. 6. 2024 ve výši 16 448,14Kč, se splatností dne 8. 7. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 14. 6. 2024). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 15 448,14 Kč, když žalobkyni uhradila pouze částku 1 000 Kč (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 12. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2024).
6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
7. Po stránce právní soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách zemního plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky zemního plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný zemní plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury, když na ni byla postoupena pohledávka v souladu s § 1879 a násl. o.z.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 448,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 13. 6. 2023, z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 12. 12. 2024 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.
9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro [adresa]. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.