Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 460 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 13. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce částku ve výši 8 314,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 460 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23.03.2025 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] jako postupitelem a společností [právnická osoba]., IČ [Anonymizováno], se sídlem [adresa] jako postupníkem. Společnosti [právnická osoba]. byla pohledávka dříve postoupena společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.03.2025.Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne12.11. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 12 460 Kč, jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.movinero.cz (dříve www.viva-credit.cz), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro [právnická osoba] Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byl žalovaný povinen původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovaným uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem [PSČ obec] v platbách dne 21.11.2023 částka [PSČ obec], a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených bankovních výpisů, případně potvrzení o provedené platbě od platební brány TheyPay. cz, s.r.o., ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 2024-02-12 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 13.2.2024. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne2.6. 2025.Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil žalobkyni ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 21.11.2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 460 Kč (Smlouva o úvěru, Výpis z firemního účtu). Žalovaný peněžní prostředky do data splatnosti nevrátil. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o půjčce, včetně jejího příslušenství (pohledávka se skládá z nesplaceného úvěru ve výši a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru), byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23.03.2025 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] jako postupitelem a společností [právnická osoba]., IČ [Anonymizováno], se sídlem [adresa] jako postupníkem. Společnosti [právnická osoba]. byla pohledávka dříve postoupena společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.03.2025 (Smlouva o postoupení pohledávek, Seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby, Podací lístek).
5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: V daném případě byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru, v souladu ustanoveními § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o. z., podle něhož může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 314,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [PSČ obec] sestávající z částky 1620Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
9. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.