Výrok
I. Řízení se co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 69,38 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] pro zpětvzetí žaloby zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem červenec 2026.
III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 8,7 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.
V. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, smluvním úrokem a smluvní pokutou z titulu úvěrové smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi účastníky dne [datum], a to s následujícím odůvodněním:Mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované), dále registrem SOLUS a z nebankovního registru klientských informací, lustrací v insolvenčním rejstříku. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet peněžní prostředky ve výši [částka]. K vyplacení došlo dne [datum]. Celkovou částku včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně se žalovaný zavázal uhradit v 36měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopad 2024. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, když uhradil do dne podání žaloby pouze částku ve výši [částka], a to dne [datum]. Neplněním splátkového kalendáře žalovaný porušil své smluvní závazky. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou druhé splátky dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení, žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na nové dlužné jistině částku [částka], na smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy částku [částka], na nákladech v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], na smluvní pokutě dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny částku [částka] a úrok ve výši 78,08 % ročně z částky ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že po vyplnění žádosti na webových stránkách žalobkyně mu byl poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaný na úhradu dlužné částky zaplatil žalobkyni částku [částka]. Co do částky [částka] jistinu dluhu uznává, neuznává rozsah úroků z prodlení a příslušenství požadované žalobkyní. Žalovaný neuznává výši smluvní pokuty požadovanou žalobkyní dle bodu 6.1 smlouvy a dle 6.5 smlouvy, neboť sjednaná výše smluvní pokuty je zjevně nepřiměřená. Podle žalovaného je ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru týkající se jiného než jistiny pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatná. Žalobkyně má beze sporu právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z., žalovaný navrhuje, aby žalobkyni bylo přiznáno právo na zákonný úrok z prodlení ode dne doručení žaloby žalovanému. Vzhledem ke značným výdajům žalovaného, který je nemajetný, bydlí v nájemním bytě v Přešticích, kde za nájem a služby platil až do doby vzetí do vazby [částka] měsíčně a převzal další půjčky, které má dle svého odhadu ve výši cca [částka] a které se snaží dle svých možností splácet, není žalovaný schopen zaplatit svůj dluh vůči žalobkyni jinak, než ve splátkách ve výši maximálně [částka] měsíčně.
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 743 ode dne [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 69,38 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum]. Jako důvod pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně uvedla, že se rozhodla po žalovaném nadále uplatňovat pouze nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 8,7 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrok ve výši 12, 75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby , kdy celkový tento úrok za dobu [datum] dosáhne částky [částka].
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání žalobkyně setrvala na podané žalobě a poukázala na částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum]. Žalovaný trval na vyjádření, které bylo zasláno soudu v listopadu 2025 a uvedl, že v současné době splácí větší množství půjček. Zároveň je na jeho osobu vedeno několik exekučních řízení. V době, kdy uzavíral smlouvu s žalovanou, měl již tři nebo čtyři poskytnuté půjčky. V důsledku vedených exekucí má zablokovaný účet, byl by schopen začít dluh splácet v červnu nebo v červenci roku 2026 ve splátkách přibližně [částka] měsíčně.
5. Mezi stranami tak nebylo sporné, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] částku [částka] a žalovaný jí dosud vrátil částku [částka]. Spornou skutečností zůstalo, zda žalobkyně posoudila před uzavřením této smlouvy dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo i z jiných zdrojů, tak, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Sporné dále bylo, zda ve smlouvě sjednaný úrok ve výši 78,07 % ročně je souladným s dobrými mravy.
6. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Před uzavřením úvěrové smlouvy podepsal žalovaný formou komunikace na dálku obecný formulář žalobkyně označený jako „Prohlášení klienta“, kde mj. potvrdil, že nemá vůči státu a třetím stranám splatné dluhy, vyjma dluhů konsolidovaných tímto úvěrem a na základě informací od klienta zprostředkovatel úvěru vyplnil údaje týkající se příjmů a závazků žalované do formuláře „Hodnocení Klienta“. Z tohoto formuláře soud zjistil, že celkový příjem žalovaného ve výši [částka] tvořil příjem z jeho zaměstnání. Na jeho výdaje byl žalobkyní použit výpočet se započítáním životního minima ve výši [částka] a zohledněním jednoho dítěte v domácnosti s výdaji ve výši [částka]. Náklady na bydlení byly žalovaným uvedeny v částce [částka] a doklady k nim nebyly žalobkyní vyžadovány. Doloženy byly pouze tvrzené příjmy žalovaného prostřednictvím potvrzení banky z internetového bankovnictví za dva měsíce předcházející poskytnutí úvěru. Žalobkyně pak provedla lustraci v registru SOLUS, kde nebyla zjištěna částka po splatnosti, ověřila v nebankovním registru klientských informací (NRKI), že je k osobě žalovaného evidováno 9 žádostí o úvěr u jiných finančních institucí, přičemž se může jednat o žádosti živé, odvolané klientem i zamítnuté. Žalovaný v průběhu řízení doložil listinu se seznamem svých dluhů. Žalovaný dále doložil podnájemní smlouva z [datum] a výpis z účtu za rok 2025 týkající se úhrady nájemného, z nichž vyplývá, že nájemné bylo sjednáno ve výši [částka], úhrada za služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka]. Žalovaný tak měl náklady na bydlení v celkové výši [částka], přičemž uvedl, že nájem v této výši platil již v září roku 2024.
7. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.
9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).
10. Ze shora učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti nepoustupovala tak, aby měla k dispozici dostupné informace, z nichž by si mohla udělat reálný obraz ohledně finanční situace žalovaného v době, kdy poskytnutí úvěru schválila. Žalobkyně pochybila, když se spokojila s prohlášením žalovaného, přestože měl v minulosti již v evidenci registru nebankovních institucí viditelných devět žádostí o úvěr. Nicméně zcela jistě by pak musela žalobkyně přehodnotit pravidelné měsíční výdaje žalovaného, když jeho celkové náklady na bydlení v době poskytnutí úvěru byly [částka]. Toto mohlo být seznatelné i z výpisů z bankovního účtu žalovaného za určité období předcházející žádosti o poskytnutí úvěru, na jejich základě by si mohla také žalobkyně ověřit, že žalovaný nesplácí jiné než tvrzené úvěry, případně ji v nedávné době nebyly jiné poskytnuty. Ze žalobkyní předložených důkazů nelze než konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti, kterou ji ukládá zákon o ochraně spotřebitele, když prověření úvěruschopnosti žalované nebylo dostatečné a existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
11. Pro úplnost soud uvádí, s ohledem na výši sjednaného úroku (78,07 %) a RPSN (113,07 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.
12. Jelikož žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 743 ode dne [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 69,38 % p. a. z částky [částka] od [datum] do 15. 3. 20025 zpět bylo řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) co do této částky zastaveno.
13. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 87 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši [částka], má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil již částku [částka], má povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Toto bezdůvodné obohacení má žalovaný povinnost splácet v době přiměřené jeho možnostem. Za takové možnosti soud považuje v souladu s vyjádřením žalovaného splátky po [částka] měsíčně, splatné vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem červenec 2026. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná zhruba z 50 % a z 50 % neúspěšná. Po odpočtu neúspěchu od úspěchu pak žalobkyni ani žalovanému nevznikl v řízení nárok na náhradu nákladů soudního řízení.
16. V dané věci byl soudní poplatek dle usnesení podepsaného soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] vybrán v původní výši [částka]. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět co do částky v celkové výši [částka]. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši [částka] ([částka] – [částka]). Z tohoto základu činí soudní poplatek [částka]. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud v souladu s § 6a odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 3 druhé věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích tak, že se žalobkyni vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši [částka] ([částka] – [částka] Kč = [částka], sníženo o 20 % = [částka]).
17. Přeplatek na soudním poplatku bude žalobkyni zaslán na účet, který žalobkyně soudu sdělí do patnácti (15) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. Poučení: