Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 30. 4. 2025 do zaplacení z částky 70 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba žalobce proti žalované o zaplacení částky 15 015 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 15 015 Kč od 30. 4 2025 do zaplacení, pohledávky ve výši 13 964,54 Kč a úroků 78 % ročně z částky 70 000 Kč od 30. 4. 2025 do 23. 5. 2025 ve výši 3 485,28 Kč, úrokem ve výši 12 % z částky 70 000 Kč od 24. 5. 2025 do zaplacení, maximálně vše do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 4. 2025 dosáhne částky 275 731 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 089 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení celkem částky 98 979 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 15. 1. 2025 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách po 4 787 Kč splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2025. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek, přičemž do data zesplatnění úvěru nezaplatila ničeho. Žalobce požaduje úhradu pohledávky představující jistinu ve výši 70 000 KČ, úroku z úvěru ve výši 13 617,93 KČ a dále úhradu smluvní pokuty ve výši 998 KČ, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 85 015 KČ od 30. 4. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 78,08 % ročně z částky 70 000 Kč od 30. 4. 2025 do 23. 5. 2025 ve výši 3 485,28 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 70 000 Kč od 24. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 30. 4. 2025 dosáhne Částky 275 731 Kč.
2. Soud nařídil ve věci jednání na den 8. 1. 2026. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli byla řádně předvolána postupem podle S 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”). Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru č. [hodnota] ve spojení s oznámením o schválení úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobce jako oprávněný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě ji dne 15. 1. 2025 poukázal bezhotovostním převodem na účet č. [číslo] částku ve výši 70 000 KČ. Ve smlouvě byla sjednána pevná nominální úroková sazba ve výši 78,08 % p. a. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkovou částku 229 776 Kč v 48 měsíčních splátkách po 4 787 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen.
4. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 3. 2025 a ze dne 22. 4. 2025 plyne, že byla žalovaná před zesplatněním úvěru vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna, že v případě nezaplacení bude úvěr zesplatněn.
5. Z oznámení žalobce ze dne 28. 4. 2025 plyne, že byl z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky úvěru o délce 65 dní, úvěr ke dni 28. 4. 2025 zesplatněn.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobcem před podáním žaloby vyzvána k plnění.
7. Podle § 2395 zákona Č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 6 odst. 1, odst. 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
10. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
11. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
12. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 15. 1. 2025 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 78,08 % p. a. 48 měsíčních splátkách po 4 787 KČ splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Žalovaná ničeho žalobci neuhradila. Žalobce ji opakovaně vyzýval k úhradě dlužných splátek.
13. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 70 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 78,08 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách, tj. celkem částku 229 776 KČ. Dle názoru soudu je sjednaná úroková sazba v rozsahu 78,08 % p.a. v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na skutečnost, že sjednaná úroková sazba několikrát převyšuje obvyklou úrokovou sazbu a současně byla sjednána řada dalších sankcí za prodlení žalované, soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť veškeré smluvní povinnosti ve svém souhrnu zakládají nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem — spotřebitelem. Tuto neplatnost je přitom nutno z hlediska obecných principů plynoucích z § 6 o. z. ve spojení s § 8 o. z. dovozovat z celé smlouvy, neboť v dané věci tvoří jednotlivá smluvní ujednání provázaný celek. Pokud žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu, ve které byla žalovaná zavázána k úhradě úroku, který je zjevně v rozporu dobrými mravy, přičemž prodlení se splácením bylo sankcionováno, jak je shora uvedeno, jedná se o zneužití práva, z něhož žalobce nemůže těžit, neboť je v souladu s obecnými principy občanského zákoníku povinen jednat v právním styku poctivě. Pokud tak nečinil, nelze mu přiznat právní ochranu ani v tom smyslu, že by soud dle § 576 o. z. ve spojení s § 577 o. z. vztáhl dovozenou absolutní neplatnost pouze na ujednání smlouvy týkající se výše sjednané úrokové sazby. Žalobce si jako nebankovní poskytovatel úvěrů musel být při uzavíráni smlouvy vědom nepoměru výše úrokové sazby, kterou sjednal oproti úvěrovým sazbám poskytovanými bankami. Soud konstatuje, že závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je v souladu s ustálenou judikaturou Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře (sp. zn. 15 Co 177/2022, SP. zn. 15 Co 61/2022). Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl žalované z takové smlouvy vzniknout závazek vrátit poskytnutou částku, zaplatit poplatky, smluvní pokuty ani příslušenství.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 70 000 KČ, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalovaná ničeho nezaplatila, proto soud podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 70 000 Kč. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a tento byl žalobci přiznán ode dne 30. 4. 2025 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodlouženi.
15. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to s ohledem na shora popsanou absolutní neplatnost smlouvy (výrok II.).
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve sporu úspěšný v rozsahu 79 %, proto od jeho úspěchu byl odečten jeho neúspěch v rozsahu 29 %. Odměnu advokáta tvoří 4 úkony právní služby po 5 060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění, účast na jednání dne 8. 1. 2026) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 450 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada za promeškaný čas v délce 6 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, náhrada cestovného [adresa] a zpět, osobní vozidlo RZ [SPZ], se spotřebou 10,5 l/100 km při vzdálenosti 104 km ve výši 992,52 Kč, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 4 949 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 33 544,35 Kč a 42 % z této částky po zaokrouhlení činí 14 089 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.).