Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 454 Kč s úrokem z prodlení z částky 77 454 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 05. 2023 do zaplacení a pohledávku ve výši 26 930,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 69,09 % ročně z částky 64 726,61 Kč od 26. 05. 2023 do 18. 06. 2023 ve výši 2 861,76 Kč, úrok ve výši 15 % z částky 64 726,61 Kč od 19. 06. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 05. 2023 dosáhne částky 231 321 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 547 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 5. 2024, soudu doručenou dne 15. 5. 2024, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 104 384 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 16. 1. 2023. Žalovanému byl dne 16. 1. 2023 poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 69,09 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 016 Kč počínaje měsícem únor 2023. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni 24. 5. 2023. Dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která tak činí 75 856,31 Kč, smluvní pokuta ve výši 998 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného 600 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, kterou žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby částkou 26 930,30 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 64 726,61 Kč ve výši 69,09 % ročně ode dne 26. 5. 2023 do zaplacení, od 91. dne prodlení (od 19. 6. 2023) požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu dne 2. 9. 2024 nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.
5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je od 11. 5. 2018 oprávněna jako nebankovní poskytoval poskytovat spotřebitelské úvěry.
6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě a z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že dne 16. 1. 2023 uzavřely strany smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 65 000 Kč na účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4 016 Kč, splatných k 20. dni v měsíci. Spolu s jistinou se zavázal splatit úrok ve výši 69,09 % p. a..
7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 16. 1. 2023 zaslala žalobkyně na účet žalovaného částku 65 000 Kč.
8. Z výzev ze dne 22. 5. 2023, 20. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému adresovala výzvy, v nichž žalovaného upozornila na dlužné splátky, vyzvala jej k úhradě a současně žalovaného upozornila na to, že 65. dnem prodlení s úhradou splátky dochází automaticky k zesplatnění úvěru.
9. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému odeslala výzvu o úhradu dlužné jistiny, úroků za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. Současně žalovaného upozornila, že pokud své dluhy neuhradí do 15 dnů od odeslání oznámení, přistoupí žalobkyně k podání žaloby.
10. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další provedené důkazy soud již blíže nehodnotil, neboť nemají pro posouzení věci zásadní význam či z nich soud nic podstatného nezjistil.
11. Soud na základě provedených listinných důkazů učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč, a to ještě dne 16. 1. 2023. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 69,09 % p.a., a to po 48 měsíčních splátkách ve výši 4 016 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje únorem 2023. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to díky informacím poskytnutým přímo žalovaným a z veřejně dostupných databází. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátek, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn dne 24. 5. 2023. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána.
12. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:
13. Podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 65 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 69,09 % p.a., a to po 48 měsíčních splátkách ve výši 4 016 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje únorem 2023. Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
15. Podle § 576 o.z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
16. Podle § 577 o.z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o.z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ust. § 576, 577 a 588 o.z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 69,09 % p.a. s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o.z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze ČNB ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v lednu roku 2023 9,72 % ročně. V daném případě byla úroková sazba více než sedminásobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 7násobek.
21. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. [spisová značka] ze dne 16. 4. 2019, rozsudek č. j. [spisová značka] ze dne 24. 10. 2019, rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. [spisová značka]), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.
22. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného dle ust. § 2991 o. z., když se mu dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 77 454 Kč a částky ve výši 26 930,30 Kč Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
23. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl. K tomu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, č. j. [spisová značka], ve kterém se uvádí, že „neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o.z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas“. Ve zmíněném rozhodnutí se Městský soud rovněž vyjadřuje k otázce možnosti moderace smluvního úroku, kdy uvedl, že k moderaci smluvního úroku dle ust. § 577 o.z. nelze přistoupit, pokud je úvěrová smlouva shledána neplatnou z důvodu zjevně nemravného úroku.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 547 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 219 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 104 384 Kč sestávající z částky 5 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 9. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč.
25. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.