Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověnoEP1250

Spisová značka

6 C 81/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 10Datum rozhodnutí: 22. 5. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 10Č. j.: 6 C 81/2024-26Samosoudkyně: JUDr. Barbora HoláAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 9. 2024Předmět řízení: o 25 380 Kč s příslušenstvím
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o půjčcesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (21) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 9. 8. 2015 do 31. 12. 2015, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení 7,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou, a platnou pro v první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, se co do částky 20 880 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 7,05 % z částky 25 380 Kč od 2. 7. 2015 do 8. 9. 2015, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 880 Kč od 9. 8. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně v částky 20 880 Kč spolu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení 7,5 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 193,62 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 25 380 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 27. 1. 2007 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, smlouvu o půjčce č. [tel. číslo], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal touto smlouvou vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 50 8850 Kč (představující půjčku ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný uhradil částku ve výši 25 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností [Anonymizováno] došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 25 380 Kč, avšak v souladu s ustanovením čl. 5 smluvních podmínek bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu, tzn. že žalovanému zbyla k úhradě jistina ve výši 25 380 Kč. Dne 24. 8. 2018 došlo mezi přechodným věřitelem spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalobkyní [Anonymizováno] [Anonymizováno] k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 14. 9. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky, avšak žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně je společnost se sídlem v Maltské republice, žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012.

3. Žalobkyně se z jednání před soudem konaného dne 29. 4. 2024 omluvila.

4. Žalovaný se při jednání soudu k žalobě vyjádřil tak, že si vůbec nevybavuje, o co se jedná, od předmětné společnosti si kdysi vzal úvěr, ten už ale splatil. Údaje ve smlouvě ale sedí a podpis na listinách je jeho. Pokud mu byly upomínky zasílány na adresu, která je uvedena ve smlouvě, tak na této adrese se již od roku 2007 nezdržuje. Nic dalšího k věci neuvedl.

5. Z předložených listinných důkazů plyne následující skutkový stav. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet v týdenních splátkách (prokázáno Smlouvou o půjčce č. [tel. číslo] ze dne 27. 1. 2007 vč. smluvních podmínek). Pohledávka za žalovanou byla dne 19. 6. 2015 na základě smlouvy o postoupení pohledávek nejprve postoupena na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] a následně dne 24. 8. 2018 na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byl žalovaný informován dopisem odeslaným dne 19. 9. 2018 (prokázáno výpisy z obchodního rejstříku žalobkyně a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 vč. přílohy seznamu postoupených pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2018 vč. poštovního podacího archu ze dne 19. 9. 2018). Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] ke správě pohledávky zmocnila společnost [právnická osoba], o čemž byl žalovaný rovněž informován (prokázáno oznámením ze dne 25. 6. 2015 včetně podacího archu ze dne 24. 7. 2015). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak do doby podání žalobního návrhu uhradil pouze částku ve výši 25 500 Kč (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023 vč. poštovního podacího archu ze dne 12. 9. 2023, potvrzením platby ze dne 25. 6. 2015). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil.

6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok relevantně nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. V souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), aplikoval soud hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013, a to zák. č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce dle ust. § 657 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával půjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o půjčce se tedy na ni aplikuje rovněž zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 30 000 Kč, již se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 880 Kč v 53 týdenních splátkách. V daném případě se jedná o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů.

8. V posuzovaném případě právní předchůdkyně žalobkyně ve smlouvě RPSN nevyčíslila. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 163,89 % (včetně všech poplatků). Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v lednu 2007 13,65 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána téměř 12násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 39 obč. zák. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 16násobkem - rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]).

9. Žalobkyně nadto nemá nárok na úhradu poplatku, neboť ze smlouvy ani smluvních podmínek není zřejmé, za jakým účelem je tento poplatek požadován. Z úřední činnosti soudu je zřejmé, že v jiných spotřebitelských smlouvách právní předchůdce žalobkyně tyto poplatky požaduje k zajištění administrativní činnosti provozu zákaznické infolinky, případně vyhotovení duplikátu karty splátek. Žalobkyně tedy na spotřebitele přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). V daném případě náklady na straně žalobkyně ani nevznikly a částka, kterou žalobkyně požaduje na souhrnném poplatku je tak zjevně nepřiměřená a zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K ujednanému souhrnnému poplatku proto soud nepřihlíží.

10. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 an. obč. zák. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 30 000 Kč. Žalovaný však částku ve výši 25 500 Kč již uhradil. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl pouze co do rozsahu nesplacené části jistiny ve výši 4 500 Kč. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.

11. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne 24. 7. 2015. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalovanému dne 29. 7. 2015, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy – dnem následujícím po uplynutí lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 9. 8. 2015. Žalobkyně má proto nárok na zákonné úroky z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí je soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 193,62 Kč, přičemž tato částka představuje 64,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,27 % a úspěchu žalobce v rozsahu 17,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 016 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací