Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

11 C 226/2024

Soud: Okresní soud Plzeň-jihDatum rozhodnutí: 29. 5. 2025Č. j.: 11 C 226/2024-112Soudkyně: Mgr. Markéta KryslováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 2. 2026Předmět řízení: Žaloba na určení vlastnického právaECLI:CZ:OSPJ:2025:11.C.226.2024.1
společné jmění manželůslužebnostsmlouva darovacívěcná břemenanáklady řízenísmlouva kupnídědické řízeníspoluvlastnictvípodílové spoluvlastnictvímajetekdokazovánínáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 11. 11. 2026 máme 603 806 z 614 541 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (144) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Určuje se, že žalobce [Jméno žalobce] je vlastníkem podílu o velikosti jedné ideální osminy na pozemku č. parcelní [parcela] v katastrálním území a obci [adresa], jehož součástí je stavba rozestavěného rodinného domu.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem podílu o velikosti jedné osminy na pozemku č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa], jehož součástí je stavba rodinného domu bez čp/če. Tento v podrobnostech uvedl, že pozemek č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] včetně stavby rozestavěného rodinného domu byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastnictví žalovaného, který je otcem žalobce. Ve skutečnosti byla ale tato nemovitost ve společném jmění obou rodičů žalobce, když tito ji nabyli ze společných peněz v průběhu trvání manželství. Matka žalobce, paní [jméno FO], nar. [datum], zemřela dne [datum]. dědické řízení proběhlo u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka] a bylo skončeno usnesením ze dne [datum], kde není výše uvedená nemovitost v rámci dědického řízení vypořádána. Žalovaný následně uzavřel darovací smlouvu, kterou výše uvedené nemovitosti převádí na svého syna [Jméno žalované B], nar. [Datum narození žalované B] (bratra žalobce), když tuto smlouvu žalobce považuje za neplatnou. Pokud by byla výše uvedená nemovitost projednána v rámci dědictví, získal by žalovaný [Jméno žalované A] jednu polovinu nemovitosti v rámci vypořádání SJM, zbylá jedna polovina nemovitosti by byla rozdělena mezi žalovaného [Jméno žalované A] a tři děti zemřelé [jméno FO]. Žalobce by tedy v rámci dědictví nabyl vlastnictví k jedné osmině předmětné nemovitosti. Určovací žalobu žalobce podává s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný [Jméno žalované A], který uvedl, že žalobní nárok neuznává. Výše uvedená nemovitost byla ke dni projednání dědictví po zemřelé [jméno FO] ve výlučném vlastnictví žalovaného [Jméno žalované A]. Žalovaný nabyl nemovitost v roce 1999 se záměrem, že pozemek bude ve vlastnictví syna [Jméno žalované B]. Kupní smlouva byla uzavřena se souhlasem zemřelé [jméno FO]. Původně bylo zamýšleno, že pozemek bude ve spoluvlastnictví obou žalovaných, žalovaný [Jméno žalované B] byl ale v té době ještě nezletilý, proto katastr nemovitostí odmítl zápis provést a ve smlouvě je proto jako kupující uveden pouze žalovaný [Jméno žalované A]. Kupní cena pozemku byla hrazena z části z peněz, které [Jméno žalované B] darovali jeho rodiče, tedy žalovaný [Jméno žalované A] a zemřelá [jméno FO], část peněz pak dostal [Jméno žalované B] od svého strýce. Podstatná část prací a investic na výstavbě domu na pozemku č. parc. 92/16 byla zajištěna rovněž ze strany [Jméno žalované B]. Žalovaný [Jméno žalované A] proto navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl.

3. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl přistoupení žalovaného [Jméno žalované B] do řízení. Soud podanému návrhu vyhověl. [Jméno žalované B] následně uvedl, že se připojuje k vyjádření žalovaného [Jméno žalované A] k žalobě.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Účastníci při tomto jednání setrvali na svých postojích.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto smlouvou koupil žalovaný [Jméno žalované A] od prodávajícího – Obce [adresa], pozemek č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] o výměře 1201 m2 za kupní cenu ve výši [částka]. Ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že kupní cena byla částečně hrazena z peněz ve společném jmění žalovaného [Jméno žalované A] a jeho manželky [jméno FO] a částečně z peněz, které dostal žalovaný [Jméno žalované B] od svého strýce.

6. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že [Jméno žalované A] byl ke dni uzavření kupní smlouvy ženatý se [jméno FO], nar. [datum]. Manželství [Jméno žalované A] a [jméno FO] trvalo od 70. let minulého století až do smrti [jméno FO] dne [datum]. Společné jmění účastníků nebylo žádným způsobem modifikováno oproti zákonné úpravě. [Jméno žalované A] a [jméno FO] mají tři společné syny – [Jméno žalované A], [Jméno žalované B] a [Jméno žalobce].

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícím – Obcí [adresa] a kupujícími [jméno FO] a [Jméno žalované B], má soud za prokázané, že kupní smlouvou z roku 1999 měli původně pozemek č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] nabýt do podílového spoluvlastnictví oba žalovaní. Návrh na zápis vlastnického práva byl však příslušným katastrálním úřadem zamítnut z důvodu, že žalovaný [Jméno žalované B] byl v té době nezletilý a s jím činěným právním úkonem nevyslovil souhlas opatrovnický soud. Z tohoto důvodu došlo následně k uzavření kupní smlouvy dne [datum].

8. Z účastnického výslechu žalovaného [Jméno žalované B] má soud za prokázané, že na pozemku č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] začala rodina po jeho zakoupení stavět rodinný dům. V roce 2005 již na pozemku stála hrubá stavba, dodělávala se střecha. Rodinný dům stavěli účastníci svépomocí. Stavěli všichni sourozenci a rodinní známí. [jméno FO] byla v té době v invalidním důchodu. [právnická osoba] vypomáhala spíše tím, že vařila řemeslníkům. Od roku 2008 do roku 2014 pracoval žalovaný [Jméno žalované B] v zahraničí. Vydělané peníze investoval do stavby domu. Tuto skutečnost žalovaný doložil i cenovými nabídkami a fakturami z doby výstavby domu. Bylo zamýšleno, že v domě bude žít [Jméno žalované B] se svými rodiči. V případě tíživé životní situace by v domě mohli přebývat i ostatní sourozenci.

9. Z účastnického výslechu žalobce se podává, že na stavbě se finančně podílel i žalobce a žalovaný [Jméno žalované A].

10. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že [Jméno žalované B] do domu investoval peníze v řádu stovek tisíc Kč, peníze vydělal prací v Irsku. Svědek rovněž pomáhal na stavbě.

11. Z usnesení Okresního soudu v Domažlicích č.j. [spisová značka] ze dne [datum] má soud za prokázané, že po smrti [jméno FO] nabyl majetek v jejím vlastnictví syn [Jméno žalované A] a to v souladu se závětí pořízenou [jméno FO]. Soud má dále za prokázané, že pozemek č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] ani na něm stojící dům nebyl v rámci dědického řízení vypořádáván.

12. Ze závěti pořízené [jméno FO] dne [datum] soud zjistil, že touto závětí [jméno FO] odkázala pozemek č. parc. 734 a dům č.p. [č.p.] ve Vránově synovi [jméno FO].

13. Z darovací smlouvy se smlouvou o věcném břemenu a zřízení zákazu zatížení a zcizení ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto smlouvou žalovaný [Jméno žalované A] převedl pozemek č.par. 92/16 v k.ú. [adresa] včetně rozestavěného domu na žalovaného [Jméno žalované B]. Smlouvou bylo zároveň [jméno FO] zřízeno věcné břemeno služebnosti doživotního užívání nemovitostí. Ve smlouvě smluvní strany shodně prohlásily, že rozestavěný dům na pozemku č. parc. 62/16 v k.ú. [adresa] je výlučným vlastnictvím žalovaného [Jméno žalované A], který ho převádí do vlastnictví žalovaného [Jméno žalované B].

14. Dle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., společné jmění manželů tvoří mimo jiné majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

15. Soud má ve věci za to, že žaloba byla podána procesně správně, když s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ve věci není možné postupovat jiným způsobem než podáním určovací žaloby. Naléhavý právní zájem na straně žalobce je dán tím, že v případě pravomocného rozsudku, kterým bude žalobě vyhověno, bude žalobce v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník jedné osminy pozemku č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa]. Pasivní legitimace žalovaných je dána tím, že v případě žalovaného [Jméno žalované B] bude v případě úspěchu ve věci dotčeno jeho vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalovaný [Jméno žalované A] je pak oprávněným z věcného břemene doživotního užívání předmětných nemovitostí. V případě neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bude dotčeno i jeho právo předmětné nemovitosti užívat.

16. Z provedeného dokazování má pak soud za prokázané, že pozemek č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] do společného jmění manželů žalovaný [Jméno žalované A] a zemřelá [jméno FO]. Tuto skutečnost soud dovozuje z toho, že pozemek kupoval žalovaný v době trvání manželství se [jméno FO]. Část kupní ceny byla hrazena z peněz ve společném jmění manželů, když SJM účastníků nebylo žádným způsobem modifikováno a žalovaný [Jméno žalované A] nedisponoval finančními prostředky, které by byly v jeho výlučném vlastnictví. Na této skutečnosti pak nic nemění ani to, že zbylá část kupní ceny byla hrazena z peněz syna [Jméno žalované B].

17. Soud má dále za prokázané, že na pozemku č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa] vystavěla rodina [jméno FO] stavbu rodinného domu. S ohledem na skutečnost, že hrubá stavba byla postavena kolem roku 2005, tato se nestala automaticky součástí pozemku a soud se proto zabýval tím, kdo je vlastníkem předmětné stavby. Soud má za prokázané, že na stavbě rodinného domu se podílela celá rodina, všichni účastníci řízení prací, [jméno FO] pomocnými pracemi (vařením) dle svých fyzických možností. Finančně se na výstavbě v převážné míře podílel žalovaný [Jméno žalované B], který měl finanční prostředky z práce v zahraničí, drobnějšími částkami rovněž žalovaný [Jméno žalované A] a žalobce. Stavební a další povolení byla vydávána na žalovaného [Jméno žalované A]. V darovací smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanými [jméno FO] a [Jméno žalované B] smluvní strany souhlasně prohlásily, že stavba je ve vlastnictví [Jméno žalované A]. S ohledem na tuto skutečnost má soud za prokázané, že i stavba rodinného domu na pozemku 92/16 v k.ú. [adresa] je ve vlastnictví žalovaného [Jméno žalované A], který s ohledem na trvající manželství se [jméno FO] tuto stavbu nabyl do společného jmění manželů. Ke dni [datum] se pak stavba s ohledem na existenci zákona č. 89/2012 Sb. stala součástí pozemku č. parc. 92/16 v k.ú. [adresa].

18. S ohledem na skutečnost, že pozemek 92/16 v k.ú. [adresa] včetně rozestavěné stavby rodinného domu byl ke dni úmrtí [jméno FO] dne [datum] ve společném jmění žalovaného [Jméno žalované A] a zůstavitelky [jméno FO], tento měl být vypořádán v rámci dědického řízení po zemřelé [jméno FO]. Při jeho vypořádání by jedna polovina nemovitostí připadla pozůstalému manželovi [jméno FO] v rámci vypořádání zaniklého SJM. Zbylá polovina nemovitostí by pak připadla v rámci zákonné posloupnosti děděním v první třídě dědicům - pozůstalému manželovi [jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO], [jméno FO] a [Jméno žalované B], všem rovným dílem. Žalobce by se tak stal vlastníkem jedné osminy předmětných nemovitostí.

19. Darovací smlouva ze dne [datum] je s ohledem na výše uvedené neplatným právním jednáním, když žalovaný [Jméno žalované A] nebyl ke dni uzavření této smlouvy výlučným vlastníkem celé nemovitosti a nebyl tak oprávněn s nemovitostí disponovat.

20. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení, které činí [částka]. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a odměny advokáta za pět úkonů právní služby vykonaných do [datum] (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení a účast u ústního jednání dne [datum] po [částka] (§9 odst. 4 AT účinného do [datum]), pěti režijních paušálů po [částka], odměny advokáta za 4 úkony právní služby po [částka] vykonané po [datum] (sepis vyjádření, účast na ústních jednáních ve dnech [datum] – 2 úkony a [datum]) (§ 9 odst. 4 AT účinným po [datum]), čtyři režijní paušály po [částka], cestovné dle vyúčtování na č.l .108 a 21 % DPH ve výši [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací