7 C 41/2022

Odůvodnění

1. Žalobkyně, se žalobou podle části páté zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) domáhala toho aby zdejší soud vydal rozhodnutí, kterým by návrh společnosti [Jméno žalované]., (dále jen „žalovaná“), aby společnosti [Jméno žalobkyně]., (dále jen „žalobkyně“) byla uložena povinnost uhradit navrhovateli dlužnou částku za poskytovanou službu [Anonymizováno] v celkové výši [částka] s příslušenstvím, zamítl. Dále pak aby zdejší soud v plném rozsahu nahradil rozhodnutí [jméno FO] telekomunikačního úřadu č. j. [Anonymizováno] dne [datum] v právní věci vedené u [jméno FO] [jméno FO] A aby rozhodl o nákladech, jak správního řízení, tak i soudního řízení ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně svůj návrh odvodnila tak, že považuje rozhodnutí za nezákonná a nesprávná a napadá předmětná rozhodnutí [Anonymizováno] v plném rozsahu. Žalobkyně nesouhlasí s výší smluvních úroků z prodlení. Dne [datum] strany mezi sebou uzavřely Smlouvu o poskytování služeb [Anonymizováno] č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy čerpala žalobkyně služby v této smlouvě specifikované, které jí byly poskytovány ze strany žalované, a hradila za tyto služby sjednanou cenu žalované. Koncem [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobčina [Anonymizováno]. Dne [datum] v návaznosti na [Anonymizováno] si u žalované objednala dodání náhradní [Anonymizováno], aby nebyla omezena její možnost využívat služeb poskytovaných žalovanou na základě smlouvy. Dne [datum] byl proto mezi stranami uzavřen Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě (dále jen „Dodatek“) na dodávku, pronájem a správu „náhradní“ [Anonymizováno]. Dne [datum] byla ze strany techniků žalované dodána a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované. Zároveň technici žalované provedli konfigurační a podpůrné činnosti a nastavili [Anonymizováno], a to jak na místě, tak prostřednictvím vzdáleného přístupu. Tato nová [Anonymizováno] byla v provozu v době, kdy došlo k jejímu napadení ze strany neznámé třetí osoby a k uskutečňování značného množství [Anonymizováno]. Dne [datum] byla věc oznámena [Anonymizováno] [adresa] IV. Dne [datum] byla žalobkyni ze strany žalované vystavena faktura č. [hodnota], a to nejprve na částku ve výši [částka] a následně opravena na částku ve výši [částka] (dále jen „faktura“). V rámci faktury byly žalobkyni mimo jiné vyfakturovány ceny za uskutečněné [Anonymizováno] K čerpání vyúčtovaných služeb došlo tak, že neznámá třetí osoba prolomila žalovanou nastavené zabezpečení na poskytnuté [Anonymizováno] na [Anonymizováno] účtu žalobkyně, tato neznámá osoba následně skrze předmětnou [Anonymizováno] uskutečnila velké množství hovorů v nejvyšších cenových pásmech. Žalobkyně má za to, že částku [částka] za poskytnutou službu [datum] (osoby). K danému incidentu došlo dle žalobkyně z důvodu nedostatečného zabezpečení žalovanou poskytovaného systému. Žalovaná jako poskytovatel služeb [Anonymizováno] byla povinna, a to na základě uzavřeného dodatku ke smlouvě, který vstoupil v platnost dne [datum], zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované [Anonymizováno] s ohledem na ochranu osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby, a to v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“). Žalovaná odmítla reklamaci faktury. [Anonymizováno] a následně též [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] dovodili, že žalobkyně je povinna hradit dlužnou cenu za poskytnutí služby [Anonymizováno] dle smlouvy, a to i s příslušným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou a navrhla ji zamítnout. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že k rozhodování sporů s [Anonymizováno] je příslušný [jméno FO] [Anonymizováno], který má příslušné odborníky k této problematice a žalovaná nemá pochyb o správnosti rozhodnutí [Anonymizováno] a rozhodnutí [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]. V dané věci došlo k napadení [Anonymizováno], jejímž prostřednictvím využívala žalobkyně služby poskytované žalovanou. [Anonymizováno] však byla pouze zapůjčena, jelikož žalobkyni její vlastní [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Se zapůjčením však nebyla spojena žádná další [Anonymizováno]. [Anonymizováno] nijak neservisovala, ani ji v době, kdy byla zapůjčena žalobkyni jinak nespravovala. [Anonymizováno] byla umístěna ve vlastní síti žalobkyně, za jejím [Anonymizováno], nebyla umístěna u žalované, v její síti, či v jí spravované síti. [Anonymizováno] předala žalovaná žalobkyni tzv. z ruky do ruky a žalobkyně ji umístila ve své síti. Za zabezpečení vlastní sítě před útoky zvenku odpovídá zcela žalobkyně. Žalovaná ochranu [Anonymizováno] sítě žalobkyně neprováděla. Žalovaná dále podotýká, že správa [Anonymizováno], kterou však neprováděla, je něco jiného než zabezpečení sítě žalobkyně. Za zajištění bezpečnosti vlastního koncového zařízení nese odpovědnost buď sama žalobkyně nebo subjekty s nimiž má takové služby sjednány. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně nikterak nespecifikovala či neuvedla v čem měla žalovaná pochybit. Žalovaná je toho názoru, že žalobkyně měla částku vyúčtovanou fakturou uhradit a následně věc řešit prostřednictvím podání námitku proti vyřízení reklamace u [Anonymizováno]. Tímto postupem by žalobkyni ani nevznikly úroky. Žalovaná provedla fakturaci dle hovorů provedených z [Anonymizováno], jak vyplývá z [Anonymizováno] záznamů, které jsou tvořeny záznamy o [Anonymizováno] účtu pro zákazníky. V [Anonymizováno] došlo k provozu, za který náležela žalované částka ve výši [částka] + DPH, a to na základě ustanovení § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Posléze bylo zjištěno, že z velké části se zřejmě jedná o [Anonymizováno], kdy neznámý pachatel automatickým nástrojem prolomil zabezpečení na [Anonymizováno] na [Anonymizováno] účtu žalobkyně a uskutečnil velké množství hovorů v nejvyšších cenových pásmech. Žalovaná je přesvědčena, že nemůže nést odpovědnost za kriminální jednání třetích osob. Jedině přispěním žalované došlo k minimalizaci způsobené škody, kdy dohledem žalované bylo zjištěno nestandardní chování na [Anonymizováno] účtu a [Anonymizováno] registrace mezi ústřednou žalobkyně a ústředna žalované byla zablokována. Původní protelefonovaná částka činila původně [částka] + DPH, přispěním žalovaného a jednáním se zahraničními operátory, kdy mnozí operátoři úplně odstranili vadné hovory ze svého vyúčtování a další je účtovali v nákladových cenách, došlo ke snížení fakturované částky na částku ve výši [částka] + DPH (celkem [částka]). Na základě provedené reklamace a jednáním se zahraničními operátory žalovaná poskytla žalobkyni slevu a vystavila novou fakturu na částku celkem ve výši [částka] (vč. DPH). Tato částka nebyla uhrazena, ač služby proběhly. Faktura za pronájem [Anonymizováno] byla až v [Anonymizováno] vyúčtování za služby, které žalovaná poskytovala žalobkyni. Dále pak k tvrzení žalobkyně, že platnost a účinnost Dodatku nastala dnem jeho podpisu žalovaná považuje za rozpor s dobrými mravy. Skutečnost, že žalovaná službu fakturovala až ve faktuře za měsíc [Anonymizováno], vystavené po doručení Dodatku je zcela jasný důkaz o tom, že v dubnu žádnou službu Pronájem/správa [Anonymizováno] (položka na faktuře) neposkytovala, protože ji ani nefakturovala a pokud neměla podepsaný dodatek, ani nevěděla, zda tuto službu vůbec poskytovat bude. Kdyby věděla, že službu má poskytovat, zcela jistě by ji poskytovala a také fakturovala (nefakturací by přišla o částku ve výši [částka]). Současně pokud je v dodatku uveden předmět činnosti pronájem [Anonymizováno], vzdálená správa technikem, konfigurační a podpůrné činnosti nijak z toho nevyplývá, že žalovaná byla odpovědná za nastavení LAN sítě žalobkyně. Otázkou stále však zůstává, jak došlo k napadení ústředny. Dále pak k tvrzení o přiměřené výši smluvních úroků žalovaná podává, že žalobkyně mohla ovlivnit výši úroků, a to dle zákona o elektronických komunikací, když byla žalobkyně povinna uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Žalobkyně mohla do 2 měsíců uplatnit reklamaci, platbu uhradit a podat námitky k [Anonymizováno] proti vyřízení reklamace. Žalobkyně, pakliže by jednala v souladu se zákonem, žádné úroky by jí nevznikly. Závěrem žalovaná uvedla, že se plně ztotožňuje s rozhodnutím správních orgánů a dle ní není na místě tato rozhodnutí rušit.

3. Soud ve věci již rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým žalobu zamítl. Po podaném odvolání žalobkyně Městský soud v [jméno FO] rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], že rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém závazném rozhodnutí uložil zdejšímu soudu, aby v dalším řízení zdůvodnil, k jakému okamžiku byl účinný dodatek s přihlédnutím k Všeobecným obchodním podmínkám a zároveň aby se zabýval povinností správce zabezpečit ústřednu ve smyslu povinnosti§ 98 odst. 1 zákona o elektronických komunikací. Další řízení vedl soud v intencích rozhodnutí Městského soudu v [jméno FO].

4. Mezi stranami je nesporné, že dne [datum] strany mezi sebou uzavřely Smlouvu o poskytování služeb [Anonymizováno] č. [hodnota], a v průběhu jejího trvání žalovaná poskytla žalobkyni svou [Anonymizováno], jako dočasnou náhradu za její vlastní [Anonymizováno], která [Anonymizováno]. Dále není sporu o tom, že dne [datum] byla žalobkyni ze strany žalované vystavena faktura č. [hodnota], a to nejprve na částku ve výši [částka] a následně opravena na částku ve výši [částka], a to za služby poskytnuté v [Anonymizováno]. Je však sporu o tom, kdy nastala účinnost uzavřeného Dodatku, zda žalovaná porušila povinnost správce zabezpečit [Anonymizováno] dle § 98 odst. 1 zákona o elektronických komunikací a zda je výše smluvních úroků přiměřená.

5. Soud provedl všechny oběma stranami navržené listinné důkazy dle § 129 o. s. ř. a vyslechl navržené svědky dle § 126 o. s. ř. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že jejím předmětem podnikání je Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, Výroba [Anonymizováno], Distribuce [Anonymizováno] a [právnická osoba], bytů a nebytových prostor. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že jejím předmětem podnikání je velkoobchod, specializovaný [Anonymizováno].

7. Ze smlouvy o poskytování služeb [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] včetně podepsaného ceníku služeb soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] s žalovanou uzavřely smlouvu na jejímž základě se žalovaná coby poskytovatel zavázala poskytovat žalobkyni coby účastníku služby specifikované blíže ve smlouvě za ujednaných podmínek a za sjednanou měsíční cenu. Žalovaná se zavázala mimo jiné k (i) poskytnutí hlasových služeb (k pronájmu koncového zařízení – [IBAN]), (ii) pronájmu [Anonymizováno] /připojení až šestnácti poboček – analogové porty, vzdálené správy technikem; a k (iii) provedení konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika. Předmět smlouvy byl ujednán tak, že Poskytovatel se zavazuje poskytovat Účastníkovi Služby specifikované v této smlouvě (dále jen „Služby“), za podmínek uvedených v této Smlouvě a ve Všeobecných podmínkách pro poskytování služby společnosti [právnická osoba], které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Účastník se zavazuje za tyto Služby zaplatit cenu.

8. Z Všeobecných obchodních podmínek žalované soud mimo jiné zjistil, že podle článku 9.8 Všeobecných podmínek žalované: „Účastník nese plnou zodpovědnost za škodu, která vznikne poskytovateli nebo jiným osobám v důsledku přístupu třetích osob k poskytované službě“Podle článku 10.2: „Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu Oprávněnými zástupci obou smluvních stran a účinnosti dnem podpisu Předávacího protokolu o převzetí Služby.“Podle článku 11.3.: „Požadované zřízení služby, resp. Změny uvedené ve specifikaci je předpokládané datum zřízení služby. Doba realizace bude co možná nejvíce přizpůsobená přání účastníka dle možností poskytovatele. “Podle článku 11.5: „Dnem předání Služby Účastníkovi se rozumí den, který je uveden v oboustranně schváleném Předávacím protokolu jako datum předání do provozu. V případě pochybností (ztráta, neúplnost, nečitelnost Předávacího protokolu) nebo nepředání Předávacího protokolu Poskytovateli je za den předání Služby do užívání považován den, od kterého byla Služba Účastníkem nebo Uživatelem nepochybně využívána.“V části zvláštní ustanovení, bod 4.2: „Pokud nebude dohodnuto jinak, součástí služby není poskytnutí nezbytných technických a programových prostředků (osobní počítače, modem, přípojka k veřejné telefonní síti, software, apod.), které jsou potřebné pro přístup do sítě internet.“ Bod 5.5.: „Účastník nese plnou zodpovědnost za škodu, která vznikne poskytovateli nebo jiným osobám v důsledku přístupu třetích osob k připojení k síti internet poskytnutého v rámci služby, způsobeného zejména zneužitím přístupového uživatelského jména a hesla.“

9. Strany spolu dále uzavřeli Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] s datem uzavření dne [datum], ze kterého soud zjistil, že předmětem dodatku bylo poskytování služeb žalovanou pro žalobkyni. Pronájem [Anonymizováno] /připojení až 16ti poboček a konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika. Dodatkem se žalovaná výslovně zavázala poskytovat žalobkyni služby spočívající v (i) pronájmu [Anonymizováno], (ii) vzdálené správy technikem a (iii) konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika i ve vztahu k nově poskytnutému [Anonymizováno] vybavení. Předměte Dodatku bylo, že poskytovatel (žalovaná) se zavazuje poskytovat Účastníkovi (žalobkyni) Služby specifikované v tomto Dodatku a jeho přílohách (dále je „Služby“), za podmínek uvedených v tomto Dodatku a Smlouvě a ve Všeobecných podmínkách pro poskytování služby společnosti [právnická osoba] (dále jen “Všeobecné podmínky“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy a tohoto Dodatku. Pronájem prodejny [Anonymizováno] /připojení až 16ti poboček – [Anonymizováno] správa technikem s měsíčním poplatkem ve výši [částka] bez DPH. Konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika Poskytovatele s jednorázovým poplatkem ve výši [částka] bez DPH. Ostatní podmínky Smlouvy se nemění. Dle čl. 6 dodatek nabývá platnosti dnem jeho podpisu oběma stranami.

10. Z podstatného správního spisu [Anonymizováno], [Anonymizováno] u [jméno FO] [Anonymizováno] zahájeno návrhem ze dne [datum]. Tímto návrhem se žalovaná po žalobkyni domáhala úhrady částky ve výši [částka] a příslušenství z titulu nezaplacení ceny za poskytnutí [Anonymizováno]. Ve věci bylo následně vydáno rozhodnutí ze dne [datum], které bylo následně potvrzeno předsedkyní [jméno FO] [Anonymizováno] Řízení trvalo od [datum] do [datum], kdy rozhodnutí [Anonymizováno] bylo potvrzeno rozhodnutím [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] úřadu. [datum] soud zjistil, že bylo rozhodnuto výr. I. tak, že Návrhu navrhovatele [Jméno žalované].[IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále jen "navrhovatel"), právně zastoupen: [jméno FO], [tituly před jménem], advokát[IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále jen "advokát navrhovatele"), se vyhovuje a odpůrce, kterým je [Jméno žalobkyně].[IČO] IČO, , se sídlem [adresa], (dále jen "odpůrce"), právně zastoupen: [tituly před jménem] [jméno FO], advokát IČO [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen "advokát odpůrce"), je podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích povinen uhradit dlužnou cenu za poskytnutou službu elektronických komunikací podle Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo [hodnota] v celkové výši [částka] s úroky z prodlení za zúčtovací období od [datum] do [datum] ve výši [částka] s úrokem z prodlení denně 0,30 % od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet č. [č. účtu], pod variabilním symbolem [var. symbol]. A výr. II. odpůrce je podle § 129 odst. 4 zákona o [Anonymizováno] povinen uhradit navrhovateli náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši [částka], a to do 3 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho advokáta. Rozhodnutí bylo odůvodněno: „Účastníci řízení činí nesporným, že dne [datum] spolu uzavřeli Smlouvu o poskytování služeb [Anonymizováno] číslo [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy se navrhovatel zavázal poskytovat odpůrci služby [Anonymizováno] (poskytování přístupu k [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] služeb). Přílohou návrhu na zahájení řízení je také Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě (dále jen „Dodatek“). Předmětem Dodatku je „pronájem [Anonymizováno] /připojení až 16ti poboček – [Anonymizováno] (...)“ a „konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika Poskytovatele (...)“. Je také nesporné, že v [Anonymizováno] období, za nějž byla vystavena faktura č. [hodnota]) došlo na straně odpůrce k uskutečnění velkého množství hovorů v nejvyšších cenových pásmech. Dle čl. 6 měl Dodatek nabýt platnosti dnem jeho podpisu oběma stranami. Podle § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou. Podle § 45 odst. 1 občanského zákoníku projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. Navrhovatel předložil k důkazu e-mail, v němž odpůrce uvádí, že „v příloze posílá kopii podepsaného dodatku ke smlouvě 555007721“ s tím, že „originál odejde zítra poštou“. Odpůrce pravost e-mailu, včetně data odeslání, činí nesporným. K námitce odpůrce, že tento důkaz nelze použít pro rozpor s ustanovením § 82 odst. 4 správního řádu, správní orgán konstatuje, že předmětný zákaz tzv. novot se vztahuje pouze na odvolací řízení. V řízení, které následuje po vrácení věci k novému projednání, se neuplatní. Byl-li Dodatek podepsán oběma stranami shodně dne [datum], znamená to pouze tolik, že k tomuto datu nabyl platnosti. Tato samotná skutečnost však ještě nezakládá práva a povinnosti jím stanovené, tedy zejména závazek navrhovatele spravovat zapůjčenou ústřednu. Jak totiž vyplývá z výše uvedeného, projev vůle odpůrce být Dodatkem vázán, se dostal do dispozice navrhovatele nejdříve až dne [datum]. Proto až k tomuto datu lze vztahovat vznik veškerých práv a povinností vyplývajících z Dodatku a odvozovat z nich i odpovědnost navrhovatele. Není přitom na překážku, že navrhovatel poskytl odpůrci ústřednu již dne [datum], neboť tak učinil po dohodě s odpůrcem za správnímu orgánu zcela neznámých podmínek. Odpůrce o tom, že toto poskytnutí ústředny se odehrálo za podmínek shodných s podmínkami posléze uvedenými v Dodatku, pouze spekuluje, netvrdí (tím méně prokazuje), že tomu tak skutečně bylo („lze uvažovat, že k ujednání mezi navrhovatelem a odpůrcem – shodnému s ujednáními uvedenými v Dodatku č. [hodnota] – mohlo dojít právě již k 1. dubnu 2014“). Ustanovení čl. 5 Dodatku sice uvádí, že se poskytovatel zavazuje připojit účastníka k [Anonymizováno] nejpozději do [datum], což se také stalo, nicméně tato skutečnost stále neprokazuje obsah závazků doprovázejících předmětné poskytnutí („zapůjčení“) ústředny a jediným důkazem o tom, kdy vznikla práva a povinnosti odpovídající těm v Dodatku, tedy včetně správy ústředny, je stále pouze e-mail ze dne [datum]. Již toto je dostatečným důvodem pro odmítnutí odpovědnosti navrhovatele za předmětný incident. Ve světle této skutečnosti se jeví posuzování dalších okolností případu jako nadbytečné, nicméně co se týče otázky vztahu mezi samotnou správou ústředny a odpovědností za její zabezpečení, resp. břemenem důsledků spojených s narušením této bezpečnosti, správní orgán konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, co bylo přesnou příčinou uskutečnění předmětných telefonních hovorů [odpůrce mluví o „prolomení zabezpečení na ústředně“ (vyjádření ze dne [datum]), resp. „prolomení zabezpečení na ústředně na [Anonymizováno] “ (vyjádření ze dne [datum]), navrhovatel pak o „získání hesla a přihlášení k SIP účtu telefonního čísla [hodnota] “, resp. o „zneužití účtu na [Anonymizováno] bráně [Anonymizováno] prolomením 9-místného hesla k [Anonymizováno] [Anonymizováno] “ a následném „prolomení hesla k [Anonymizováno] účtu výše uvedeného telefonního čísla“ (e-mail ze dne [datum], který je přílohou návrhu), nebo (v rozkladu) obecně o „napadení ústředny“ s poukazem na možné poskytnutí [Anonymizováno] účtu, uživatelského jména a hesla k jednotlivým [Anonymizováno] telefonům třetí osobě zaměstnanci odpůrce či nedostatečné nastavení firewallu]. Správní orgán nicméně v této chvíli nepovažuje zjištění příčiny umožnění předmětného množství hovorů za právně významné. Podstatné totiž je, že navrhovatel se v Dodatku zavázal mj. ke „vzdálené správě (ústředny) technikem“ a „konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika“, avšak obsah těchto činností není v Dodatku žádným způsobem blíže vymezen a stěží lze navrhovatele činit odpovědným za důsledky porušení povinnosti, která z Dodatku nevyplývá. Odpůrce odkazuje na ustanovení § 98 zákona o elektronických komunikacích, podle něhož podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce [právnická osoba] ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí. Porušení této povinnosti ze strany navrhovatele dle odpůrce spočívalo v dodání ústředny, která nebyla zabezpečená. V čem přesně však nedostatek zabezpečení spočíval, odpůrce vůbec nespecifikuje, tím méně prokazuje. Ostatně pokud odpůrce argumentuje „prolomením zabezpečení na ústředně na SIP účtu Klienta“, je patrné, že toto sousloví pouze převzal od samotného navrhovatele (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum], která je přílohou návrhu na zahájení řízení) a navíc zneužití SIP účtu odpůrce (tedy nikoli napadení samotné [Anonymizováno]) by nasvědčovalo nedostatečnému zabezpečení právě na straně odpůrce. Ze žádného e-mailu, dopisu či jiného dokumentu ve spisu nevyplývá, že by navrhovatel uznával pochybení na své straně, přesto odpůrce v reklamaci předmětného vyúčtování (dopis ze dne [datum], který je přílohou návrhu) tvrdí, že „dle vyjádření pana [tituly před jménem] [jméno FO] [sic] [jméno FO], managera technického úseku vaší společnosti, [právnická osoba] tyto služby poskytla neznámé třetí osobě po té, co tato osoba kvůli nedostatečnému zabezpečení Vašeho systému získala možnost tento systém zřejmě neoprávněně užívat“. Nic takového však z e-mailu ze dne [datum], zaslaného [jméno FO] odpůrci, nevyplývá, naopak se zde – jak je výše uvedeno – hovoří o „zneužití účtu na [Anonymizováno] [Anonymizováno] prolomením 9-místného hesla k VoIP bráně“ a následném „prolomení hesla k [Anonymizováno] účtu výše uvedeného telefonního čísla“, ale nikoli, že se tak stalo v důsledku nedostatečného zabezpečení „systému“ navrhovatele. Úrok z prodlení byl správním orgánem přiznán podle podmínek sjednaných Smlouvou.“

