8 C 6/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala v záhlaví uvedené částky. Podání žaloby odůvodnila tím, že dne 28. 12. 2022 uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru č. [číslo], na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to na základě vyhodnocení finanční situace žalované a prostřednictvím informací zjištěných z dostupných evidencí. Žalovaná vyčerpala dne 28. 12. 2022 částku ve výši 50 000 Kč, zavázala se vrátit poskytnutou částku v měsíčních splátkách ve výši 2501 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na 24. 1. 2023. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 18,36 % ročně. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni 24. 9. 2023 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dlužná jistina úvěru činila ke dni 25. 7. 2024 částku 44 602,11 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu poplatků po splatnosti v celkové výši 1 500 Kč a příslušenství představované smluvním úrokem a úrokem z prodlení, které byly částečně kapitalizovány ke dni 25. 7. 2024. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky, tato uhrazena nebyla. Dále uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru č. [číslo], na základě které byla žalované poskytnut úvěrový rámec 100 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to na základě vyhodnocení finanční situace žalované a prostřednictvím informací zjištěných z dostupných evidencí. Žalovaná vyčerpala dne 3. 2. 2023 částku ve výši 100 000 Kč, zavázala se vrátit poskytnutou částku v měsíčních splátkách ve výši 2485 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na 24. 3. 2023. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 16,56 % ročně. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni 24. 9. 2023 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dlužná jistina úvěru činila ke dni 25. 7. 2024 částku 99 829,84 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu poplatků po splatnosti v celkové výši 1 500 Kč a příslušenství představované smluvním úrokem a úrokem z prodlení, které byly částečně kapitalizovány ke dni 25. 7. 2024. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky, tato uhrazena nebyla.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

4. Ze Smlouvy o úvěru č. [číslo] ze dne 28. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě Žádosti o poskytnutí úvěru z téhož dne smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 2501 Kč. Počet splátek byl sjednán na 24, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 1. 2023 a poslední splátka ve výši 2473,42 Kč dne 24. 12. 2024. Úroková sazba byla stanovena ve výši 18,36 % ročně. V čl. VIII. 3. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované se splácením úvěru. V čl. V. smlouvy byl sjednán nárok žalobkyně na částku 500 Kč za každou výzvu k uhrazení dlužné částky.

5. Z interního posouzení úvěruschopnosti žalované ve spojení s CBCB informací a výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Z posouzení vyplynulo, že žalobkyně vyšla z příjmu 30 505 Kč jakožto mediánu 5 měsíců před poskytnutím úvěru. Příjem byl napočítán jako medián pěti měsíců na běžném účtu, platební kapacita byla stanovena 13 146,60 Kč, rizikovost klienta byla vysoká, výdaje 17 353,40 Kč. Nesplácela žádné úvěry.

