Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 31 150,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 150,24 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 30 979,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 150,24 Kč od 13. 12. 2024 do 16. 5. 2025 a úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 31 150,24 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 62 129,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 15. 3. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] distančním způsobem na adrese [webové stránky], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle Všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“), když první splátka byla splatná dne 14. 4. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 5. 9. 2025. Součástí smlouvy byl mimo jiné formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpis denních splátek a VOP, s nimiž byla žalovaná seznámena před podpisem smlouvy a s jejich obsahem vyslovila souhlas. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webové stránky] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytnutím údajů, na jejichž základě žalobkyně posoudila její úvěruschopnost dle interní metodiky schválené [název] a zcela v souladu s požadavky zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované, provedla lustrace v příslušných registrech a prostřednictvím účtu žalované zjistila výši čistého měsíčního příjmu 54 286 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru. Žalovaná následně správnost svých údajů potvrdila ve smlouvě a identifikovala se též zpřístupněním svého bankovního účtu. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena se žalovanou elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve byly žalované zpřístupněny předsmluvní informace, které odsouhlasila a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, který odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. [č. účtu] v období od 15. 3. 2024 do 25. 5. 2024 celkem ve výši 35 076 Kč. Žalovaná splatila na jistinu celkem částku 3 925,60 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina úvěru ve výši 31 150,24 Kč, smluvní úrok ve výši 30 877,44 Kč (0,85 % denně z nesplacené části jistiny) a smluvní pokuta ve výši 102,05 Kč za prvních 90 dnů prodlení od 13. 9. 2024 do 12. 12. 2024 (0,1 % denně z dlužné částky). Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná dluh neuhradila, ačkoli byla před podáním žaloby upomínána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a soud proto věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru až do výše 80 000 Kč s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,85 % denně. Splatnost první splátky byla stanovena dne 14. 4. 2024 a datum splatnosti úvěru dne 6. 9. 2025. Smlouva obsahuje též ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení a nárok žalobkyně na účelně vynaložené náklady v důsledku prodlení žalované s úhradou dlužné částky z úvěru. Smlouva obsahuje pouze podpis zástupce žalobkyně, namísto podpisu žalované je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2024-03-15 Klient“.
4. Z interní metodiky žalobkyně označené „[název] “ vyplývá její způsob prověřování úvěruschopnosti spotřebitele.
5. Z listiny nazvané výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně]. soud zjistil nacionále žalované, počet členů domácnosti, výše příjmu žalované, vypočítané minimální výdaje a úspěšné posouzení úvěruschopnosti žalované.
6. Z autorizace ověření totožnosti vyplývá, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalované č. [č. účtu] dne 15. 3. 2024.
7. Z listiny nazvané identifikované příjmy vyplývá, že žalobkyně prověřovala příjmy žalované před uzavřením smlouvy. Z listiny nazvané BankID výpis nebyly soudem zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.
8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému) bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] bylo za období od 15. 3. 2024 do 25. 5. 2024 vyplaceno celkem 35 076 Kč.
9. Z e-mailu žalobkyně ze dne 12. 12. 2024 odeslaném na e-mail [e-mail] vyplývá, že žalobkyně vypověděla smlouvu o půjčce s okamžitou platností a požadovala okamžitou úhradu dluhu ve výši 62 129,73 Kč, včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.
10. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 8. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná je a byla majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu], na který v období od 15. 3. 2024 do 25. 5. 2024 byla žalobkyní poukázána celkem částka 35 076 Kč pod VS [var. symbol].
11. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od 19. 7. 2024 do 15. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty další 4 půjčky od jiných poskytovatelů a žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 9 600 Kč měsíčně. Nebyly zjištěny žádné informace, ze kterých by mohla žalobkyně vycházet před tvrzeným uzavřením smlouvy dne 15. 3. 2024.
12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 5. 2025 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 3 dnů, výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 8. 5. 2025.
13. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobkyní předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru obsahuje pouze identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaná, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru do výše 80 000 Kč s úrokem ve výši 0,85 % denně a poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky. Tato smlouva obsahuje pouze podpis zástupce žalobkyně, namísto odpisu žalované je uvedeno: „Tímto podepisuji 2024-03-15 Klient“. Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila a omluvila se, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, neboť nedoložila, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Poznámka uvedená pod textem smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, neboť z tohoto není zřejmé, že žalovaná od žalobkyně obdržela návrh smlouvy a skutečně projevila vůli smlouvu uzavřít. Pokud jde o VOP tyto nebyly žalobkyní doloženy vůbec. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z takové smlouvy vzniknout závazek zaplatit úvěr, poplatek, úrok ani smluvní pokutu. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).
14. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala žalované na její účet částku celkem ve výši 35 076 Kč a dle žalobních tvrzení žalovaná uhradila částku 3 925,60 Kč, čímž došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení ve výši 31 150,40 Kč. Žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 31 150,24 Kč, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 150,24 Kč podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když tento byl žalobkyni přiznán ode dne 17. 5. 2025, neboť žalovaná byla výzvou k úhradě před podáním žaloby odeslanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 8. 5. 2025 vyzvána k plnění ve lhůtě do 3 dnů. Ve smyslu § 573 o. z. byla výzva žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 13. 5. 2025. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok I.).
15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku včetně jeho příslušenství zamítl (výrok II.).
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 50,1 % a žalovaná v rozsahu 49,9 %. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.