Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 800 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky 5 852 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 12 387,78 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 794,87 Kč, ohledně úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 6 346,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, ohledně úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 346,41 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 a ohledně úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 546,41 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 652 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2012 smlouvu o půjčce č. [hodnota]. Žalovaný převzal při uzavření smlouvy hotovost ve výši 7 000 Kč a zavázal se zaplatit poskytnutou půjčku ve výši 7 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 852 Kč, tedy celkem částku 12 852 Kč v 60 týdenních splátkách po 215 Kč s poslední splátkou splatnou dne 9. 2. 2014. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 1 200 Kč a po postoupení pohledávky do sepisu žaloby neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu částky 11 652 Kč (dlužná jistina ve výši 6 346,41 Kč a dlužný poplatek 5 305,59 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 12 387,78 Kč za dobu od 10. 2. 2014 do 27. 9. 2023, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 794,87 Kč za dobu od 6. 3. 2013 do 27. 9. 2023, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 6 346,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 346,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ani po zaslání předžalobní výzvy žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil. Žalobkyně dále tvrdí, že její právní předchůdkyně posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a to především vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady předloženými žalovaným. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako dělník čistoty města u společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 23 500 Kč, žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Výše příjmu žalovaného byla ověřena z jeho výplatních pásek a pracovní smlouvy. Výše nákladů na bydlení byla ověřena z nájemní/podnájemní smlouvy. Dle žalobkyně i pokud by nedostatečně prokázala řádné zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném k datu uzavření smlouvy dne 16. 12. 2012 nestanovil pro ten případ neplatnost smlouvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 29. 5. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).
3. Ze Smlouvy o půjčce č. [hodnota] uzavřené dne 16. 12. 2012 včetně nedílné součásti smlouvy - Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce - soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě níž poskytla žalovanému hotovostní půjčku ve výši 7 000 Kč; žalovaný se smlouvou zavázal splácet poskytnutou částku se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč v 60 týdenních splátkách po 215 Kč počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy (poslední splátka ve výši 167 Kč). Žalovaný převzetí částky 7 000 Kč potvrdil svým podpisem na smlouvě. Podle Článku 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce roční úroková sazba činí 19,98 % a v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy (je-li účastník v prodlení s hrazením některé ze splátek, prodlužuje se dle článku 20 účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky), nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. RPSN dle smluvních podmínek činí 63,93 %.
4. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný dne 16. 12. 2012 uvedl, že bydlí v nájmu, má tři děti, je zaměstnán jako dělník čistoty města u společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem 9 500 Kč, další příjmy domácnosti činí 14 000 Kč, nájemné činí 4 800 Kč, výdaje na telefon činí 400 Kč a výdaje na domácnost jsou ve výši 12 000 Kč, Neměl kreditní kartu ani půjčku u jiné společnosti. Nevlastnil vozidlo ani bankovní účet. Žalovaný k prokázání svých poměrů předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu.
5. Z přehledu plateb se podává, že žalovaný dne 23. 12. 2012 uhradil částku 1 000 Kč a dne 26. 2. 2013 uhradil částku 200 Kč.
6. Podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 ve spojení s Přílohou č. 1 smlouvy (seznam postoupených pohledávek) byla pohledávka ze smlouvy o půjčce vůči žalovanému postoupena žalobkyni, přičemž uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 29. 9. 2023, odeslaným žalovanému dle podacího lístku dne 27. 10. 2023. V tomto oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení této výzvy.
7. Podle předžalobní výzvy ze dne 30. 7. 2024 a podacího lístku ze dne31. 7. 2024 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 30 297,54 Kč nejpozději do 14. 8. 2024, přičemž současně byl upozorněn na možné uplatnění nároku žalobkyně soudní cestou.
8. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2012 smlouvu o půjčce č. [hodnota] a poskytla žalovanému částku 7 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal splácet půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 5 852 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 215 Kč, avšak splátky řádně a včas neplnil. Z celkové dlužné částky 12 852 Kč uhradil pouze částku 1 200 Kč. Splatnost poslední splátky nastala dne 9. 2. 2014. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 ve spojení s přílohou č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 je dána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023 vyplývá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy.
9. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se s ohledem na okamžik uzavření smlouvy řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným stanovuje souhrnný poplatek v souvislosti s uzavřením smlouvy ve výši téměř násobku poskytnuté jistiny půjčky. Takové plnění je v hrubém nepoměru k protiplnění poskytované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému (žalovanému byla poskytnuta částka 7 000 Kč, žalovaný měl vrátit celkovou částku 12 852 Kč). Soud proto smlouvu považuje za absolutně neplatnou jako celek pro rozpor s dobrými mravy a nelze jí přiznat právní ochranu. Jelikož § 9 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o půjčce dne 16. 12. 2012 nestanovil neplatnost smlouvy pro případ nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a soud považuje smlouvu o půjčce za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného se nezabýval.
11. Vzhledem k tomu, že soud považuje uzavřenou smlouvu o půjčce za absolutně neplatnou, nemohl z takové smlouvy žalovanému vzniknout žádný smluvní závazek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal při podpisu smlouvy částku 7 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně a dle tvrzení žalobkyně vrátil částku 1 200 Kč. V důsledku neplatnosti smlouvy tak došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč (7 000 Kč – 1 200 Kč). Žalovanému bylo dne 27. 10. 2023 odesláno oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě dlužné částky ve lhůtě k plnění do deseti dnů. Ve smyslu § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 1. 11. 2023. Na základě této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do 13. 11. 2023 (11. 11. 2023 a 12. 11. 2023 byla sobota a neděle). Jelikož tak neučinil, od 14. 11. 2023 je s úhradou částky 5 800 Kč v prodlení. Žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně. Jelikož soud nemůže přisoudit více než je žalobou požadováno, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vedle částky 5 800 Kč úrok z prodlení z této částky od 14. 11. 2023 do zaplacení právě ve výši 7,05 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 20,11 % (ohledně částky 5 800 Kč, namísto celkové nárokované částky 28 834,65 Kč včetně uplatněného kapitalizovaného příslušenství). Žalovaný byl úspěšný v rozsahu 79,89 % (ohledně částky 23 034,65 Kč, ohledně níž byla žaloba zamítnuta včetně kapitalizovaného příslušenství). V dané věci tak byl z větší části úspěšný žalovaný, jelikož se však řízení aktivně neúčastnil, žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.