6. Z výpisu z CBCB je zjištěno, že měla jednu kreditní kartu, jiné úvěry neměla.

7. Z výpisu z bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná dne 28. 12. 2022 čerpala úvěrovou částku 50 000 Kč. Tato skutečnost vyplývá i z předloženého výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Výdaje za tento měsíc činily na účtu 109 723,73 Kč příjmy 142 077,65 Kč, splácela kreditní kartu. Z výpisu z běžného účtu vyplývají příjmy v září 2022 48 612 Kč a výdaje 48 618,85 Kč, v říjnu příjmy 54 166 Kč a výdaje 52 937,25 Kč, za listopad 2022 příjmy 56 117 Kč a výdaje 55 178,74 Kč. Vyrovnané příjmy a výdaje byly rovněž v měsících duben až srpen 2022, obrat nepřesáhl 50 000 Kč za měsíc8. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 9. 2023 ve spojení s dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 24. 9. 2023 prohlásila úvěr za okamžitě splatný z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 49 670,99 Kč.9. Z přehledu plateb ke dni 17. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná z titulu úvěrové smlouvy uhradila pouze 3 měsíční splátky, celkem 7511,05 Kč.10. Z připojených upomínek a z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že [Anonymizováno] před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky.11. Ze Smlouvy o úvěru č. [číslo] ze dne 3. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 2485 Kč. Počet splátek byl sjednán na 60, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 3. 2023 a poslední splátka dne 24. 2. 2028. Úroková sazba byla stanovena ve výši 18,36 % ročně. V čl. VIII. 3. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované se splácením úvěru. V čl. V. smlouvy byl sjednán nárok žalobkyně na částku 500 Kč za každou výzvu k uhrazení dlužné částky.12. Z interního posouzení úvěruschopnosti žalované ve spojení s [název] informací a výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Z posouzení vyplynulo, že žalobkyně vyšla z příjmu 30 317 Kč. Příjem byl napočítán jako medián pěti měsíců na běžném účtu, platební kapacita byla stanovena 4 130 Kč, rizikovost klienta byla nízká, výdaje 17 353,40 Kč. Měsíční výše úvěrů u žalobkyně činila 9 872 Kč, jejich nesplacená jistina činila 461 165,29 Kč.13. Z výpisu z bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 1. 3. 2023 do 31. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná dne 2. 3. 2023 čerpala úvěrovou částku 100 000 Kč. Tato skutečnost vyplývá i z předloženého výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu].14. Z přehledu plateb ke dni 17. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná z titulu úvěrové smlouvy uhradila pouze 1 splátku, celkem 2485 Kč.15. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění rozhodná v této věci, případně vyplývají z jiných důkazů.16. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je občanem Slovenské republiky, musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci určena Článkem 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť aktuální bydliště žalované se nachází v České republice, kde byla současně i uzavřena úvěrová smlouva. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české.17. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se tak řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle jehož ust. § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Soud má za prokázané, že žalobkyně se žalovanou platně uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], když před uzavřením smlouvy řádně ověřila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, z informací, které měla a mohla mít žalobkyně k dispozici nevyplývalo nic, co by svědčilo o nespolehlivosti žalované a vedlo k hlubšímu zkoumání. Žalované byl poskytnut úvěr ve sjednané výši (tj. ve výši 50 000 Kč). V důsledku porušení smluvních povinností žalovanou došlo v souladu se smlouvou ke dni 24. 9. 2023 k zesplatnění úvěru. Jistina dluhu činila ke dni podání žaloby částku 44 602,11 Kč. Žalobkyně celkem ve 3 případech vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou zpoplatněnou podle smlouvy částkou 500 Kč. Soud proto prvé žalobě podle výše citovaného ustanovení § 2395 o. z. v plném rozsahu vyhověl, a to včetně smluvně sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 25. 7. 2024. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.19. U druhého žalobního nároku je tomu však jinak. V té době již žalovaná byla značně úvěrově zatížená, a to několika novými úvěry u žalobkyně v krátké době od poskytnutí prvého. Žalobkyně v takovém případě neměla spoléhat na ekonomické modely, ale měla se konkrétně zabývat příjmy a výdaji žalované, nic takového však neudělala ani netvrdila. Přičemž z dokazování vyplývá značný nárůst výdajů v měsíci prosinci 2022, pokud byly žalovanou v mezidobí brány další úvěry, neprojevilo se to v zůstatku na běžném účtu. Pokud se žalobkyně hlouběji nezabývala příjmy a výdaji, Lze uzavřít, že nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.20. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 100 000 Kč a žalovaná splatila částku 2485 Kč, celkem tedy bezdůvodné obohacení činí 97 515 Kč, Jiné smluvní nároky (smluvní úrok a smluvní poplatky) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit. Jelikož nedošlo ještě k prodlení, byl zamítnut i nárok na úrok z prodlení.21. Předmětná právní norma směřuje k ochraně spotřebitele, přičemž nikdo jiný než právě dotčený spotřebitel potřebné informace o jeho aktuální situaci („příjmu a jeho celkových sociálních a majetkových poměrech“) nemá. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba uvedená věřitelem není přiměřená aktuálním možnostem spotřebitele, má proto právě spotřebitel (dlužník). Ten také musí své právo (právo plnit v jiné době) aktivně a v přiměřené době u věřitele uplatnit a případně též u soudu dokázat. To na něm nepochybně lze spravedlivě požadovat. Tímto způsobem lze získat skutkové podklady pro postup podle § 87 cit. zákona. Je v rozporu se zásadou rovnosti stran, a překračuje i meze případného možného odklonu od této zásady odůvodnitelné ochranou slabší strany spotřebitele, pokud by důkazní břemeno k výše uvedenému nesla žalobkyně, případně aby sám soud informace vyhledával. Za shora popsané situace, kdy nadto o (přiměřenou) dobu plnění nebylo a není mezi účastníky řízení sporu (žalovanou není nic v daném směru navrhováno, ani tvrzeno), nejsou naplněny zákonem stanovené předpoklady pro to, aby soud sám stanovil přiměřenou dobu plnění, a to bez jakýchkoli podkladů a znalostí o možnostech žalovaného plnit. Vzhledem k výše uvedenému při absenci jakýchkoli konkrétních tvrzení stran situace žalované dospěl soud k závěru, že splatnost nastává právní mocí rozsudku, respektive následným uplynutím obecné pariční doby dle § 160 o. s. ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku, kdy dřívější doba splatnosti není v souladu s ochrannou funkcí ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (resp. její neúspěch stran jistiny je v celkovém rozsahu zanedbatelný), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 393,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 899 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 102,11 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 101 329,84 Kč sestávající z částky 5 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 46 102,11 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 070 Kč ve výši 4 424,70 Kč. K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za poslední rok eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku více než deset návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech. Toto se týká pouze úkonů ve věci vedené pod sp.