11. Z rozhodnutí předsedkyně [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] -[č. účtu] -[Anonymizováno] soud zjistil, že bylo rozhodnuto tak, že podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, se výrok I. rozhodnutí [jméno FO] telekomunikačního úřadu, odboru pro oblast [adresa], ze dne [datum], čj. [Anonymizováno], v části ukládající odpůrci, obchodní společnosti [Jméno žalobkyně].[IČO] IČO, , povinnost zaplatit navrhovateli, obchodní společnosti [Jméno žalované].[IČO] IČO, , částku [částka] s příslušenstvím, ruší (výr. I.). Podle § 90 odst. 5 věty druhé správního řádu, se rozklad v ostatním zamítá a rozhodnutí [jméno FO] [Jméno žalobkyně]. Co se týče rozkladových námitek, ty nepovažuje správní orgán II. stupně za důvodné. Dle odpůrce je E-mail v řízení nepřípustným důkazem v souladu s ustanovením § 82 odst. 4 správního řádu, které vylučuje uplatňování nových důkazů v průběhu odvolacího řízení. K tomu správní orgán II. stupně uvádí, že koncentrace řízení zakotvená v § 82 odst. 4 správního řádu platí pouze pro odvolací (potažmo rozkladové) řízení, jak je v tomto ustanovení výslovně uvedeno. V rámci nového projednání tedy žádná překážka nebránila tomu, aby byl proveden důkaz E-mailem. Správní orgán II. stupně v rámci druhostupňového rozhodnutí neučinil žádné právní závěry, které by se týkaly toho, zda má být důkaz E-mailem při novém projednání věci proveden (správní orgán II. stupně tak ani učinit nemohl, neboť Email byl předložen až v rámci řízení o rozkladu a správní orgán II. stupně k němu proto při posouzení věci nemohl vůbec přihlížet a zaujímat k němu ve druhostupňovém rozhodnutí nějaké stanovisko). Poukaz odpůrce na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu [Anonymizováno] tedy zcela nepřiléhavý. Odpůrcem citované závěry Nejvyššího správního soudu se uplatní pouze pro případ, kdy je věc vrácena prvostupňovému správnímu orgánu z důvodů neúplnosti dokazování, což se v nyní projednávané věci nestalo (žádný konkrétní závěr, jaké důkazy mají být v rámci nového projednání provedeny, se v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí nenachází). Navíc z povinnosti správního orgánu I. stupně „provést ty úkony a důkazy, které podle odvolacího správního orgánu chybí“, neplyne, že by bylo zakázáno provádět i další (odvolacím orgánem nespecifikované) důkazy. Odpůrce dále v rozkladu připouští, že by bez dalšího měl být Dodatek podle § 45 odst. 1 občanského zákoníku účinný až k [Anonymizováno], zároveň však upozorňuje na přípustnost retroaktivity smluvních ustanovení Dodatku, kterou v projednávaném případě dovozuje mimo jiné i ze skutečnosti, že se navrhovatel Dodatkem řídil a zprovoznil služby v souladu s Dodatkem do [datum]. Zde je namístě poukázat na (navrhovatelem již citované) usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno], v němž soud konstatoval, že „v případě nepochybného a výslovného smluvního ujednání je obecně zpětná účinnost dohody přípustná, pokud není v rozporu s kogentní normou“. V projednávaném případě nebylo doloženo jakékoli ujednání, z nějž by i jen náznakem vyplývala vůle smluvních stran založit zpětnou účinnost Dodatku (už vůbec nelze v projednávaném případě hovořit o nějakém ujednání, které by bylo „nepochybné a výslovné“). [Anonymizováno] Dodatku odpůrce velice vágně dovozuje z ujednání, v nichž se o zpětné účinnosti ničeho neuvádí. To, že si smluvní strany v Dodatku sjednaly připojení účastníka k telekomunikační síti nejpozději do [datum], ačkoli Dodatek byl uzavřen až později (jak je zřejmé z doložené e-mailové komunikace), nezakládá retroaktivitu Dodatku, nýbrž jeho (přinejmenším částečnou) neplatnost z důvodu nemožnosti plnění (srov. závěry Nejvyššího soudu ČR v rozsudku sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V projednávané věci nelze dovodit ani to, že by správa ústředny navrhovatelem od [datum] byla sjednána konkludentně, neboť bylo prokázáno toliko zpřístupnění služeb k uvedenému dni, nikoli to, že by navrhovatel od předmětného dne ústřednu rovněž spravoval. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že ústředna navrhovatele byla odpůrci poskytnuta jako dočasná náhrada za jeho vlastní [Anonymizováno], která [Anonymizováno]. Z uvedeného je zřejmé, že ústředna nebyla součástí sítě navrhovatele, nýbrž byla začleněna do sítě odpůrce. Navrhovatel proto neměl zákonnou povinnost zajišťovat zabezpečení ústředny podle § 98 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, neboť podle předmětného ustanovení je navrhovatel povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě, nikoli sítě náležející odpůrci. Vzhledem k tomu, že Dodatek nebyl v rozhodném období (v [Anonymizováno]) účinný, je dále bezpředmětné zabývat se tím, jak by měly být vykládány v Dodatku užité pojmy „vzdálená správa ([Anonymizováno]) technikem“ a „konfigurační a technické činnosti s výjezdem technika“. Podle odpůrce se správní orgán I. stupně v rozporu s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu v odůvodnění rozhodnutí blíže nezabýval otázkou, zda případně správa ústředny navrhovatelem v období jejího napadení zbavuje odpůrce povinnosti platit cenu za služby neoprávněně čerpané třetí osobou, či otázkou, v jakém rozsahu byly služby skutečně poskytnuty odpůrci a v jaké neoprávněně odčerpány třetí osobou. K tomu správní orgán II. stupně uvádí, že otázky předestřené správním orgánem II. stupně v závěru druhostupňového rozhodnutí nejsou závazným právním názorem ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, nýbrž mají spíše povahu doporučení. Závazným