Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení spočívající v soudním poplatku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které jí byl aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] uzavřeli účastníci Dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na základě které byl žalované poskytnut kontokorent do výše [částka]. Žalovaná však závažně porušila smluvně sjednanou povinnost, načež žalobkyně kontokorent zesplatnila. Žalovaná se na běžném účtu dostala do debetu ve výši [částka]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne [datum]. K dnešnímu dni ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě rámcové smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a žalobkyní (dále jen „smlouva“) byl žalované aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] uzavřeli účastníci Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka]. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání kontokorentu společnosti [Jméno žalobkyně] a.s., bylo jí poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň jí bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [č. účtu]. Žalobkyně před poskytnutím kontokorentu řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela jak z interní, tak externí databáze, jakož i z údajů poskytnutých žalovanou, a dospěla tak k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 %, Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 20,6 %. Žalovaná závažně porušila smluvně sjednané povinnosti. Žalovaná k dnešnímu dni ničeho neuhradila. Žalobkyně kontokorent v souladu se smlouvou ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou informovala v předžalobní výzvě. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.
10. Mezi účastníky byla uzavřena (rámcová) smlouva o běžném účtu podle § 2662 a násl. o. z., přičemž žalovaná tento účet využívala. Dodatkem k rámcové smlouvě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o kontokorentu ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Před poskytnutím kontokorentu žalobkyně v souladu s § 86 ZSÚ zkoumala úvěruschopnost žalované a kontokorent jí oprávněně poskytla, neboť s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a z jejího zjištění bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Účastníci si dále sjednali, že jejich vzájemná práva a povinnosti se řídí obchodními podmínkami vydanými žalobkyní. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalované kontokorentní úvěr ve výši [částka]. Peníze žalovaná čerpala ze svého běžného účtu č. [č. účtu]. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byli účastníci dle předmětné smlouvy vázáni, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a debetního nepovoleného zůstatku ve výši [částka].
11. V dané věci tak bylo prokázáno, že žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku [částka]. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobě vyhověl jak co do žalované částky (jistina, smluvní úroky a nepovolený debetní zůstatek), tak i co do úroku z prodlení, neboť marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka], které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka].