Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 202 289,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 202 289,82 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 42 359,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. [hodnota], nacházející se pod adresou: [adresa].
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Soud učinil následující skutková zjištění:
4. Smlouvou ze dne 16. 5. 2023 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.
5. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 16 352,08 Kč za spotřebu elektřiny v období od 25. 2. 2024 do 16. 4. 2024, a to se splatností do 9. 5. 2024, kdy se jednalo o spotřebu 7 023 kWh, zjištěného na základě odečtu provedeného distributorem (2 198 kWh v nízkém a 4 825,00 kWh ve vysokém tarifu). Celková cena činila 58 392,08 Kč, zálohově bylo zaplaceno 42 040 Kč.
6. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 185 937,74 Kč za spotřebu elektřiny v období od 8. 6. 2023 do 24. 2. 2024, a to se splatností do 18. 3. 2024 kdy se jednalo o spotřebu 42 523 kWh, zjištěného na základě odečtu provedeného distributorem (12 961 kWh v nízkém a 29 562 kWh ve vysokém tarifu). Celková cena činila 320 937,74 Kč zálohově zaplaceno bylo 135 000 Kč.
7. Výše uvedené množství dodané energie pak vyplývá rovněž z tabulky odečtů předložené žalobkyní.
8. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.
9. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
10. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Pouze na okraj uvádí soud, že žalobkyně sice v žalobě uvádí, že požaduje po žalovaném částku 240 Kč, avšak fakticky tato částka není nijak v žalobním požadavku zahrnuta, ani prokazována, soud se tedy tímto nezabýval.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 359,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 092 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 202 289,82 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 320 Kč ve výši 5 947,20 Kč.