1 C 115/2024

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném placení výživného pro její osobu ve zvýšené výši [částka] počínaje [datum] s odůvodněním, že od doby posledního rozhodnutí se zvýšily její potřeby z důvodu vysokoškolského studia.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že není v jeho možnostech přispívat na výživu zletilé žalobkyně větší částku, než jí poskytuje dosud.

3. Z důkazů provedených v tomto řízení učinil soud tato skutková zjištění: O původní výši výživného bylo naposledy pravomocně rozhodnuto Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa] rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kdy byla žalovanému stanovena povinnost přispívat na výživu již tehdy zletilé žalobkyně počínaje [datum] částkou [částka] měsíčně. Žalovaný byl tehdy ženatý, jeho manželka byla na mateřské dovolené a měl celkem šest vyživovacích povinností. Kromě zletilé žalobkyně, ještě k nezletilé [jméno FO], dříve [jméno FO], narozené [datum] ve výši [částka], k nezletilému [jméno FO], narozenému [datum] ve výši [částka] a ke třem nezletilým dětem narozeným z jeho druhého manželství se Ž. A., D. A., narozenému [datum], D. A., narozenému [datum] a D. A., narozenému [datum]. V době posledního rozhodování o výši výživného byl žalovaný od [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a s občasným brigádnickým přivýdělkem pro obec [adresa] ve výši cca [částka] měsíčně. Odvolací soud tehdy zdůraznil, že je prvořadou povinností rodiče plnění vyživovací povinnosti k dětem, přičemž mu nic nebránilo, aby se uplatnil na trhu práce, není invalidním ani osobou zdravotně znevýhodněnou, proto nelze jeho zdravotní potíže se zády označit za natolik závažné, aby nemohl pracovat vůbec. Počínání žalovaného, který v té době při šesti vyživovacích povinnostech se spokojil s dlouhodobou evidencí na úřadu práce a ojedinělým brigádním příjmem s naprosto nedostačujícím příjmem, z něhož nemůže být schopen platit výživné a zároveň uspokojovat své potřeby, platit dluhy, apod, bylo označeno za lehkovážné, nezodpovědné a amorální. Za takové situace pak odvolací soud vyšel z příjmu, kterého by žalovaný byl schopen dosahovat dle svých schopností a možností ve výši [částka], tedy příjmu zhruba na úrovni minimální mzdy pro rok 2023 s odkazem na ust. § 913 odst. 2 o. z. Zletilá žalobkyně byla tehdy středoškolskou studentkou posledního ročníku Gymnázia v Blovicích, kam každodenně dojížděla z Plzně a brigádně si přivydělávala jen o letních prázdninách. Tehdy nezletilý [jméno FO] bydlel na internátě a nezletilá [jméno FO], navštěvovala základní školu a měla potřeby běžné svému věku. S dalšími třemi dětmi byla manželka žalovaného na mateřské dovolené. Na výživu žalobkyně tehdy přispívala i její matka, která i přes o 20 % sníženou pracovní schopnost dosahovala příjmu okolo [částka] měsíčně, její manžel pak [částka] měsíčně a do rodiny byly vypláceny přídavky na děti v celkové výši [částka] měsíčně. Se žalovaným se žalobkyně nevídala, nad rámec výživného jí žalovaný ničím nepřispíval.

4. Ze žalobkyní předloženého potvrzení o studiu má soud za prokázané, že žalobkyně studuje od [datum] druhý ročník pedagogické fakulty ZČU v Plzni magisterského studia, obor biologie a zeměpis pro II. stupeň ZŠ. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně bydlí v Plzni v rodinném domě, který patří její matce. Ta zde přebývá tři dny v týdnu z pracovních důvodů, jinak zde žije žalobkyně sama. Za energie a nájem zde ničeho nehradí, matka ji hradí měsíčně částku [částka] na internetové připojení v domě a [částka] měsíčně tarif pro mobilní telefon. [částka] pak vynaloží žalobkyně každý měsíc za jízdné MHD v Plzni a okolí. Zhruba 1 x do měsíce jezdí navštívit matku a sourozence do [adresa], za což utratí přibližně [částka]. Tyto částky doložila žalobkyně příslušnými doklady. Další výdaje má za jídlo a hygienu (v průměru nejméně [částka] měsíčně), což doložila účtenkami z poslední doby. Tvrdila i zvýšené výdaje spojené s pravidelnými školními exkurzemi a nutností obměňovat brýle každý rok, což ovšem přes řádné poučení soudu nijak nedoložila. V poslední době bylo jejím zvýšeným výdajem pořízení tabletu s příslušenstvím za částku [částka]. Peníze jí posílá její matka každý měsíc na účet, do konce roku 2024 to byla částka [částka], od [datum] je to částka [částka], v níž je započítáno i výživné od žalovaného. S žalovaným se žalobkyně vůbec nevídá, nad rámec výživného jí žalovaný ničím nepřispívá. Dluh na výživném nemá. Od doby, kdy žádala zvýšit výživné si dosud brigádně přivydělala částkou [částka] jako recepční, což doložila mzdovým listem od společnosti [právnická osoba]. se sídlem v Plzni za měsíce červen, srpen a září 2024. Tvrdila, že v době zkouškového období a náročnějšího rozvrhu si nemůže brigádu dovolit. O jiném typu přivýdělku, např. on-line doučování v rámci svého studijního zaměření neuvažovala. Poukázala na skutečnost, že žalovaný v rámci dohody o vypořádání společného jmění manželů daroval při rozvodu dům v [jméno FO] své manželce, čímž se sám připravil o majetek a ještě se zavázal hradit ji po rozvodu manželství výživné v částce [částka] měsíčně.

5. Žalovaný uvedl, že se u něho změnily poměry v tom směru, že se rozvedl, na výživu nezletilých dětí Daniela, Doriana a Davida se zavázal přispívat výživným v částce celkem [částka] měsíčně, své bývalé manželce pak částkou [částka]. Tyto částky nehradí, nemá z čeho, nicméně se s dětmi z druhého manželství stýká a obstarává pro ně ošacení. V rámci vypořádání společného jmění manželů přenechal dům ve svém výlučném vlastnictví bývalé manželce bez nároku na vypořádací podíl (nemovitost jí daroval), protože ona hradila splátky hypotéky a prováděla rekonstrukci domu z výlučných prostředků. On se o dům stará a za to v něm může zadarmo bydlet. V době rozhodnutí soudu byla nemovitost již prodána jinému vlastníku. Sdělil, že je stále bohužel veden na úřadu práce jako nezaměstnaný, nalezení vhodného zaměstnání ztěžuje jeho zdravotní omezení, které doložil úřadu práce potvrzením od lékaře a pak skutečnost špatného dopravního spojení z místa bydliště, když v jeho okolí není dostatek pracovních příležitostí. Prohlásil, že nevlastní žádné hodnotnější movité věci a nemá žádné úspory. Ve společnosti vlastnící jeho bývalou manželkou [právnická osoba] si byl schopen přivydělat na dohodu o pracovní činnosti částkou [částka] měsíčně, což doložil potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu ze dne [datum] za období od ledna do července 2024. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že kromě této žaloby mu bylo prozatím nepravomocně rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne [datum] č. j. [spisová značka], počínaje [datum] zvýšeno výživné pro nezletilou [jméno FO] o [částka] měsíčně s nedoplatkem povoleným splácet spolu s běžným výživným, zároveň bylo rozsudkem pro uznání ze dne [datum] č. j. [spisová značka] rozhodnuto zdejším soudem o zvýšení výživného pro zletilého [jméno FO] na částku [částka] měsíčně počínaje [datum]. Žalovaný si proti němu podal rovněž odvolání. Uvedené tvrzení si zdejší soud ověřil jak u Okresního soudu v Pelhřimově, tak u soudu zdejšího. K návrhu účastníků sice nebylo zdejšímu soudu vyhověno v zapůjčení tamního opatrovnického spisu z důvodu běžícího odvolacího řízení, proto si alespoň požádal o zaslání listin poskytnutých Úřadem práce, kontaktním pracovištěm [adresa] - jih o volných místech, které byly podkladem pro rozhodnutí v řízení o zvýšení výživného pro nezletilou [jméno FO]. Z těchto listin soud zjistil, že pro obor modelář i pro profese nevyžadující žádné odborné vzdělání, jsou v uvedeném regionu možnosti pracovního uplatnění, mzdové ohodnocení je u těchto profesí různé v rozmezí od 25 000 do [částka]. Žalovaný je vyučen v oboru modelář, jsou mu vyhledávány nabídky volných pracovních míst v oboru manuálních prací v okolí jeho bydliště, uchazeč je od [datum] zařazen v projektu „Šance na práci v Plzeňském kraji“, vlastní aktivitu uchazeč pravidelně předkládá ke kontrole, aktivně sleduje nabídky volných míst. Žalovaný doložil zdravotní omezení, kde by neměl pracovat s dlouhodobou jednostrannou nadměrnou zátěží na oblast dolní části zad, v prostředí zhoršených klimatických podmínek (vlhko, průvan), manipulovat s nadměrně těžkými předměty nad 15 kg a pracovat ve vynuceném tempu. Z opatrovnického rozsudku pak vyplynula i informace o tom, že žalovaný v letech 1995 až 2017 byl osobou samostatně výdělečně činnou v oboru truhlář. U profese truhlář se průměrná měsíční mzda v Plzeňském kraji pohybuje kolem [částka]. Pokud se pak zdejší soud seznámil s nabídkou volných pracovních pozic, musí konstatovat, že ne všem by mohl žalovaný dostát a to jak z důvodu absence řidičského oprávnění pro traktor, nákladní vůz či kamion, či požadované odbornosti nebo znalosti cizího jazyka. Zdejšímu soudu pak předložil splátkový kalendář za dřívější dluhy ze sociálního a zdravotního pojištění a tvrdil, že pokud by obnovil svoji samostatnou výdělečnou činnost, splátkový kalendář by pozbyl platnosti a dluh by byl vymáhán exekučně.

