Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně od 12. 1. 2024 z částky 7 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba žalobce proti žalované o zaplacení částky 2 800 Kč a 1 456 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 12. 1. 2024 do zaplacení z částky 2 800 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 541 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení 11 256 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel dne 8. 9. 2023 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které dne 8. 9. 2023 poskytl žalované úvěr ve výši 7 000 Kč převodem na účet žalované č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná se zavázala splácet smluvní úrok přirostlý za uplynulé období měsíčně ve výši 40 % p. m. z jistiny. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky žalobce [webové stránky], kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Žalovaná se registrovala zadáním svých osobních údajů, čímž zahájil proces zřízení uživatelského účtu. K dokončení registrace zadala verifikační SMS kód ve znění [číslo], který ji žalobce zaslal na telefonní číslo, uvedené v registračním formuláři. Zadáním verifikačního kódu žalovaná potvrdila vůli být smlouvou vázána. Úvěruschopnost žalované posoudil žalobce lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, CRKI a BRKI a dále výplatními páskami poskytnutými žalovanou k ověření výše jeho příjmu. Žalovaná se dostala do prodlení, a proto byla v upomínce ze dne 8. 1. 2024 informována o zesplatnění úvěru ke dni 11. 1. 2024 a vyzvána k úhradě. Pro případ prodlení žalované se splácením byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý kalendářní den prodlení od 12. 1. 2024 do 7. 8. 2024, jejíž kapitalizovaná výše činí 1 456 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 7 000 Kč, smluvní úrok ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 456 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla žalobcem upomínána. Žalobce závěrem uvedl, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud nařídil jednání ve věci na den 29. 5. 2025. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobce se z jednání omluvil, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 8. 9. 2023 ve spojení s kopií občanského soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná s předmětem poskytnutí úvěru do výše 20 000 Kč, úrok činil 40 % měsíčně a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně s níž byla žalovaná v prodlení. Smlouva obsahuje podpis zástupce žalobce a namísto podpisu žalované je uvedeno [jméno FO].
4. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne 8. 1. 2024 vyplývá, že žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěru ke dni 8. 1. 2024 a vyzval ji k úhradě dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení zesplatnění. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 8. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
5. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru až do výše 20 000 Kč, úrok ve výši 40 % p.m. a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u podpisu žalované je pouze uvedeno [jméno FO]. Totožnost žalované byla doložena kopií občanského průkazu. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména a příjmení žalované namísto podpisu smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaná takto projevila vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).
6. V řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalované dne 8. 9. 2023 na její účet částku 7 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Soud proto podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 7 000 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok I.).
7. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci částečný úspěch v rozsahu 62 % a žalovaná v rozsahu 38 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč, z toho 24 % představuje částku 541 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.