Výrok
I. Žaloba žalobce proti žalovanému o zaplacení částky 10 173,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 10 173,45 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 4. 2022 uzavřena Smlouva o nájmu bytové jednotky č. [číslo], jak je uvedeno v čl. I. Smlouvy (dále jen „Smlouva“). Na základě nájemní smlouvy se žalovaný dle čl. IV. bod 2. Smlouvy zavázal platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. V souladu se Smlouvou bylo společnosti [právnická osoba]. žalovanému vystavené Vyúčtování za služby spojené s nájmem bytové jednotky (dále jen „Vyúčtování“). Žalovaný měl povinnost dle čl. IV. bod 11. Smlouvy ve lhůtě do 20 dnů od vystavení Vyúčtování vyrovnat všechny nedoplatky. Žalovaný neuhradil Vyúčtování za období 01/2024 - 04/2024 ve výši 10 173,45 Kč, čímž vznikl dluh ve výši 10 173,45 Kč. Žalovaný nepodal vůči vystaveným Vyúčtováním 30 dnů od doručení žádné námitky, tedy platí, že se způsobem a obsahem Vyúčtování souhlasí. Žalobci tak vznikla pohledávka z Vyúčtování. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení z dílčích neuhrazených částek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 9. 2025. Žalovaný ke dni podání této žaloby neuhradil ničeho, proto žalobce eviduje pohledávku za žalovaným v celkové výši 10 173,45 Kč.
2. Žalovaný se vyjádřil dne 30. 3. 2026, že žalobce není schopen dodat doklady o tom, že dluh žalovaného vznikl. Při jednání 24. 9. 2026 doplnil žalovaný, že položky ve vyúčtování neodpovídají skutečnost, např. neexistence bezpečnostních služeb, absence výtahu a neurčitost správní činnosti. Nadto, vyúčtování se týká bytu za dobu 1/2024 až 4/2024, a to č. 1, což je byt odlišný od toho, který užíval žalovaný. Žalovaný bydlel do začátku roku 2024 v bytě č. [hodnota] v [číslo]. nadzemním podlaží, a to na základě nájemní smlouvy, ohledně něhož jsou všechny platby uhrazeny. Pak bydlel žalovaný v bytě v témže domě, ale v suterénu, bez uzavření písemné smlouvy, kde byla jeho platební morálka vlivem ztráty práce problematická, přesto vzhledem k neexistenci smlouvy žalovaný uhradil zálohy ve výši sjednané v původním bytě č. [hodnota] za 1/2024 a 3/2024. Pokud tedy dostal dne 29. 4. 2025 žalovaný vyúčtování za byt č. [hodnota] za dobu od 1/2024 do 4/2024, vůči žalobci jako pronajímateli jej nerozporoval, neboť v tomto bytě nebydlel a nedohodl se se žalobcem ani na podmínkách vyúčtování. Žalovaný se nebrání zaplacení částky za užívání bytu v suterénu za dobu od 1/2024 do 4/2024.
3. Soud nařídil jednání dne 24. 9. 2026, žalobce se nedostavil bez omluvy na toto jednání, přestože k němu byl řádně předvolán, a to dne 19. 8. 2026 dle dokladu o dodání předvolání do datové schránky. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobce dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění, Anonymizováno5. Ze svědeckého výslechu [Jméno zmocněnce], který je otcem žalovaného, soud zjistil, že žalovaný bydlel v bytě č. [hodnota]. v [číslo]. nadzemním podlaží v domě [adresa], na základě písemné smlouvy se žalobcem, a to od roku 2022 do roku 2023. Poté mu nabídl žalobce ústní smlouvu na byt v suterénu, který byl též o velikosti 2+kk, ale rozdíl činila terasa o velikosti 30 až 35 m2. Po celou dobu byla žalovaným užívána dvougaráž. Byt 2+kk v suterénu užíval žalovaný od 1/2024 do 4/2024.6. Soud měl k dispozici předběžný předávací protokol ze dne 30. 4. 2024, ze kterého vyplývá, že byt č. [číslo], jenž byl specifikován jako byt sestávající z předsíně, WC, koupelny, obývacího pokoje s kuchyňským koutem, ložnice a terasy, předala obecná zmocněnkyně žalovaného [jméno FO].7. Ze Smlouvy o nájmu ze dne 1. 4. 2022, jejíž přílohou je předávací protokol, uzavřené mezi účastníky, je patrné v čl. I., že předmětem nájmu je bytová jednotka č. [číslo], o velikosti 66,9 m2 s příslušenstvím, jde o byt 2+kk s označením [číslo] a s příslušenstvím, jenž se nachází v I. NP domu čp. [číslo], v obci [adresa] na pozemku parcela st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [adresa], přičemž k vlastnictví bytové jednotky náleží také spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa], proto k nájmu náleží právo k přístupu přes tyto citované pozemky, jakož i právo užívat společné části domu. Byt se skládá z předsíně, WC, koupelny, obývacího pokoje + kk a pokoje. Příslušenství je společné s bytem a k bytu náleží sklep číslo 6 a garážové stání číslo 22. Podle čl. IV. odst. 1. se nájemci zavazují platit pronajímateli měsíčně společně a nerozdílně nájemné ve výši 14 500 Kč. Podle čl. IV. odst. 2. vedle nájemného dle odst. 1. tohoto článku smlouvy se nájemci zavazují měsíčně platit také platby na plnění a služby spojené s užíváním bytu. Smluvní strany sjednávají, že částka za služby spojené s nájmem bytu je paušální částka, kdy úhrady za služby spojené s nájmem bytu se v souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. v platném znění nevyúčtovávají. V případě trvání této smlouvy na dobu neurčitou se platby za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávky vody a odvádění odpadních vod vyúčtovávají vždy. Podle čl. IV. odst. 3. strany si ujednávají, že budou hradit ujednané nájemné a cenu za tyto služby: dodávku vody, odvádění odpadních vod, odvoz komunálního odpadu, dodávku tepla, dodávku elektrické energie, správní činnost, pojištěni, osvětlení, úklid společných prostor, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, provoz výtahu, zahradní úpravy a bezpečnostní služby jednou paušální částkou měsíčně, splatnou spolu se splátkou nájmu. Podle čl. IV. odst. 4 paušální částka činí měsíčně 1 500 Kč. Tato částka může být navýšena v případě zjištěné znatelné spotřeby energií nebo vody či tepla během roku. Podle čl. IV. odst. 5. ohledně zvyšování či úpravy nájemného platí, že se ujednaný paušál za poskytování služeb zvyšuje poměrně podle zvýšení nájemného, dojde-li k jeho zvýšení podle ujednání v nájemní smlouvě. Dále si smluvní strany sjednaly, že pronajímatel je oprávněn provést vyúčtování paušálních plateb služeb dle skutečné spotřeby v případě, že náklady na skutečnou spotřebu za rok přesáhnou o 3 000 Kč uhrazené paušální platby za tento rok. Podle čl. IV. odst. 6. pro odstranění veškerých pochybností je pronajímatel povinen pro nájemce po dobu trvání nájmu zajistit služby dle tohoto čl. IV. smlouvy. Dále pronajímatel zajistí na účet nájemců a nájemci výslovně souhlasí se zajištěním evidence a správy plateb a pohledávek ve výši 50 Kč měsíčné, správy bytu ve výši 250 Kč měsíčně, společných prostor domu a jiných pronajatých nemovitostí ve výši 25 Kč měsíčně a právních služeb a zejména právních služeb spojených s nájmem bytu, jeho trváním, ukončením, změnami apod. ve výši 25 Kč měsíčné. Tyto částky jsou již zahrnuty v paušální platbě. Uvedené částky může pronajímatel navyšovat dle tohoto čl. IV. smlouvy zejména v souladu s inflační doložkou, skutečností anebo dle ujednaného zvyšování nájemného a paušální částky. Podle čl. IV. odst. 7. celkové nájemné a služby spojené s užíváním bytu za měsíc jsou 16 000 Kč. Částka je splatná do 3 pracovních dnů na níže uvedený bankovní účet. Podle čl. IV. odst. 8. nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu jsou splatné měsíčně do 25. dne měsíce předcházejícího měsíci, na který má být nájemné uhrazeno, a to bezhotovostním převodem na účet pronajímatelů č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. Pro včasnost platby je rozhodující den připsáni platby na účet pronajímateli. Podle čl. IV. odst. 9. smluvní strany se dohodly, že nájemci jsou po dobu trvání nájmu oprávněni přijímat nové členy domácnosti, pokud se nejedná o osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku, pouze s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. V případě, že došlo ke změně počtu členů nájemcovy domácnosti oproti stavu, který byl v uzavření smlouvy, jsou nájemci povinni tuto skutečnost oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 týdnů ode dne, kdy tato změna nastala. V případě, že nájemci povinnosti dle tohoto odstavce smlouvy nesplní, bude se jednat o závažné porušení povinností nájemců, které zakládá pronajímatele právo k výpovědi nájemní smlouvy dle ustanovení § 2288 občanského zákoníku. Podle čl. IV. odst. 10. pronajímatel je oprávněn každoročně zvyšovat nájemné a částku za poskytování služeb podle koeficientu vyjadřujícího míru růstu spotřebitelských cen za předchozí rok publikovaného Českým statistickým úřadem. Pokud by tento koeficient již nebyl zveřejňován, bude platit ten koeficient, který tomuto koeficientu nejlépe odpovídá. Pokud by ani takový koeficient nebyl zveřejňován, bude koeficient stanoven znalcem závazně pro obě strany, a to podle zásad posledního oficiálního vyhlášení koeficientu. Zvýšení nájemného bude nájemcům oznámeno písemně nejpozději do 31. 12. příslušného kalendářního roku a nájemci se zavazují takto upravené nájemné zaplatit již za měsíc leden následujícího kalendářního roku v nejbližším termínu splatnosti nájemného. Nad uvedené je pronajímatel oprávněn, od 1. l. příslušného kalendářního roku, zvýšit částku nájemného o částku, o kterou se navýší částka měsíční splátky příslušného úvěru, kterým je financována koupě bytové jednotky. Podle čl. IV. odst. 11. v případě rozúčtování cen a úhrady služeb při postupu dle odst. 5 tohoto článku této smlouvy, skutečné náklady vyúčtuje pronajímatel každoročně nájemcům nejpozději do 30. 4. a ve lhůtě 20 dnů bude provedeno vyrovnání případných nedoplatků ze strany nájemců. Pozdní vyúčtováni nezbavuje nájemce povinnosti na vyrovnání případných nedoplatků. Podle čl. IV. odst. 12. veškeré vyúčtování bez rozdílu bude vyhotoveno do konce dubna následujícího kalendářního roku po skončení nájmu. Podle čl. VII. odst. 1 nájemní vztah založený touto smlouvou může zaniknout a) dohodou pronajímatele a nájemců. Podle čl. IX. odst. 3. lze měnit písemnou nájemní smlouvu pouze formou číslovaných písemných dodatků odsouhlasenými všemi smluvními stranami.8. Z Vyúčtování za období od 01/2024 do 04/2024, splatného dne 20. 5. 2025, je patrné, že nebylo ohledně bytové jednotky č. [hodnota]. zaplaceno na předepsané záloze 1 500 Kč za 2/2024 a 4/2024, a bylo zaplaceno 1 500 Kč za 1/2024 a 3/2024. Náklady na jednotlivé služby činily 202,11 Kč za společnou elektřinu, 2 761 Kč za teplo, 2 716,43 Kč za vodné a stočné – teplá voda, 405,51 Kč za úklid společných prostor domu a pozemku, 40 Kč za provoz výtahu, 147 Kč za komunální odpad, 1 400 Kč za správní činnost 500 Kč za pojištění nem. spol. částí domu, 1 240,50 Kč vodné a stočné – studená voda, 632 Kč za bezpečnostní služby, 40 Kč za údržbu zeleně a 3 088,80 Kč za elektřinu vyúčtování ČEZ. Celkem při zohlednění zaplacených záloh 3 000 Kč činí nedoplatek 10 173,45 Kč.9. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím dne 4. 9. 2025 a odeslána byla výzva dne 11. 9. 2025.10. Ze skutkových zjištění z provedeného dokazování lze dovodit následující skutkový stav. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu bytu č. [číslo] v ulici [adresa], přičemž tento sestává z předsíně, WC, koupelny, obývacího pokoje + kk a pokoje, a příslušenství tvoří společné prostory v domě a pozemek, na němž je dům postaven, přičemž k bytu náleží sklep číslo 6 a garážové stání číslo 22. Účastníci smlouvy si sjednali nájemné 14 500 Kč měsíčně a 1 500 Kč zálohu na služby spojené s užíváním bytu, které je pronajímatel povinen vyúčtovat (odst. č. 7. odůvodnění shora). Z předběžného předávacího protokolu je zřejmé, že byt předala žalobci obecná zmocněnkyně a dle popisu bytu přísluší k předmětu nájmu i terasa (odst. č. 6. odůvodnění shora). Žalobce zaslal žalovanému vyúčtování za období od 1/2024 do 4/2024, z něhož lze zjistit rozdíl mezi žalovaným zaplacenými zálohami 2 x 1 500 Kč a vyúčtováním služeb ve výši 13 173,45 Kč, nedoplatek tak činí 10 173,45 Kč. (odst. č. 8. odůvodnění shora) O zaplacení nedoplatku vyzval žalobce žalovaného dne 4. 9. 2025 (odst. č. 9. odůvodnění shora). Podle svědka [Jméno zmocněnce] žalovaný v době od 1/2024 do 4/2024 neužíval byt č. [číslo] v [číslo]. nadzemním podlaží, ale byt v suterénu (odst. č. 5. odůvodnění shora).11. Soud vyslechl jako svědka [Jméno zmocněnce] po poučení dle § 126 o. s. ř., který je otcem žalovaného a jeho obecným zmocněncem s tím, že přípustnost svědka dovodil dle nálezu Ústavního soudu č. I. ÚS 812/06, který mj. posuzoval procesní postup odvolacího soudu, který sice zamítl důkaz svědeckým výslechem obecného zmocněnce, ale s odůvodněním, že „zákon nezná skutečnost, že někdo přichází v úvahu jako svědek, jako důvod k nepřipuštění obecného zmocněnce do řízení“. Ústavní soud ČR učinil závěr, že tento důkaz je nadbytečným, neboť skutkovou okolností údajného podvodného jednání prodávajících se odvolací soud obsáhle zabýval a provedl v tomto směru řadu důkazů. Lze tedy dovodit, že zákon nezakazuje vyslechnout obecného zmocněnce jako svědka, je však třeba posoudit potřebnost takového výslechu a při hodnocení výpovědi přihlédnout k jeho vztahu k zastoupenému a k věci. Ve smyslu tohoto právního hodnocení procesního postupu soud obecného zmocněnce jako svědka vyslechl, přičemž vyhodnotil jeho výslech přípustným. Pokud jde o potřebnost tohoto výslechu, tuto soud dovodil z toho, že žalovaný tvrdil v odporu, že žalobce neprokáže, jak jeho dluh vznikl, současně doplnil při jednání prostřednictvím obecného zmocněnce, že v době od 1/2024 do 4/2024 žalovaný již neužíval byt č. [číslo] v [číslo]. nadzemním podlaží, a že uhradil pouze některé zálohy dle původní nájemní smlouvy k tomuto bytu, přestože užíval již jiný byt v témže domě v suterénu. Svědek potvrdil, že žalovaný bydlel v bytě v suterénu od 1/2024 do 4/2024, a to bez písemné smlouvy. Pokud jde o věrohodnost svědecké výpovědi [Jméno zmocněnce], tato je rozhodně ovlivněna rodinným vztahem žalovaného a tohoto svědka, avšak v souvislosti s ostatními provedenými důkazy, a to nájemní smlouvy, podle níž byl možný zánik nájmu dohodou, předběžného předávacího protokolu, kde je zmíněna v rámci příslušenství bytu i terasa, lze učinit závěr, že touto výpovědí v souvislosti s listinnými důkazy předloženými žalobcem bylo přinejmenším zpochybněno tvrzení žalobce o tom, že žalovaný užíval byt č. [číslo] v [číslo]. nadzemním podlaží v době od 1/2024 do 4/2024, neboť nájem původního bytu mohl být ukončen dohodou a žalovaný mohl obývat jiný byt, v suterénu, když popis bytu v předběžném předávacího protokolu obsahuje terasu, avšak v nájemní smlouvě nikoliv.12. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. v platném znění není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 7 odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Podle odst. 4 náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby. Podle § 8 odst. 1 do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Podle odst. 2 případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení. Podle § 8a odst. 1 jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu tepla nebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho zjištěné spotřebě tepla. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o zjištěné spotřebě tepla za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o zjištěné spotřebě tepla bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho zjištěné spotřebě tepla později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje. Podle § 8a odst. 2 jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu společně připravované teplé vody, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho spotřebě společně připravované teplé vody. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o spotřebě společně připravované teplé vody za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o spotřebě společně připravované teplé vody bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho spotřebě společně připravované teplé vody později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje. Podle § 8a odst. 3 poskytovatel služeb není povinen doručit příjemci služeb informaci o zjištěné spotřebě tepla, pokud v daném období nebylo teplo dodáváno. Podle § 8a odst. 4 náklady na poskytování informací podle odstavců 1 a 2 nelze zahrnout do nákladů na služby. Podle § 8a odst. 5 povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění příjemce služeb prokazatelně vyrozumí. Příjemce služeb však může písemně požádat poskytovatele služeb o zasílání informací o spotřebě v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtovacího období. V takovém případě je příjemce služeb povinen uhradit náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může žádat zálohu na úhradu těchto nákladů. Podle § 8b odst. 1 na základě písemné žádosti příjemce služeb poskytovatel služeb doručí poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií, kterého příjemce služeb ve své žádosti určí, vyúčtování příjemce služeb z posledních 3 let a informace o jeho zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně připravované teplé vody z posledních 3 let, jsou-li dostupné. Podle § 8b odst. 2 povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií určenému příjemcem služeb tato vyúčtování a informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění poskytovatele energetických služeb podle zákona o hospodaření energií vyrozumí. Podle § 9 odst. 1 částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají. Podle § 9 odst. 2 písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci. Podle § 9 odst. 3 na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. Podle § 9 odst. 4 u nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat.13. Podle § 2252 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Podle odst. 2 nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.14. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.15. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle odst. 2 má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1. Podle odst. 3 zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Podle odst. 4 při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.16. S ohledem na zjištěný skutkový stav, popsaný v odst. č. 10. a 11. odůvodnění shora, vyplynula potřeba doplnit tvrzení a důkazní návrhy ze strany žalobce. Soud však nemohl žalobce poučit o nutnosti a způsobech doplnit tvrzení a důkazní návrhy především o tom, že žalovaný užíval byt č. [číslo] v [číslo]. nadzemním podlaží v době od 1/2024 do 4/2024, neboť ve smyslu poučení dle § 118a o. s. ř. lze poučit pouze účastníka přítomného na jednání ve smyslu judikátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, a řízení bylo koncentrováno a dle § 118b odst. 1 o. s. ř. bylo možné uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání. Žalobce se však nedostavil k jednání, byť k němu byl řádně předvolán, a soud jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž soud nemohl nepřítomnému žalobci poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., neboť veškeré důkazy navržené stranami do skončení prvního jednání byly provedeny a řízení tak bylo dle § 118b o. s. ř. bylo koncentrováno. Protože nebylo prokázáno ze strany žalobce, že byt č. [číslo] v [číslo]. nadzemním podlaží užíval v době od 1/2024 do 4/2024 žalovaný, soud se nemohl zabývat výší vyúčtování, jeho splatností, řádným doručením ani případným právním titulem k bydlení či případnou výší obvyklého nájemného za užívání bytu v suterénu žalovaným. Jinak řečeno, soud nemohl žalobu žalobce shledat důvodnou, a proto ji zamítl dle § 2252 o. z. a zák. č. 67/2013 Sb. v platném znění, jak je uvedeno ve výroku I. shora.17. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu dle § 142 o. s. ř., neboť žalovaný jako procesně úspěšný žádné náklady nepožadoval. (výrok II. rozsudku shora)