6. Ze shora uvedeného opatrovnického rozsudku soud učinil zjištění, že příjem matky žalobkyně po odečtení nutných výdajů za rok 2023 činil [částka] (dílčí základ daně), z pronájmu bytu v Plzni pak [částka], což zhruba odpovídá částce, kterou žalobkyně uvedla jako částku, jež si matka pravidelně měsíčně vyplácí v roce 2024, přibližně [částka] měsíčně.

7. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Dle § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

10. Dle § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

11. Dle § 915 životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

12. Dle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení;13. Soud se zabýval prioritně tím, zda od doby předchozí úpravy poměrů došlo ke změně u některé ze stran v rozsahu, který by si vyžádal změnu v podobě navýšení výživného, v čem tato změna nastala a od kdy. V daném případě nastala změna na obou stranách. Žalovaný se rozvedl, na další tři děti má hradit výživné celkem [částka] měsíčně, dům, který vlastnil v [jméno FO] daroval své bývalé manželce, které se ještě zavázal přispívat výživným [částka] měsíčně. Na straně žalobkyně nastala změna v podobě vysokoškolského studia. Jinak zůstaly poměry na obou stranách bez výrazných změn. Na výživu zletilé žalobkyně přispívá i její matka, jejíž příjem zůstal rovněž obdobný. Soud pak při svém rozhodování přihlédl i ke skutečnosti, že žalovanému byla počínaje [datum] navýšena i vyživovací povinnost k dosud nezletilé [jméno FO] o [částka] a taky, že se u zdejšího soudu projednává i žaloba zletilého [jméno FO], který žádal zvýšit výživné od shodného data na částku [částka] měsíčně.14. Z výše uvedených důkazů soud dovodil, že žalobkyně je nemajetná a není schopna se samostatně živit, když tato studuje od [datum] na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni. Je proto v jejím případě dána vyživovací povinnost jejích rodičů. Nezbytné měsíční výdaje žalobkyně se pohybují kolem [částka], za ubytování nehradí nic, energie hradí její matka, ta také hradí internet [částka] měsíčně a tarif mobilního telefonu [částka] měsíčně, na sama pak ještě zasílá žalobkyni částku 3 800 a přeposílá žalobkyni i výživné od žalobce [částka] měsíčně. Za stravu a drogerii utratí měsíčně nejméně částku [částka], za dopravu po Plzni a okolí pak částku [částka] měsíčně. Pokud tvrdila a doložila jízdné v průměru [částka] měsíčně za víkendové návštěvy rodiny, nejedná se o výdaj zcela nezbytný, neboť s matkou se stýká pravidelně po dobu tří dnů v týdnu, kdy s ní matka sdílí společnou domácnost. Tvrzení o zvýšených výdajích v souvislosti s pravidelným obměňováním brýlí nedoložila, rovněž tak tvrzené výdaje za exkurze v rámci výuky či výdajů vynakládaných v souvislosti se studiem. Výše uvedené výdaje nejsou nepřiměřené. Žalovaná je schopna si brigádně obstarat pravidelný přivýdělek [částka] měsíčně.15. Soud dále došel k závěru, že na výdajích žalobkyně by se měli podílet její rodiče formou výživného, počet vyživovacích povinností žalovaného je dvojnásobný. Matčin příjem činní kolem [částka] měsíčně, žalovaný by mohl dosahovat příjmu v průměru nejméně [částka]. V době rozhodnutí zdejšího soudu muselo být vzato v potaz i možné navýšení částek výživného pro nezletilou [jméno FO] a zletilého [jméno FO], tj. navýšení o celkem [částka], a skutečnost, že žalovaný má povinnost hradit výživné pro tři děti z druhého manželství ve výši celkem [částka] měsíčně. Výživné, které by pak žalovaný měl hradit činní částku [částka] což by zhruba odpovídalo 1/3 příjmu, kterého by mohl dosahovat, pokud by byl zaměstnán. V tomto případě je nutné zmínit, že žalobkyně je zletilá a jako jediná ze všech dětí žalobce má možnost pravidelného přivýdělku, ať již formou brigád jako recepční, tak i formou např. doučování na dálku apod. Pouze na okraj soud zmiňuje, že vysokoškolské studium je z obecného hlediska značnou finanční zátěží pro každého rodiče a není vždy v možnostech rodičů jim studium dopřát. Celá řada vysokoškolských studentů dnes běžně pracuje alespoň na částečný pracovní úvazek, případně studium přeruší za účelem získání finančních prostředků na další studium.16. Soud se musí naprosto ztotožnit se závěry, které učinil nedávno i opatrovnický soud, který rozhodoval o navýšení vyživovací povinnosti k nezletilé [jméno FO] a který ve svém rozhodnutí opět zdůrazňuje, že je to žalovaný, který ač má celkem šest vyživovacích povinností, nevyvíjí žádnou opravdovou aktivitu k nalezení vhodného zaměstnání, ač mu nebyla přiznána změněná pracovní schopnost, nebyl uznán invalidním, mohl by obnovit svoji dřívější samostatně výdělečnou činnost a pracovat v oboru truhlář, nebo v oboru masér, kterému se dříve také věnoval. Soud nechápe, že v podstatě za dobu více jak dvou let si nebyl schopen obstarat zaměstnání z nabídky, kterou mu předkládá pravidelně pracovní úřad, který navíc by financoval i příspěvek na dopravu, pokud byla zmiňována v jeho zprávě špatná dopravní obslužnost v místě bydliště žalovaného. Účelovým dojmem působí i opakovaně krátkodobé pracovní aktivity ve společnosti jeho bývalé manželky a i zbavení se jediného výlučného majetku ve prospěch bývalé manželky působí účelovým dojmem, tvrzené splátky hypotečního úvěru a investice do domu z výlučného majetku jeho bývalé manželky neprokázal. Dluhy, které tvrdil, že splácí na zdravotním a sociálním pojištění jsou ovšem z období ještě před původním rozhodnutím o výši výživného, a již dříve se k nim nepřihlíželo. S ohledem na laxní přístup žalovaného k reálnému pracovnímu uplatnění a počtu jeho vyživovacích povinností, vyvstává, jak již zmínil okresní soud v Pelhřimově, domněnka, zda si otec neobstarává prostředky z neoficiálních pracovních aktivit. Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že výživné by mělo být stanoveno z příjmu, kterého by žalovaný mohl hypoteticky dosahovat při vynaložení odpovídajícího úsilí, což je podle zdejšího soudu částka nejméně [částka] čistého měsíčně.17. Po zhodnocení všech shora uvedených skutkových závěrů v kontextu s citovanou právní úpravou soud dospěl závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, neboť shledal požadované navýšení vyživovací povinnosti žalovaného ke zletilé žalobkyni ve výši [částka] měsíčně jako nedůvodné, možnost jeho navýšení se podle názoru soudu pohybuje maximálně v řádu několika set korun a po provedeném dokazování pak přiznal žalobkyni nárok na výživné v částce [částka] měsíčně, tedy navýšil vyživovací povinnost žalovaného o [částka] měsíčně, ve zbylém rozsahu žalobu zamítl. Žalobkyni bylo toto výživné přiznáno od [datum], jak sama požadovala. Výživné bude žalovaný posílat vždy nejpozději do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Dlužné výživné vzniklé přiznaným zvýšením zpětně od [datum] do [datum], kdy výživné za měsíc leden bylo již splatné, v celkové částce [částka], bylo žalovanému umožněno uhradit do 6 měsíců od právní moci rozsudku.18. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 150 o. s. ř., kdy žalovaný sice měl převážný úspěch ve věci, a vznikl by mu nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně tento nárok žalovanému soud nepřiznal z důvodu, že žalobkyně není výdělečně činná a je převážně odkázána výživou na své rodiče, neboť se stále denním studiem na VŠ připravuje na své budoucí povolání.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení a to ve výši [částka] z titulu nevrácených zápůjček, které poskytla žalovanému v různých částkách průběžně od [datum] do [datum] a ve zbytku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, za kterého uhradila celkem částku [částka] jako ½ úhrady provize za zprostředkování nájmu bytu č. 2C na adrese [adresa] a dále ½ nájemného a úhrad za služby včetně vyúčtování služeb spojených s užíváním tohoto bytu za dobu společného soužití účastníků řízení, ač dle dohody mezi nimi měl tímto poměrem pravidelně měsíčně přispívat žalobkyni, což v některých měsících nečinil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho. Po provedeném odkazování žalobkyně na své žalobě setrvala v plném rozsahu, když žalovaný v řízení neprokázal, že by jí poskytnuté částky z titulu zápůjček vrátil nebo jí uhradil platby ve výši ½ nájemného, služeb a uhrazené provize, které za žalovaného uhradila, čímž nedodržel dohodu mezi nimi uzavřenou a to ani přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu s odůvodněním, že částky, které mu žalobkyně poskytla, nebyly zápůjčkami, pokud mu žalobkyně posílala větší částky na jeho účet, byly to příspěvky, kterými se spolupodílela žalobkyně na společných výdajích, které žalovaný hradil sám, a jednalo se o větší částky. Popřel, že by mezi účastníky byla uzavřena jakákoliv dohoda, podle níž měl přispívat ½ na náklady spojené s bydlením a uhradit ½ provize za zprostředkování nájmu bytu. V rámci společného hospodaření se žalobkyní přispíval průběžně po dohodě se žalobkyní, jak výslovné tak konkludentní, na tyto náklady dle svých možností a podílel se na společném hospodaření nákupem potravin, hygienických potřeb a ošacení. Jeho příjmy v té době nepocházely jen ze zaměstnání, ale i z brigád a z podpory jeho matky a babičky. V rámci jeho vyjádření při ústním jednání dne [datum] pak upřesnil, že se nejednalo o půjčky u žádných částek. To že si tam žalobkyně začala psát pojem „půjčka“ žalovaný vůbec nevnímal, nebral v potaz, protože to bral jako společné hospodaření. Z výpisu z účtu pana žalovaného je patrno, že jsou tam hrazeny nákupy, ale pokud je uhrazeno např. [částka] v Tescu, tak těžko může žalovaný dokázat, že to byl společný nákup, žalovaný si takové platby neevidoval. Žili společně a on ty věci platil jako společné. Pokud se týká podílu žalovaného na ½ úhrad za společné bydlení, tak poupravil své předchozí tvrzení v tom směru, že taková dohoda mezi účastníky v zásadě byla, nicméně žalovaný se na těch úhradách podílel. Pokud tedy žalobkyně poslala celou částku nájemného, popřípadě služeb, nebo provize ze svého účtu, tak jí tu polovinu dal vždy v hotovosti. Tak se to dělo i během období půl roku, které není žalováno. Rovněž poupravil své dřívější prohlášení o příjmu z brigád, kdy skutečně žádný takový příjem neměl a doplnil, že si v roce 2022 půjčil i od dědy částku [částka]. V rámci závěrečného návrhu pak žalovaný setrval na svém prvotním vyjádření, že částky žalobkyní mu zasílané na jeho účet nebyly půjčkami a opětovně popřel, že by mezi účastníky vůbec kdy byla uzavřena domluva ohledně placení 50 % nákladů na bydlení, tedy nájemného a služeb. Taková dohoda mohla vyplynout spíše z konkludentního hrazení potřeb, a to dle možností každého z nich v rámci společného hospodaření, jak budou mít prostředky k dispozici, nikoli však hrazení 50:50. Žalovaný popírá rovněž tvrzení, že by vyslovil souhlas, aby byl členem domácnosti a dalším uživatelem bytu, jak tvrdí žalobkyně. Sice věděl o uzavírání nájemní smlouvy, nicméně žalobkyně tak učinila o své vlastní vůli pravděpodobně kvůli vyúčtování nákladů za služby. Žalovaný zásadně popírá dohodu ohledně úhrady ½ provize za zprostředkování nájmu bytu. Žalobkyně si úhradu provize sjednala sama bez souhlasu žalovaného, který o ní nevěděl, navíc byt dále užívá, takže konzumuje profit uhrazené provize dodnes. Žalovaný poukazoval na skutečnost, že při odstěhování z bytu ponechal žalobkyni celou řadu movitých věcí, které tvořily vybavení jejich domácnosti a o kterých se dohodli, že si je žalobkyně ponechá. Pokud žalobkyně do poznámek v rámci zasílaných částek žalovanému uváděla slovo „půjčka“, šlo z její strany o lstivé a úskočné jednání, kdy doufala, že si toho žalovaný nevšimne. Poskytnuté částky by měly být zohledněny v rámci celkového společného hospodaření účastníků a korespondovat s ním. Žalovaný popírá, že jím zaslaný text v rámci vzájemné komunikace přes aplikaci Messenger „děkuju, takže jsem u tebe za 13K, že jo? Já jen, abych si to napsal a mohl ti to začít vracet“ prokazuje částku, kterou by měl vracet, protože z něho není patrno, k jaké smlouvě by se měl vztahovat, kdy by měl částku vracet a již nelze vůbec hovořit o uznání jakéhokoli dluhu.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to vzájemné komunikace v mobilní aplikaci messenger, výpisů z běžného účtu č., č. účtu, a spořícího účtu č. , č. účtu, vedených u [jméno FO] [jméno FO] a.s. na jméno žalobkyně včetně jednotlivých potvrzení o odchozích úhradách z účtů žalobkyně, nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně jejich dodatků, předávacího protokolu k bytu č. 2C, vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu dle zák. č. 67/2013 Sb. za období od [datum] do [datum], příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne [datum], uzavřených pracovních smluv žalobkyně ze dne [datum], [datum] a mzdových výměrů žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum], oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení ze dne [datum], výpovědi smluv o zápůjčce se žádostí o vrácení předmětu zápůjček ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum], nepodepsané smlouvy o půjčce ze dne [datum], dopisu žalobkyně ze dne [datum] adresovanému žalovanému, čestných prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum] a výslechu svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], jakož i výslechů obou účastníků řízení a učiněných nesporných skutečností, dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně vypověděla, že se se žalovaným seznámila prostřednictvím internetu, nějakou dobu si psali, v únoru 2021 se poprvé potkali a tím se datuje počátek jejich vztahu. Na sestěhování se dohodli zhruba v říjnu 2021, aby žalobkyně nemusela ukončit svůj pracovní poměr, protože žalovaný měl práci, která ho nebavila. Dohodli se, že žalobkyně najde byt a že na nájemném a službách se budou podílet každý jednou polovinou. Tato dohoda byla učiněna na dálku v rámci jejich běžné komunikace v mobilní aplikaci messenger, když řešili, zda si budou moci dovolit byt větších či menších rozměrů. Z finančních důvodů, kdy žalovaný nesehnal žádné peníze na počáteční výdaje, se pak rozhodli pro menší byt. Tuto vzájemnou komunikaci doložila žalobkyně v rámci listinných důkazů pořízenými screenshoty (snímky) obrazovky svého telefonu. Žalovaný věděl, že se bude muset uhradit i provize za zprostředkování, i mu byla známa její výše. Protože už bylo vše domluveno, navýšila si žalobkyně svůj stávající úvěr o [částka] a z těchto financí pak hradila tyto platby. Po přestěhování do Ivančic, chvíli trvalo, než si žalovaný našel práci. Protože žalobkyně poslouchala, že když nebude mít na zaplacení svých nákladů, alimentů a půjček, bude se muset vrátit do Plzně, tak mu půjčovala peníze a hradila veškeré náklady na bydlení. Věřila, že až si najde práci, vrátí jí to. Při návštěvách Plzně dostával žalovaný darem drobné částky od své babičky. Půjčil si od dědy, neví kolik a tomu splácel [částka] měsíčně, jedenkrát si půjčil od matky asi [částka], [částka] ses jí vracely z prodeje kola žalovaného a zbytek co ví, mu matka prominula. O jiných půjčkách neví. Když si zaměstnání našel, přispíval jí v hotovosti zhruba domluvenou ½, proto období od února 2022 do července 2022 není předmětem žalobního návrhu. Ostatně žalobkyně mu již před tím, než spolu začali sdílet společnou domácnost, půjčovala na úhradu jeho pravidelných závazků různě vysoké finanční obnosy, které mu zasílala bankovním převodem na jeho účet a to v období od května 2021 do prosince 2022. Tyto úhrady vždy považovala za zápůjčky s tím, že jí je někdy žalovaný vrátí, i když u některých částek nebyl důvod platby v poznámce jako půjčka uveden. To, že to tak vnímal i žalovaný, ač v řízení tvrdí opak, doložila opět pořízeným snímkem obrazovky svého telefonu s textem psaným žalovaným žalobkyni poté, co mu dne [datum] poslala částku ve výši [částka]: „děkuju, takže jsem u tebe za 13K, že jo? Já jen, abych si to napsal a mohl ti to začít vracet“. Žalobkyně na toto reaguje v rámci předložené komunikace slovy: „Nevím kolik ale to bude pak vidět na účtu“. Oba účastníci pak učinili nesporným, že označení velkým písmenem „K“ v textu znamená tisíce. V tomto případě se tedy jedná o zkratku slov 13 tisíc korun. Platby, které žalobkyně žalovanému v průběhu jejich vztahu zasílala, pak žalobkyně doložila výpisem ze svého běžného, jakož i spořícího účtu za rozhodné období. Z těchto výpisů pak soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému ze svého běžného účtu nebo spořícího účtu na jeho účet č. , č. účtu, dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a částku [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku 9 830 a dne [datum] pak částku [částka]. Zpět jí na účet žalovaný zaslal dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka], o tyto částky žalobkyně tedy dluh žalovaného z titulu zápůjček ponížila. Mezi stranami nebylo dohodnuto, kdy by měl žalovaný poskytnuté zápůjčky vrátit, proto poté, co se žalovaný dne [datum] odstěhoval a nestvrdil písemně žalobkyní navrženou dohodu datovanou dne [datum], kdy mu nabídla, aby se písemně zavázal k úhradě alespoň částky [částka] z titulu zápůjček a zavázal se k úhradě 50 % nákladů na bydlení za měsíce, za které nepřispíval žalobkyni na jejich úhradu, a to vše ve splátkách s tím, že dluh bude uhrazen nejpozději do [datum], vypověděla žalobkyně dne [datum] jednotlivé uzavřené smlouvy o zápůjčce s šestitýdenní výpovědní dobou a požádala po jejím uplynutí o jejich vrácení. Tato výpověď se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne [datum], jak plyne z doložené dodejky [právnická osoba]. Celkem žádala vrátit [částka]. Protože žalovaný po uplynutí šestitýdenní lhůty ničeho žalobkyni neuhradil, zaslala mu žalobkyně předžalobní výzvu ze dne [datum]. V rámci této výzvy vyčíslila žalobkyně rovněž dlužné nájemné a dlužné zálohy za služby, na nichž se žalovaný nepodílel v souladu s jejich dohodou, ač v bytě v rozhodném období bydlel a spotřebovával energie a služby zde hrazené žalobkyní a požádala ho o jejich úhradu ve výši [částka], jakož i poloviční podíl na úhradě nedoplatku za tyto energie a služby za období [datum] do [datum] ve výši [částka]. Dále vyzvala k úhradě dluhu na nezaplacenou ½ úhrady provize za zprostředkování nájmu společně užívaného bytu ve výši [částka]. Žalobkyně poskytla k úhradě těchto částek žalovanému lhůtu sedmi dnů od doručení předžalobní výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum], což osvědčila žalobkyně opět dodejkou.

5. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil, proto uplatnila žalobkyně svůj nárok u soudu, kdy v rámci podané žaloby požadovala z titulu poskytnutých zápůjček pouze úhradu částky celkem [částka] s odůvodněním, že upustila od vymáhání poskytnutých menších částek v řádu několika stokorun. Z listin, které žalobkyně doložila, soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako nájemcem a společností Residence [právnická osoba]. IČ , IČO, se sídlem [adresa] uzavřena nájemní smlouva k bytu č. 2C nacházející se v domě čp. [č.p.] v Ivančicích a to na dobu od [datum] do [datum]. Výše měsíčního nájemného byla dohodnuta na částku [částka], zálohy na služby za dodávky studené a teplé vody, odvádění odpadních vod, dodávky elektrické energie a tepla ve výši [částka] měsíčně, pod bodem VI. smlouvy se podává, že je smluvena úhrada jistoty ve výši [částka] se splatností při uzavření smlouvy. V bodě VIII. Ad7. je výslovně uveden žalovaný jako člen domácnosti. Zároveň byl téhož dne sepsán předávací protokol k předmětnému bytu a to žalobkyní a , tituly před jménem, [jméno FO], realitní makléřkou, která uzavření nájemní smlouvy zprostředkovávala. Výše jí uhrazené odměny za zprostředkování ze strany žalobkyně ve výši [částka] pak vyplývá z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne [datum]. Výpisem z běžného účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne [datum] uhradila na účet pronajímatele č. , č. účtu, částku [částka], což je v součtu úhrada prvního nájemného za období listopad 2021 ve výši [částka], [částka] záloha na služby, [částka] smluvená jistota, a [částka] vratná kauce k ovladači vrat garážového stání. Z následujících uzavřených dodatků k nájemní smlouvě bylo prokázáno, že počínaje [datum] bude výše záloh na služby hrazena v částce [částka] měsíčně, počínaje [datum] pak částkou [částka] měsíčně a nájemní vztah se prodloužil do [datum]. Dodatkem ze dne [datum] byl žalovaný odstraněn jako člen domácnosti. Z výpisů z účtů žalobkyně je pak patrno, jak bylo následně pravidelně nájemné včetně záloh na služby pravidelně hrazeno a to včetně doplatku za vyúčtované služby za období od [datum] do [datum] ve výši 2 384. Z doložených výpisů z účtu žalobkyně se pak podává, že tato prostřednictvím kreditní/debetní karty hradila pravidelně v podstatě každý týden nákupy potravin a hygienických potřeb, pravidelně měsíčně hradila platby za internet a TV, a uhradila počátkem měsíce listopadu 2021 i vybavení bytu nábytkem v celkové výši [částka], když na úhrady spojené s prvotními výdaji za nájemné, kauci, provizi a vybavení bytu si navýšila svůj stávající úvěr o [částka] dne [datum]. Z výpisů z účtů žalobkyně vyplývá i její pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání v průměrné výši [částka] za období od května 2021 do ledna 2023, jehož výši doložila žalobkyně i uzavřenými pracovními smlouvami. I když je patrno z bankovních výpisů, že žalobkyně v průběhu měsíců i čile obchodovala s oblečením, které zajišťovala přes české i zahraniční e-shopy pro třetí osoby, nikdy se nedostala na svých účtech do mínusu, a to sobě hradila pravidelně ještě spoření v částce [částka] měsíčně a splácela řádně poskytnutý úvěr a následně i zaměstnaneckou půjčku. V podrobnostech soud odkazuje na doložené výpisy z obou účtů žalobkyně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] požádali oba účastníci řízení jako společně posuzované osoby o příspěvek na bydlení a k tomu doložili výši průměrného měsíčního příjmu rodiny za rozhodné období 3. čtvrtletí roku 2022 částkou [částka], z toho příjem žalovaného byl doložen ve výši [částka] a žalobkyně pak ve výši [částka]. Příspěvek na bydlení jim byl přiznán ve výši [částka] a byl vyplacen na účet žalobkyně dvěma platbami v prosinci 2022 a jedenkrát v lednu 2023.

6. Žalovaný v rámci účastnické výpovědi ke své finanční situaci vypověděl, že měl ještě před seznámením se se žalobkyní půjčku od [právnická osoba] okolo [částka], kterou splácel v částce [částka] měsíčně. Byl to úvěr na auto a vybavení svého dřívějšího bytu. Pravidelně hradil výživné ve výši [částka] měsíčně pro svoji nezletilou dceru Elišku, která se narodila ze vztahu s předchozí přítelkyní, o další náklady na potřeby dcery se dělili s bývalou přítelkyní vždy na půl. Své náklady na bydlení si nepamatuje. Pracoval od června 2020 do [datum] jako řidič mezinárodní dopravy u společnosti [právnická osoba]., kde měl stanoven pravidelný základní plat 18 – [částka], který mu chodil na účet, a v hotovosti mu byly vypláceny diety. Čistý měsíční výdělek se u něho pohyboval v rozmezí od [částka] do [částka]. V roce 2021 si pravidelně hradil mobilní telefon v částce [částka] měsíčně. Tato svá tvrzení nijak neprokázal. Dále tvrdil, že je „stará škola“ a nemívá finance na účtu, ale v hotovosti doma. Vždycky všechno platil v hotovosti vyjma plateb za paušál na mobil, alimentů, úvěrů a nájmu. Dával peníze žalobkyni v hotovosti a ona mu je přeposílala na účet, protože cestou do práce šla většinou do banky a peníze tam vložila. Případně jí je dával poté, co mu je poslala na účet, rovněž v hotovosti. Občas se stalo, že u sebe neměl hotovost, tak žalobkyni požádal. Po určité době se se žalobkyní domluvil, že si spolu pronajmou byt, a že „půjdou prostě napůl“. Žalovaný tvrdil, že měl v té době našetřeny peníze v hotovosti na tři měsíce života, již si nevzpomínal v jaké výši a neuměl soudu vysvětlit, proč tedy komunikoval se žalobkyní v tom smyslu, že bude muset sehnat na úhradu výdajů s tím spojených peníze, když zároveň tvrdí, že tyto finance na úhradu počátečních nákladů použil a předal žalobkyni částku [částka] v hotovosti. Od dědy si tehdy ještě finance nepůjčil. Byt se musel vybavit. Zajeli do Möbelixu do , Anonymizováno, a koupili postel, stůl, skříň a černou komodu. Utratilo se za to přibližně [částka], platila to žalobkyně. Žalovaný koupil skříň a přivezl botník, pračku a kompletní vybavení do kuchyně - hrnce, nádobí, toustovač apod., které měl z dřívějška. Se žalobkyní byli domluvení tak, že ona bude mít napsaný nájem bytu na sebe, a on jí na to bude přispívat poloviční částkou. Nevěděl, že žalobkyně si v souvislosti s bytem brala půjčku. Přispíval jí v hotovosti pravidelně částkou polovičního nájmu a poloviční platby za internet. Ohledně běžného chodu domácnosti se ve výdajích střídali. Někdy platil nákupy on, někdy žalobkyně. Platil většinou v hotovosti. Částka, kterou utráceli za tyto potřeby, nepřesáhla [částka] měsíčně. On první měsíce nepracoval, hledal si práci, žil z úspor z předchozího zaměstnání, následně byl od února 2022 do srpna 2022 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním výdělkem 25-[částka], z tohoto příjmu nic neušetřil. Toto své tvrzení rovněž nijak nedoložil, nicméně za toto období nebylo mezi stranami sporné, že žalovaný na náklady spojené s bydlením a na běžný provoz domácnosti přispíval. Žalovaný pak dohodou zaměstnanecký poměr ke dni [datum] ukončil, protože se rozhodl vrátit do Plzně. Hned tak však neučinil, byl veden na úřadu práce jako nezaměstnaný, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, protože nedoložil zápočtový list od předchozího zaměstnavatele. Čekal až do poloviny ledna 2023, až se žalobkyně rozhodne, zda odejde s ním. V té době neměl žádný příjem, za měsíc září 2022 za něho zaplatila zdravotní a sociální pojištění jeho matka, finance jí na to poskytl v hotovosti, pak si již nevzpomíná, že by něco hradil, není si vědom, že by něco dlužil a neví, jak to bylo s úhradami za období od listopadu 2021 do [datum], kdy byl také nezaměstnaný. Na podzim 2022 sháněl znovu zaměstnání, protože si nechtěl už dál půjčovat od své rodiny peníze. K půjčkám uvedl, že si od matky půjčil celkem [částka] na jaře 2022, něco obdržel v hotovosti, něco na účet. Hradil všechny cesty do Plzně, tento výdaj vyčíslil částkou [částka] měsíčně. Na úhradu plateb žalobkyni použil finance, které mu průběžně darovala jeho babička v celkové výši [částka]. Když žalovaný nepracoval, nedělal nic – koukal do stropu nebo do počítače. Brigády neměl. Od dědy si půjčil celkem [částka] na společné soužití, na nájem, na jídlo a na svoje výdaje. Ke svému vyjádření v rámci aplikace messenger „že už je u žalobkyně za 13 K“ následně připustil, že mu žalobkyně skutečně postupně platby do této výše poslala a tuto částku jí také následně vrátil v hotovosti. Nepovažuje to však za půjčku, protože jí nikdy neřekl, ať mu půjčí. Poznámky „půjčka“ u některých plateb si všiml až ke konci jejich vztahu.

7. Částky, které žalovaný tvrdil, že mu byly poskytnuty v průběhu roku 2022 jako půjčky či dary od rodinných příslušníků, doložil žalovaný jejich čestnými prohlášeními, z nichž plyne, že [jméno FO] (děda) žalovanému půjčil v roce 2022 celkem [částka] a babička [jméno FO] mu od ledna 2022 do prosince 2022 darovala celkem [částka]. Žalovaný tvrdil, že své příjmy a úhrady závazků, včetně plateb za jídlo a hygienické potřeby doloží výpisy ze svého účtu za rozhodné období, což neučinil. Z listinných důkazů se podává měsíční splátka úvěru a poplatků ve výši [částka], 1 800 platba mobilního telefonu a [částka] platba výživného, což žalobkyně učinila i nesporným, včetně skutečnosti, že pracovní poměr žalovaného u společnosti [právnická osoba]. trval od [datum] do [datum] a byl ukončen dohodou, považuje toto soud za prokázané.

8. Svědkyně [jméno FO], babička žalovaného, vypověděla, že jí nebyla známa finanční situace vnuka a jeho přítelkyně po dobu kdy žili v Ivančicích, neví, jak tam hospodařili, jak tam žili, nepovídala si s nimi o tom, ona sama se spíše věnovala pravnučce. Jen ví, že vnuk nepracoval, protože tam nesehnal práci, byl doma, vařil a staral se o domácnost. Když k ní přijeli na návštěvu na oběd, což bylo tak jednou za dva měsíce, vždy vnukovi něco darovala, když byli se žalobkyní spolu, tak to dostávali oba. Nežádali ji o to, ona sama jim průběžně dávala různé částky - [částka] asi dvakrát, [částka] jednou, dvakrát [částka] – celkem tedy [částka]. Říkala si, že to určitě budou potřebovat, když sama viděla, jak se vše zdražuje, taky aby si třeba zašli na večeři, když byli tady v Plzni apod.

9. Svědek [jméno FO], dědeček žalovaného, vypověděl, že je mu známo, že nějakou dobu žil jeho vnuk se žalobkyní, finančně na tom asi dobře nebyli, protože mu půjčoval peníze v průběhu roku 2022, ale o jejich hospodaření v Ivančicích se nestaral, o tom neví vůbec nic. Věděl, že vnuk měl v té době také nějaké dluhy, ale výši neznal. Když za ním přišel a řekl „dědo půjč mi, já potřebuju“, tak mu půjčil. Nejdříve 20 000 hotově, pak mu posílal zbytek na účet. Vnuk mu neřekl, na co peníze potřebuje, ani on se ho neptal. Asi po půl roce mu to žalovaný začal splácet po [částka] měsíčně na účet, [částka] mu odpustil, když byly Vánoce, zbývá dluh [částka]. V písemném prohlášení sice napsal, že mu částky poskytl v průběhu roku 2022, ale neví to již přesně, mohl mu dát tu částku v hotovosti i dříve.

10. Svědkyně [jméno FO], matka žalovaného, vypověděla, že syn bydlel od svých osmnácti let sám, později, když svědkyni zemřel v roce 2020 manžel, se syn vrátil k ní, přispíval jí na domácnost pravidelně částkou [částka] měsíčně, byl zaměstnán v autodopravě, ale jeho příjem neznala. Věděla, že měl půjčku, kterou splácel a splácí dodnes, zbývá kolem [částka]. Pak se přestěhoval za žalobkyní do Ivančic. Nevyptávala se syna, zda tam pracuje či ne, jeho finanční situaci neznala. Ale když přijeli na návštěvu a syn jí požádal o půjčení peněz s tím, že nemají na život, půjčila mu. Pamatuje si, že žalovanému poslala na účet [částka] a v hotovosti mu předala [částka], na pokyn syna konkrétně do rukou žalobkyně. Byla to jako výpomoc s tím, že až jednou bude mít, tak to svědkyni vrátí. Syn už jí splatil půlku, každý měsíc posílá [částka] na účet. Začal to splácet od té doby, co se vrátil a našel si práci.

11. Tvrzení svědkyně, matky žalovaného, o tom že by žalobkyni předala v hotovosti částku [částka], považuje žalobkyně za lživé.

12. V řízení zůstalo mezi účastníky sporné, zda částky, které žalobkyně žádala vrátit z titulu poskytnutých zápůjček, skutečně byly zápůjčkami a pokud ano, zda již byly žalovaným žalobkyni uhrazeny a dále skutečnost, zda a jak se účastníci dohodli na společném užívání bytu č. 2C na adrese [adresa] v Ivančicích a úhradách za jeho užívání a jak tuto vzájemnou dohodu plnili.

13. Soud má ve věci za prokázané, že účastníci spolu navázali milostný vztah, v průběhu jehož trvání poskytla postupně převody na účet žalovaného žalobkyně ze svého účtu žalovanému různé částky, v souhrnu pak celkem nejméně [částka]. U některých částek byl jako jejich důvod v poznámce uveden titul „půjčka“. K jednotlivým částkám pak byla přiřazena i vzájemná konverzace mezi účastníky sporu v mobilní aplikaci messenger, kterou oba běžně používali pro vzájemnou komunikaci na dálku. Z této komunikace je jasně patrné, že žalovaný byl již v průběhu roku 2021 ve finanční situaci, kdy nebýt žalobkyně, nedostál by svým závazkům, byť tvrdil, že v době, kdy pracoval jako řidič mezinárodní autodopravy u společnosti [právnická osoba]., pohyboval se jeho čistý výdělek od [částka] do [částka] a tvrdil, že do Ivančic koncem října 2021 odcházel s našetřenými finančními prostředky 20 – [částka], které žalobkyni předal na úhradu prvotních nákladů spojených s pořízením bytu v Ivančicích. Následně si však protiřečí, když tvrdí, že tyto našetřené finanční prostředky použil na výdaje spojené s jeho životem po dobu prvních měsíců, než se mu podařilo najít zaměstnání. Všechna tahle jeho tvrzení pak vyvrací důkaz v podobě messengerové komunikace, kdy jednak v únoru 2022 mu musí žalobkyně poslat peníze na úhradu alimentů [částka] a telefonu [částka] a dále i komunikace ze dne [datum], kdy účastníci spolu řeší, kolik budou prvotní výdaje na pořízení společného pronájmu bytu, žalovaný sčítá nutné částky na úhradu kauce, prvotního nájemného a služeb včetně provize, neboť počítá přibližně s částkou [částka], (pozn. soudu reálně s provizí to bylo [částka], což nakonec píše ve své zprávě i žalovaný dne [datum]) a píše, že neví, kolik na to sežene reálně peněz. Soud tak hodnotí jeho prohlášení o tom, že se nezavázal k úhradě ½ provize za zprostředkování nájmu bytu za lživé, protože s touto částkou tehdy počítal, byla mu tak moc dobře známa jednak povinnost ji uhradit a jednak i její výše. Tato částka pak byla v souhrnu zahrnuta do celkové částky, kterou bylo třeba uhradit a o níž se účastníci následně domluvili, že bude hrazena napůl, neboť z komunikace počátkem října 2021 plyne i fakt, že žalovaný žádal žalobkyni, aby nějaký byt sehnala, že chce již „za ní z toho bordelu tady pryč“, žalobkyně pak dne [datum] navrhuje, že úhrady za byt budou prováděny půl na půl, proti čemuž se žalovaný nijak neohrazuje. V rámci své účastnické výpovědi při ústním jednání pak žalovaný potvrdil tvrzení žalobkyně, že v zásadě taková dohoda mezi nimi učiněna byla. Proto soud nechápe, že to opět v závěrečném návrhu žalovaný popřel a že taková dohoda mohla vyplynout spíše z konkludentního hrazení potřeb, nikoli však v tomto poměru. Žalovaný si ovšem protiřečí i v tom, jak se na těchto nákladech vlastně podílel. Jednou tvrdil, že vnímal jejich vztah se žalobkyní jako společnou domácnost a pokud ona hradila náklady na bydlení, on zase hradil ostatní věci, jako jídlo, hygienické potřeby a ošacení, což ovšem nemůže prokázat, protože si nenechával účtenky a posléze zase tvrdil, že na náklady spojené s bydlením a platby za internet pravidelně přispíval dle svých možností v hotovosti. To ostatně tvrdila i žalobkyně, že pokud žalovaný byl zaměstnán, skutečně ji přibližně jednou polovinou přispíval v hotovosti pravidelně na úhrady nájemného a služeb, plnil tak dohodu mezi nimi uzavřenou, proto také toto období do žalobního nároku nezahrnula. V měsících, kdy však zaměstnán nebyl, tuto dohodu neplnil a žalobkyně hradila vše sama. Z výpisů z účtů žalobkyně pak bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím karetních transakcí pravidelně každý týden prováděla i běžné nákupy stravy a hygienických potřeb, dále hradila i výdaje za internet ve společně obývaném bytě. Pokud pak žalovaný tvrdil, že výdaje na jídlo a hygienické potřeby nepřesáhly běžně částku [částka] měsíčně, nezbývá než dovodit, že většinu těchto potřeb hradila žalobkyně a žalovaný občas také něco koupil, případně hradil benzín do auta, což i žalobkyně ve své výpovědi potvrdila. Pokud se týká tvrzených zápůjček, tak ze vzájemné komunikace vyplynulo, že ke dni [datum] si byl žalovaný vědom, že dluží žalobkyni částku nejméně [částka] a chce jí to „začít“ vracet. Z formulace takto učiněné, lze vyvodit, že jí to nevrátí jednorázově, ale vracet jí to bude postupně, což opět může svědčit o jeho nepříznivé finanční situaci. Koneckonců i z jejich dřívější komunikace dne [datum] už vyplývá, že žalovanému hrozilo zablokování mobilního telefonu, protože jeho dluh k tomuto datu činil již [částka] a finance mu na to poskytla právě žalobkyně. Pokud všechny tyto platby dosud učiněné vnímal jako částky, které bude žalobkyni vracet, není důvod se domnívat, že by na ně měl soud pohlížet jinak, než učiněných z titulu zápůjček a to ani v případě, že by u těchto plateb nebyl výslovně v poznámce dovětek „zápůjčka“ uveden. Žalobkyně pak poskytla žalovanému na jeho účet v průběhu trvání jejich vztahu další platby i po tomto datu a to na úhradu jeho vlastních závazků (splátek úvěru, mobilního telefonu, výživného pro nezletilou dceru), především pak v období, kdy žalovaný byl nezaměstnaný. (Platby poskytnuté do [datum], neboť první výplatu žalovaný obdržel až v měsíci březnu 2022 a následně platby zaslané žalovanému od [datum] do [datum], kdy byl rovněž nezaměstnaný). Soud se nemá důvod domnívat, že by žalobkyně důvod poskytnutí těchto plateb vnímala odlišně, žalovaný se navíc nikdy neohradil proti poznámce „půjčka“ ve výpisu z účtu a neohradil se proti tomu ani ve chvíli, kdy mu žalobkyně zanechala při odstěhování se k podpisu návrh písemné dohody datované [datum], kde po něm požadovala vrácení částky [částka] z titulu půjčky. Žalovaný pouze namítal, že se poradí s někým, kdo tomu rozumí, a dá jí vědět. Žalovaný sám již v únoru 2022 učinil screenshot (snímek) obrazovky svého mobilního bankovnictví, který zaslal žalobkyni poté, co mu žalovaná zaslala částku [částka] a obratem byl třemi částkami inkasa hrazen jeho úvěr ve výši [částka]. Pod platbou žalobkyně je poměrně čitelně uvedeno půjčka. Žalovaný si toho nemohl nevšimnout, proto soud považuje za účelové tvrzení žalovaného, že žalovaný si toho označení všiml až na konci jejich vztahu a jako půjčky tyto poskytnuté částky nevnímal. Zároveň je z tohoto patrno, že po takto provedené platbě počátkem února 2022 byl zůstatek na účtu žalovaného pouze [částka]. Pokud tedy se žalovaný snaží v průběhu řízení vytvořit dojem, že své všechny závazky hradil z půjček a darů svých rodinných příslušníků, a z nich zároveň i poskytoval pravidelné platby žalobkyni, soud má za to, že se tak nestalo, respektive toto žalovaný neprokázal. To, že žalovaný nebyl schopen sám splácet řádně splátky svého úvěru, vyplývá i z jeho vyjádření, kdy po úhradě platby [částka] od žalobkyně dne [datum], píše žalované, že platbu již jeho banka obdržela a splátku má odloženou. Taková situace běžně nastává ve chvíli, kdy člověk nemá dostatek financí na úhradu celé splátky úvěru, proto mu banka umožní za poplatek splátku odložit. V rámci závěrečného návrhu se žalovaný ohrazoval proti tvrzení, že by žalobkyni kdy o půjčku žádal výslovně, nicméně ze vzájemné komunikace vyplývá, že např. dne [datum] jí psal, že potřebuje ty peníze a žalobkyně mu téhož dne posílá částku [částka], dne [datum] zase sděluje žalobkyni, že potřebuje [částka], žalobkyně mu pak [částka] posílá téhož dne na účet s označením půjčka a na alimenty, dne [datum] se pak ptá žalobkyně, jestli jí někdo třetí půjčil a kolik, protože on potřebuje [částka]. Žalobkyně mu sděluje, že ano, že [částka] a částku [částka] mu pak žalobkyně ještě týž dne posílá na jeho účet. Z obsahu komunikace pak jasně vyplývá, že žalovaný finance na svém účtu nemá, potřebuje hradit své závazky a žalovaná mu na to finance poskytuje vždy s poznámkou půjčka. Ve světlech těchto skutečností, pak počáteční tvrzení žalovaného, že tyto platby mu žalobkyně vlastně posílala jako svůj podíl na platbách, které činil žalovaný v rámci jejich soužití i za žalobkyni, či jeho tvrzení, že měl příjmy i z brigád, jak se následně ukázalo, nepravdivé, už působí doslova směšně. Pokud žalovaný namítal, že z uhrazené provize profituje dosud žalobkyně, protože zůstala v bytě žít, musí soud podotknout, že úhrada provize se vztahovala ke zprostředkování nájemní smlouvy prostřednictvím realitní makléřky, k čemuž skutečně došlo. Jedná se o platbu jednorázovou. Profit z uzavřené nájemní smlouvy měl i žalovaný po dobu, kdy v bytě žil, z bytu se odstěhoval dobrovolně. Pokud ponechal v bytě po svém odstěhování movité věci, pak není zcela na místě zmiňovat, že by se k jejich hodnotě mělo přihlédnout, protože tak žalovaný učinil dobrovolně i s vědomím toho, že byl žalobkyní vyzýván k jejich odvozu.

14. Pokud soud hodnotil věrohodnost tvrzených skutečností, musel se přiklonit na stranu žalobkyně, která zcela jasně, přesvědčivě a konkrétně uvedla, jaké částky posílala a z jakých důvodů na účet žalovaného, jaký ji k tomu vedl motiv, jaká byla jejich domluva ohledně podílu na nákladech spojených se sestěhováním a společným bydlením a popsala, jak vypadala jejich finanční situace za dobu společného soužití a kdo z rodinných příslušníků na straně žalovaného jim vypomáhal a jak. V rámci své účastnické výpovědi se od počátečních tvrzení nijak neodklonila a listinnými důkazy svá tvrzení prokázala. Předložila k důkazu také své bankovní výpisy z obou svých účtů, z nichž si mohl soud rovněž udělat představu o jejích příjmech a pravidelných výdajích. Sama žalobkyně se nikdy do záporných čísel nedostala, své závazky si hradila. Nebylo zaznamenáno ani, že by vkládala na svůj účet částky, které jak tvrdil v jednu chvíli žalovaný, ji dával v hotovosti a ona mu je pak posílala, nebo jí je vracel. Rovněž vysvětlila, jak došla původně k částce [částka], kterou uvedla do návrhu smlouvy, jíž si chtěla písemně stvrdit závazek žalovaného, že jí peněžní prostředky vrátí, poté co se rozešli a žalovaný se odstěhoval. Byl to naopak žalovaný, který opakovaně svá tvrzení v průběhu řízení měnil s ohledem na to, jak vycházely na povrch některé skutečnosti, postupně přidal do okruhu svědků dědu jako osobu, od které si rovněž půjčil, ač to na počátku netvrdil. Část tvrzených zápůjček od těchto osob, mohla být prokázána i bankovními výpisy z jeho účtu, neboť bylo tvrzeno, že mu byly zasílány na účet, z něhož je pak žalovaný dle jeho tvrzení již splácí. Zvláště pak poskytnutá částka od matky ve výši [částka] v hotovosti, kterou učinila žalobkyně spornou, by se mohla vyjasnit, neboť matka žalovaného tvrdila, že zbývá z celkové výše [částka] doplatit ještě [částka]. Rovněž tak svá tvrzení o výši příjmů, našetřených financí a plateb, které tvrdil žalovaný, že hradil za běžný chod domácnosti účastníků, mohla být tímto způsobem prokázána, případně jak a v jakých výších půjčky vracel, což se nestalo i přes poučení soudu. Žalovaný ani nedoložil žádným důkazem, jaký byl jeho příjem v období, kdy byl zaměstnán. Pokud účastníci učinili nespornou skutečností to, že jeho poslední pracovní poměr za dobu společného soužití trval od [datum] do [datum], tak jediné zjištění o výši jeho příjmu lze učinit pouze z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení, kde je uvedeno, že průměrný měsíční příjem žalovaného za třetí čtvrtletí roku 2022 byl [částka], což potvrzuje, že výdělky ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] nemohly být v takové výši, jak žalovaný tvrdil. Žalobkyně jeho výdělky neznala, navrhla, aby je k důkazu předložil, což však žalovaný neučinil. Pokud se má soud vyjádřit k osobám svědků, tak tito v podstatě všichni tři shodně uvedli, že jim finanční situace žalobkyně a žalovaného nebyla známa, nevěděli, jak mladí v Ivančicích hospodaří, ani se na to sami neptali. Neptali se ani na důvod, proč jsou o půjčku žádáni, k jakému účelu budou finance žalovanému poskytnuty. Z jejich výpovědi pak nikdy nevyplynula povědomost, co bylo z poskytnutých částek skutečně hrazeno či přímo, že těmito částkami by snad byl hrazen dluh za žalovaného žalobkyni.

15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Dle ust. § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

17. Dle ust. § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Protože žalovaný nijak neprokázal, že by skutečně vrátil žalobkyni částky, které mu zaslala na jeho účet z titulu poskytnutých zápůjček poté, co žalobkyně jednotlivé smlouvy písemně vypověděla v zákonné šestitýdenní lhůtě a vyzvala žalovaného k jejich úhradě, ani neprokázal, že by žalované uhradil částky, které za něho hradila po dobu jeho soužití, ač se spolu dohodli, že je budou hradit každý jednou polovinou a žalovaný skutečně v předmětném bytě za žalované období bydlel, spotřebovával energie a služby zde poskytované, a nepodílel se ani na úhradě doplatku za tyto služby, ač v jiném období tak činil dobrovolně, čímž se bez spravedlivého důvodu na úkor žalobkyně obohatil, rozhodoval soud na základě shora uvedených zákonných ustanovení a došel k závěru, že žaloba byla v převážné části podána důvodně, a přiznal žalobkyni ve výroku pod bodem I. částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek specifikovaných ve výroku rozhodnutí, tedy ode dne následujícího po jejich splatnosti v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V rámci hodnocení důkazů pak soud musel přihlédnout k přiznanému příspěvku na bydlení, neboť byl určen oběma účastníkům řízení na jejich společné náklady s bydlením spojené. V rozsahu ½ za měsíc listopad a prosinec 2022, a ¼ za měsíc leden 2023, musel soud žalobu zamítnout. V tomto rozsahu zamítl i zákonné příslušenství, které bylo v této části nároku požadováno. Viz výrok II.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla neúspěch ve věci jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění ze dne [datum], žaloba, replika ze dne [datum], další porada s klientem ze dne [datum] a ze dne [datum] – řádně doloženo, účast na jednání soudu dne [datum] – od 10:00 – 12:30 hodin – dva úkony, účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka], která byla vypočtena rovněž z cestovného a náhrady za promeškaný čas. Soud se tedy dále zabýval otázkou cestovních výdajů a promeškaného času. Právní zástupce žalobkyně požadoval proplatit na cestovném za své cesty k ústním jednáním celkem částku [částka]. Po přepočtení cestovného, došel soud k závěru, že lze tuto částku celou přiznat, kromě dvou setin haléřů vzhledem k výpočtu soudu, neboť tato představuje cestu ze dne [datum] na trase [adresa] – Okresní soud [adresa] -jih a zpět. Cesta byla dlouhá celkem , hodnota, kilometrů. Soud se při výpočtu řídil Normou ES 2016/646 při spotřebě 4,4 litrů na 100 kilometrů při ceně benzinu [částka]. Sazba za 1 kilometr činila [částka] a paušální náhrada za 1 kilometr [částka], kdy celkem částka za 1 kilometr činí [částka]. Celková částka za uvedenou cestu tedy činí [částka]. Právní zástupce žalobkyně dále požadoval uhradit cesty rovněž na trase [adresa] – Okresní soud Plzeň-jih a zpět ve dnech [datum] a [datum], kdy každá tato cesta představuje opět 597,6 kilometrů. Soud při svém výpočtu vycházel u obou z těchto cest opět z Normy ES 2016/646 při spotřebě 4,4 litrů na 100 kilometrů avšak při ceně benzinu [částka]. Sazba za 1 kilometr činila [částka] a paušální náhrada za 1 kilometr [částka], kdy celkem částka za 1 kilometr činí [částka]. Celková částka za obě uvedené cesty tedy činí [částka] (jedna cesta [částka]). S tím souvisí i náklady právního zástupce žalobkyně za promeškaný čas. Vzhledem k tomu, že výlohy za promeškaný čas činí [částka] za každou započatou ½ hodinu dle § 14 odst. 3 a. t., bylo vzhledem k cestovnému přiznáno celkem , hodnota, započatých ½ hodin, tedy celkem [částka] za promeškaný čas. Žalobkyně sama rovněž jela k ústním jednáním vlastním vozidlem, kdy i jí náleží cestovné. Cestovné žalobkyně představuje cestu ze dne [datum] na trase [adresa] – Okresní soud [adresa] -jih a zpět. Cesta byla dlouhá celkem , hodnota, kilometrů. Soud se při výpočtu řídil Normou ES 692/2008 při spotřebě 5,4, litrů na 100 kilometrů při ceně nafty [částka]. Sazba za 1 kilometr činila [částka] a paušální náhrada za 1 kilometr [částka], kdy celkem částka za 1 kilometr činí [částka]. Celková částka za uvedenou cestu tedy činí [částka]. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce dále požadovala uhradit cesty rovněž na trase [adresa] – Okresní soud [adresa] -jih a zpět ve dnech [datum] a [datum], kdy každá tato cesta představuje opět 563,6 kilometrů. Soud při svém výpočtu vycházel u obou z těchto cest opět z Normy ES 692/2008 při spotřebě 5,4 litrů na 100 kilometrů avšak při ceně nafty [částka]. Sazba za 1 kilometr činila [částka] a paušální náhrada za 1 kilometr [částka], kdy celkem částka za 1 kilometr činí [částka]. Celková částka za obě uvedené cesty tedy činí [částka] (jedna cesta [částka]). Žalobkyně má dále nárok na ušlou mzdu ve dnech, kdy se účastnila jednání soudu. Svůj hodinový platový výměr řádně doložila, kdy dne [datum] činil její hodinový výdělek částku [částka], dne [datum] činil částku [částka] a dne [datum] činil částku [částka]. Náhrada za každý den činí 7,5 hodiny. Žalobkyně je zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba], kde pracuje od 8:00 hodin do 16:00 hodin s tím, že má 30 minut přestávku na jídlo a oddech. Za účast u soudního jednání dne [datum] tak náleží žalobkyni ušlá mzda ve výši [částka], dne , datum[částka] částka, a dne [datum] částka 942, [částka]. Celkem tedy žalobkyni náleží za ušlou mzdu částka [částka]. Vzhledem k výše uvedenému odůvodnění nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení celkem částku [částka].

20. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.