Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen v celé výši dne [datum]. Smluvní strany se dohodly na prodloužení splatnosti úvěru za podmínky, že žalovaný uhradil žalobkyni k datu splatnosti alespoň část poplatku za poskytnutí úvěru, když v takovém případě se den splatnosti úvěru automaticky prodloužil o 14 dnů a neuhrazené částka nabyla splatnosti v nově určený den. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. [hodnota] -2401 uzavřené dne [datum] ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázala tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně poplatku ve výši 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, v případě prodlení byl žalovanému účtován úrok z prodlení do 90 dnů ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny, počínaje 91. dnem prodlení pak ve výši 0,02 % denně. Dále byl žalovaný povinen v případě prodlení uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy neuhradil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky [částka] jakožto jistiny, [částka] jakožto poplatku za poskytnutí úvěru, [částka] jakožto smluvního úroku a [částka] jakožto smluvní pokuty.
5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaných poplatků (2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru), výši sjednaného úroku z prodlení (do 90 dnů ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny, počínaje 91. dnem prodlení pak ve výši 0,02 % denně) a výši sjednané smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku) považuje soud takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z. Soud poukazuje na to, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je pro posouzení platnosti smlouvy nutno zkoumat soulad s dobrými mravy i v případě smluv uzavíraných s podnikateli (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
7. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně prokazatelně poskytla na základě neplatného právního jednání žalovanému částku [částka], má žalovaný povinnost tuto sumu žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a to bezprostředně poté, co byl o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem požádán. O vydání plnění byl žalovaný poprvé prokazatelně požádán dopisem označeným jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], ve kterém byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů od doručení tohoto dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku [částka] nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši [částka] a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne [datum]. Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Ve věci byla poměrně úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.