právním názorem se rozumí ve zrušujícím rozhodnutí vyjádřený závěr o aplikaci a interpretaci práva (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. [Anonymizováno] – [Anonymizováno]). Zmíněné otázky závěr o aplikaci a interpretaci práva nepředstavují. K otázkám předestřeným správním orgánem II. stupně v závěru odůvodnění druhostupňového rozhodnutí navíc nelze přistupovat izolovaně, nýbrž je namístě je vnímat v celkovém kontextu. Správní orgán II. stupně v prvé řadě nabádal správní orgán I. stupně, aby posoudil otázku, odkdy bylo ujednáno spravování zapůjčené [Anonymizováno] navrhovatelem. Na tuto otázku pak navazovaly otázky další, což bylo mimo jiné vyjádřeno i slovem „případně“. Je zcela logické, že posouzení otázky, zda správa [Anonymizováno] navrhovatelem v období jejího napadení zbavuje odpůrce povinnosti platit cenu za služby neoprávněně čerpané třetí osobou, může být podstatná pouze za předpokladu, že navrhovatel správu [Anonymizováno] v rozhodném období skutečně prováděl či byl povinen provádět. Za situace, kdy odpovědnost navrhovatele za správu zapůjčené [Anonymizováno] v rozhodném období nebyla v řízení prokázána, je již zcela nadbytečné zabývat se tím, zda by správa [Anonymizováno] navrhovatelem v období jejího napadení zbavovala odpůrce povinnosti platit cenu za služby neoprávněně čerpané třetí osobou, neboť taková situace nenastala. Totéž platí i pro otázku, v jakém rozsahu byly služby skutečně poskytnuty odpůrci a v jaké neoprávněně odčerpány třetí osobou. Vzhledem k tomu, že napadená [Anonymizováno] se nacházela v síti odpůrce, který byl odpovědný za její využívání včetně zabezpečení, je povinností odpůrce uhradit ceny za veškeré služby, jež byly přes tuto ústřednu navrhovatelem poskytnuty, včetně těch, které neoprávněně čerpala třetí osoba. Je tedy (z hlediska nároku navrhovatele na zaplacení poskytnutých služeb) lhostejné, které služby čerpal odpůrce a které třetí osoba, neboť odpůrce nese odpovědnost za úhradu všech těchto služeb. Správní orgán I. stupně věc posoudil správně, když konstatoval, že vznik práv a povinností vyplývajících z Dodatku lze vztahovat nejdříve k [datum], což je dostatečným důvodem pro odmítnutí odpovědnosti navrhovatele za předmětný incident (míněno narušení zabezpečení [Anonymizováno]) a ve světle této skutečnosti se jeví posuzování dalších okolností případu (kterými se rozumí to, zda správa ústředny navrhovatelem v období jejího napadení zbavuje odpůrce povinnosti platit cenu za služby neoprávněně čerpané třetí osobou, a to, v jakém rozsahu byly služby skutečně poskytnuty odpůrci a v jaké neoprávněně odčerpány třetí osobou) jako nadbytečné. Souhlasit nelze ani s námitkou odpůrce, že pro překvapivost rozhodnutí došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. V rámci nového projednání bylo provedeno nové dokazování, a to mimo jiné též E-mailem. Odpůrci by mělo být zřejmé, že s ohledem na nový důkaz bylo možné očekávat i jiné skutkové závěry, než k jakým dospěl správní orgán I. stupně v prvostupňovém rozhodnutí. Právo odpůrce na spravedlivý proces tedy porušeno nebylo. Podle odpůrce v řízení nebylo ani prokázáno, že mohl bezpečnost ústředny ovlivnit. Z tvrzení účastníků řízení je nicméně zřejmé, že k incidentu došlo v síti odpůrce (viz výše). Bylo na odpůrci, aby tvrdil a doložil, že odpovědnost za narušení zabezpečení [Anonymizováno] nese navrhovatel. To se mu však v řízení nepodařilo. Prokázáno bylo pouze to, že navrhovatel odpůrci [Anonymizováno] zapůjčil. Odpůrce nicméně netvrdil, že by ústředna jako taková trpěla nějakou konkrétní vadou. Samotný provoz ústředny pak byl realizován odpůrcem, resp. nebylo prokázáno, že by chod [Anonymizováno] (včetně jejího zabezpečení) zajišťoval či byl povinen zajišťovat navrhovatel. Důvodná není ani námitka odpůrce, že výše úroku z prodlení zapříčiněná délkou správního řízení je neadekvátní a v rozporu s dobrými mravy. Každý účastník smluvního vztahu má dbát svých povinností a tyto plnit, aniž by k tomu musel být nucen prostřednictvím správního řízení. Do prodlení s úhradou ceny za poskytnuté služby se odpůrce dostal vlastní vinou. Bylo čistě na něm, aby své finanční závazky vůči navrhovateli splnil ve lhůtě splatnosti, což neučinil. Délka prodlení je tedy přičitatelná odpůrci a skutečnost, že dlužný úrok z prodlení v důsledku plynutí času narostl, nečiní nárok na jeho zaplacení nepřiměřený či rozporný s dobrými mravy. Správní orgán II. stupně s ohledem na výše uvedené výrok I. rozhodnutí ve zbylé části, tj. co do uložení povinnosti odpůrci zaplatit navrhovateli částku [částka] s příslušenstvím, podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. Správní orgán II. stupně dále přezkoumal výrok II. rozhodnutí a podle § 90 odst. 5 správního řádu jej rovněž potvrzuje, neboť odpovídá zásadám stanoveným v § 129 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích. Výrok o náhradě nákladů řízení o rozkladu je odůvodněn tím, že procesně plně úspěšný navrhovatel měl v tomto stádiu řízení prostřednictvím svého právního zástupce účelně vynaložené náklady spočívající ve vyjádření se k rozkladu. Proto je tomuto účastníkovi řízení přiznána náhrada nákladů řízení o rozkladu v celkové výši [částka] včetně DPH za jeden úkon právní služby ([částka] + [částka] DPH) a za náhradu hotových výdajů ([částka] + [částka] DPH) ve smyslu § 129 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích. Vzhledem k výše uváděným skutečnostem rozhodl správní orgán II. stupně podle § 123 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.“

12. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělovala žalobkyni, že po jejím požadovaném zásahu, žalovaná provedla výměnu ústředny žalobkyně za její [Anonymizováno], a to servisním zásahem [Anonymizováno]. technici žalované dokončili veškeré práce dne [datum] s tím, že požadované služby jsou plně funkční. Dále sdělila, že bude zaslán dodatek smlouvy na správu a zapůjčení [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně.

13. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku [částka] bez DPH ve znění opravné faktury znějící na částku [částka] bez DPH soud zjistil, že ta byla vystavena žalovanou za [Anonymizováno] v období [Anonymizováno].

14. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku [částka] soud zjistil, že ta byla vystavena žalobkyni žalovanou za [Anonymizováno], a to včetně [Anonymizováno] a podporné činnosti s výjezdem technika poskytovatele a pronájmem [Anonymizováno].

15. Z e-maily žalované ze dne [datum] adresovaného panu [jméno FO], žalobkyni, soud zjistil, že žalovaná v návaznosti na telefonický hotov s žalobkyní poskytovala součinnost žalobkyni po v souvislosti se zneužitím telefonního čísla žalobkyně poskytovaného žalovanou k volání do tarifovaných destinací. Dále uvedla, že po získání hesla a přihlášení k [Anonymizováno] účtu tel. čísla provedla neznámá osoba velké množství hovorů. Dále byl pan [adresa] vyzván ke kontaktování [Anonymizováno] celé škodné události, a aby byly vytvořena tabulka, ze které bude patrné, zda uživatel učinil nějaké hovory či se jednalo o neznámou osobu.

16. Z dopisu – reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] a žádala žalovanou, aby vystavila novou fakturu, která nebude zahrnovat služby, které žalobkyně neodebrala.

17. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] (zaměstnanec žalobkyně) zasílal [jméno FO], [Anonymizováno], v příloze kopii podepsaného dodatku ke smlouvě [Anonymizováno] s tím, že uváděl, že originál bude zaslán poštou následující den.

18. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalobkyně, je organizačně provozní vedoucí. Svědek uvedl, že v oboru telekomunikace – [Anonymizováno] a sítí nemá žádné znalosti. K předmětu věci uvedl, že je to již několik let, co jeho zaměstnavateli žalovaná dodala [Anonymizováno] [Anonymizováno] do doby nainstalování [Anonymizováno], stalo se tak poté, kdy došlo k vyhoření staré [Anonymizováno]. V době, kdy byla napojena virtuální ústředna, se zřejmě někdo dálkově napojil, volal do [Anonymizováno] a provolal statisíce. V té době se provozovalo řádově [Anonymizováno] linek. Žádná hesla se nepoužívala, pouze se volalo. Svědek uvedl, že si již nepamatuje, jak probíhala spolupráce s žalovanou. Svědek dále uvedl, že neví, zda byla [Anonymizováno] [Anonymizováno] instalována, domnívá se, že byl nainstalovaný [Anonymizováno], ale v [Anonymizováno] nebyl přítomen. Hlavní spolupráce byla mezi žalovanou a společností [Anonymizováno], která se starala kompletně o IT záležitosti žalobkyně.

19. Výpověď svědka soud považuje za věrohodnou a odpovídající s provedenými listinnými důkazy. Ač se jedná o zaměstnance žalobkyně soud neměl pochyb o pravdivost či věrohodnosti svědecké výpovědi. Svědecká výpověď však byla ovlivněna časovým odstupem od předmětné události.

20. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že byl zaměstnán u žalobkyně jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] si žalobkyně najímala na správu sítí[Anonymizováno] pro uživatele, servis a poradentství. Spravovali sítě toliko pro žalobkyni, nikoliv pro [Anonymizováno]. K předmětu sporu svědek uvedl, že detaily toho incidentu nezná, neboť u toho nebyl přítomen. Svědek uvedl, že vylučuje, že by spol. [Anonymizováno] mohla být nějak odpovědná, neboť zjednodušeně řečeno, internet šel do budovy rozdělil se na dva proudy, jeden telefonní linky a jeden [Anonymizováno]. Do telef. hovorů nikterak nezasahovali. Telefony spol. [Anonymizováno] nedělala. Svědek vyloučil, že by měnili rozvody linek, žádné nové zabezpečení nedělali, pouze se nastavili vlastní pravidla a procesy a průběžně se zabezpečení udržovalo. Zabezpečení telef. ústředny neřešili. [Anonymizováno], který rozděloval [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl ve správě žalované, zabezpečení spol. [Anonymizováno] bylo až na koncovém zařízení datové větve.

21. Výpověď svědka soud považuje za věrohodnou, neměl pochyb o pravdivosti svědecké výpovědi.

22. Z podstatného obsahu [podezřelý výraz] spisu [Anonymizováno] [adresa] [adresa] soud zjistil, že [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně – [Anonymizováno], dne [datum] podal oznámení, ve kterém uvedl, že neznámý pachatel, který prostřednictvím telefonní linky žalobkyně [tel. číslo] provolal částku [částka] bez DPH. Věc byla policejním orgánem odložena usnesením ze dne [datum], [Anonymizováno] s odůvodněním, že se ve věci nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení [podezřelý výraz] [Anonymizováno].

23. Soud během soudního řízení oslovil [Anonymizováno] v [jméno FO], která poskytla soudu obecné odpovědi na jím položené otázky dle § 127 odst. 1 o. s. ř. [Anonymizováno] uvedla, že pod pojmem “[Anonymizováno] ” se rozumí [Anonymizováno], Anonymizováno24. , Anonymizováno25. , Anonymizováno26. , právnická osoba27. [Anonymizováno], Anonymizováno28. Neexistuje obecně platná definice pojmu „, Anonymizováno29. Zabezpečení každé sítě zajišťuje vždy její , Anonymizováno30. , Anonymizováno31. , adresa32. , Anonymizováno33. “, Anonymizováno34. , Anonymizováno35. [Anonymizováno]), Anonymizováno36. Z provedených důkazů soud učinil tento skutkový závěr.Dne [datum] spolu strany uzavřely Smlouvu o poskytování služeb [Anonymizováno] č. [hodnota]. Na základě smlouvy čerpala žalobkyně služby v této smlouvě specifikované, které jí byly poskytovány ze strany žalované, a hradila za tyto služby sjednanou cenu žalované. Koncem [Anonymizováno] V této souvislosti žalovaná zapůjčila žalobkyni dne [datum] [Anonymizováno], od téhož dne byly s tím spojené služby plně funkční, resp. dne [datum] byly ze strany zaměstnanců žalované provedeny minimálně konfigurační činnost a zapůjčení ústředny v souvislosti se zapojením nové zapůjčené [Anonymizováno]. E-mailem ze dne [datum], [jméno FO], za žalobkyni, zasílal v příloze kopii podepsaného Dodatku ke smlouvě č. [hodnota]. Dodatek byl datován ke dni [datum]. V měsíci [Anonymizováno] došlo k incidentu, při kterém došlo k napadení [Anonymizováno] žalobkyně, která byla zapůjčena žalovanou, a to ze strany neznámé třetí osoby a k uskutečňování značného množství podvodných hovorů. Tyto hovory se promítly ve faktuře č. [hodnota], kterou vyhotovila žalovaná za poskytnuté služby v [Anonymizováno] pro žalobkyni, a to nejprve na částku ve výši [částka] a následně opravena na částku ve výši [částka]. Část částky účtované žalovanou vznikla v důsledku spáchání [podezřelý výraz] činu neznámou třetí osobou, který byl ze strany žalobkyně řádně ohlášen na [adresa] Čr, avšak věc byla odložena. Žalobkyně dne [datum] reklamovala písemně u žalované předmětnou fakturu s tím, že částku neuhradí, neboť to nebyla ona, kdo služby užil. Reklamace však nebyla žalovanou přijata. Žalovaná podala dne [datum] návrh na zaplacení předmětné částky a příslušenství. Dne [datum] vydal [jméno FO] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bylo poté přezkoumáno na základě rozkladu žalobkyně jako odpůrce předsedkyní [jméno FO] [Anonymizováno], jež vydala rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dne [datum], jímž [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] výroku I. určila, že Rozhodnutí [Anonymizováno] se v rozsahu povinnosti žalobkyně zaplatit žalované částku ve výši [částka] ruší. Ve výroku II. dále určila, že ve zbylém rozsahu (tj. částka ve výši [částka]) se Rozhodnutí [Anonymizováno] potvrzuje, a ve výroku III. uložila žalobkyni povinnost uhradit žalované náhradu nákladů rozkladového řízení ve výši [částka]. Žalobkyně rozhodnutí obdržela dne [datum] a dne [datum] podala u zdejšího soudu žalobu podle části páté o. s. ř.37. Dle § 246 odst. 1 o. s. ř.: „k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.“38. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění platném v období [datum] do [datum]. Podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických komunikacích: „podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť.“39. Podle § 98 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích: „podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce [právnická osoba] ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí.“40. Podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích: „Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.“41. Podle ust. § 64 odst. 8 zákona o elektronických komunikacích: „Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.“42. Podle ust. § 129 odst. 3 zákona o elektronické komunikaci: „Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací námitku podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce“.43. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně podala žalobu podle části páté občanského soudního řádu u zdejšího soudu včas. Žaloba byla žalobkyní podána dne [datum]. Rozhodnutí předsedkyně [jméno FO] [Anonymizováno] bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně tedy podala zdejšímu soudu žalobu v zákonem stanovené lhůtě dvou měsíců od doručení Rozhodnutí předsedkyně [jméno FO] [Anonymizováno].44. K námitce žalobkyně soud dále posuzoval otázkou platnosti a účinnosti Dodatku. Dle ust. § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je písemný právní úkon platný, je-li podepsán jednající osobou. A dle § 45 odst. 1 občanského zákoníku, projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. Dodatek ke smlouvě byl podepsán a datován žalobkyní a žalovanou dne [datum], avšak z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že tento dodatek byl protistraně (žalované) zaslán až dne [datum]. Nicméně již dne [datum] došlo zaměstnanci žalované k zapůjčení a [Anonymizováno]. Zároveň i ve Všeobecných obchodních podmínkách žalované je v článku 11.5 uvedeno, že dnem předání služby účastníkovi se rozumí den, který je uveden v oboustranně schváleném předávacím protokolu jako datum předání do provozu. Je tedy zřejmé, že ke dni [datum] došlo k zapůjčení [Anonymizováno] a ke konfiguraci výjezdního technika. V daném případě však šlo především o řešení nastalé situace s [Anonymizováno]. Žalovaná tak vypůjčila [Anonymizováno] pro zajištění základní telefonní služby v souladu se smlouvou z roku [Anonymizováno]. Nicméně Dodatek došel až dne [datum] emailem. Ke dni [datum] nabyl Dodatek platnosti, avšak účinnosti až ke dni [datum]. Ke dni [datum] nastaly práva a povinnosti stran plynoucí z dodatku, a tedy i odpovědnost žalované.45. Soud tak nepřisvědčil k námitce žalobkyně možnosti smluvní retroaktivity, neboť z jednání stran soud nespatřuje úmysl být vázán zpětně, a to především s ohledem na vystavěné faktury. Žalovaná vystavila fakturu za službu pronájem/správa ústředny poprvé až v [Anonymizováno], a to za měsíc [Anonymizováno]. Pokud by byl úmysl stran stanovit účinnost Dodatku již od [Anonymizováno] [Anonymizováno] (od [datum]), není důvod proč by si žalovaná již za období [Anonymizováno] nevyúčtovala tuto službu. Soud vycházel z dané situace, že žalovaná zapůjčila žalobkyni [Anonymizováno] v závislosti na vyhoření [Anonymizováno] žalobkyně, jednalo se o dočasné řešení.46. Soud ve vztahu k odpovědnosti žalované poukazuje na ust. § 98 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, dle kterého podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce [právnická osoba] ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí. Dále pak ze závěrů odborného vyjádření vyplývá, že zabezpečení [Anonymizováno]) služby spočívá v konfiguraci serveru [Anonymizováno] ústředny a představuje hlavní bariéru před potenciálními hrozbami. Je na správci [Anonymizováno] ústředny dodržet tzv “nejlepší praxi” ([Anonymizováno]) při konfiguraci a [Anonymizováno]. Jde o celý soubor opatření zahrnující jednak obecné zabezpečení operačního systému, síťových služeb, firewall,... Za zabezpečení [Anonymizováno] odpovídá její správce, tedy ten, kdo vládl právem superuživatele (administrator / root) na serveru [Anonymizováno]. Ze shora uvedeného lze dovodit, že žalovaná je tou osobou, která je odpovědnou za zabezpečení [Anonymizováno]. Přesto však soud podotýká, že žalobkyně, ač přes četná poučení soudu při ústním soudním jednání (podle poučení § 118a odst. 3 o. s. ř.), jakožto i po rozhodnutí odvolacího soudu a opětovném poučení, neunesla důkazní břemeno. Žalobkyně soudu nedoložila, v čem spatřuje porušení povinnosti žalované, resp. k jaké povinnosti se žalovaná zavázala a nedodržela ji. Soud je tedy názoru, že i pakliže by došlo k účinnosti dodatku již [datum], jak tvrdí žalobkyně, kdy byla [Anonymizováno] žalovanou zapůjčena a zkonfigurována, žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání, že žalovaná porušila některou z povinností týkající se zabezpečení [Anonymizováno]. A to především v souvislostech plynoucí z policejního spisu ohledně prolomení zabezpečení třetí osobou. Závěrem soud poukazuje i na článek 9.8 Všeobecných podmínek žalované, dle kterého účastník nese plnou zodpovědnost za škodu, která vznikne poskytovateli nebo jiným osobám v důsledku přístupu třetích osob k poskytované službě. Podpisem smlouvy žalobkyně souhlasila se shora uvedenými všeobecnými podmínkami žalované, žalobkyně tak nese zodpovědnost za škodu, která vznikla v důsledku přístupu třetích osob. Je tak povinností žalobkyně uhradit ceny za veškeré služby, které byly přes tuto ústřednu žalovanou poskytnuty. A to včetně těch, které neoprávněně čerpala třetí osoba. Ve vztahu k žalované není podstatné, které služby čerpala žalobkyně a které třetí osoba, protože žalobkyně nese odpovědnost za úhradu všech těchto služeb.47. V Dodatku se žalovaná sice zavázala mimo jiné ke „vzdálené [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) technikem“ a „konfigurační a podpůrné činnosti s výjezdem technika“. Obsah těchto činností však není dále v dodatku specifikováno a není tedy ani zřejmá povinnost žalované. Žalobkyně v průběhu soudního řízení odkazuje na ustanovení zákona o [Anonymizováno], avšak v čem přesně nedostatek zabezpečení žalovanou spočíval, žalobkyně vůbec nespecifikuje, tím méně prokazuje. Bylo na žalobkyni po celou dobu sporu, aby tvrdila a doložila, že odpovědnost za narušení zabezpečení [Anonymizováno] nese žalovaná. To se jí však v řízení nepodařilo. V řízení bylo prokázáno a bylo to i nesporné mezi stranami, že žalovaná [Anonymizováno] zapůjčila žalobkyni. Žalobkyně ani netvrdila, že by [Anonymizováno] vykazovala nějaké vady. V průběhu řízení nebylo žalobkyní prokázáno, jakým způsobem mělo dojít k narušení [Anonymizováno], která byla zapůjčena žalovanou. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že není v jejích možnostech znát a popsat, co žalovaná opomenula a v čem pochybila, neboť k této otázce byla několikrát soudem vyzývána a poučována, bylo na žalobkyni, aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzeních.48. K žalobkyní namítané otázce výše úroků, soud totožně jako ve svém prvním rozhodnutí poukazuje na to, že žalobkyně měla zákonnou možnost ovlivnit výši úroků. Žalobkyně přípisem dne [datum] reklamovala u žalované vyúčtování služeb [Anonymizováno], fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka]. Tato reklamace byla doručena žalované dne [datum]. Žalobkyně v souladu s ust. § 129 odst. 3 zákona o elektronické komunikaci, ve znění platném od [datum] do [datum], měla fakturu žalované na částku [částka] uhradit a následně reklamovat a pakliže by její reklamace nebyla žalovanou uspokojena, měla se žalobkyně obrátit na [Anonymizováno] s námitkou proti vyřízení reklamace, který by se danou věcí dále zabýval. Žalobkyni tak jde výše úroků k její tíži nikoliv k tíži žalované. Žalobkyně však námitky proti vyřízení reklamace nepodala. Do prodlení s úhradou ceny za poskytnuté služby se žalobkyně dostala vlastní vinou, když v termínu splatnosti faktury neuhradila dlužnou částku a dostala se tak do prodlení. V důsledku plynutí času tak úrok z prodlení narost, což však není v rozporu s dobrými mravy.49. Soud neměl pochyb o učiněných závěrech a rozhodnutích [Anonymizováno]. V průběhu civilního řízení soud nedospěl k jiným závěrům, než jak již bylo rozhodnuto [Anonymizováno] Soud poukazuje na to, že mezi stranami se jedná o spor z poskytování [Anonymizováno], ve kterém je příslušný [jméno FO] [Anonymizováno] disponuje odborníky, kteří se danou problematikou denně zabývají.50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ústní jednání dne [datum], dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. dle účinnosti a. t. do [datum] a odměna stanovená § 9 odst. 5 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne [datum] a ústní jednání soudu dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. dle účinnosti a. t. od [datum].Dále pak náleží žalované cestovní náhrada ve výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za [Anonymizováno] ujetých km na cestě [adresa] a zpět, v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [Anonymizováno] a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za [Anonymizováno] ujetých km na cestě [adresa] a zpět, v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [Anonymizováno] km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za [Anonymizováno] ujetých km v částce [částka] na cestě [adresa] a zpět ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [Anonymizováno] a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za [Anonymizováno] ujetých km v částce [částka] na cestě [adresa] a zpět ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [Anonymizováno] km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za cestovné na cestě [adresa] a zpět vlakem § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za cestovné na cestě [adresa] a zpět vlakem podle § 13 a. t.A náhrada za ztrátu času ve výši [částka], a to za 6 ústních jednání soudu, v částce [částka] (6 x [částka] x 2) za cestu realizovanou na ústní jednání a zpět ([adresa]) dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a v částce [částka] (6 x [částka] x 2) za cestu realizovanou na ústní jednání a zpět ([adresa]) dne [datum], podle § 14 a. t. A daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka].[právnická osoba] pak žalované za další úkony v řízení po prvním rozhodnutí zdejšího soudu náleží odměna za náklady zastoupení advokátem ve výši [částka], kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast na ústním jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. dle účinnosti a. t. od [datum].Dále pak náleží žalované cestovní náhrada ve výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] představující cestu vlakem [adresa] a zpět po [částka] a cestu zaplaceným vozidlem společnosti Bolt na cestě po Brně na nádraží a na cestě z nádraží [adresa] k soudu po [částka].A náhrada za ztrátu času ve výši [částka], a to za 1 ústní jednání soudu (6 x [částka] x 2) za cestu realizovanou na ústní jednání a zpět ([adresa]) dne [datum], podle § 14 a. t.A daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka].