Výrok
I. Žaloba na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a na zaplacení nákladů spojeným s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužné smluvní pokuty. V podrobnostech uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalovaným jakožto s podnikatelem smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, došlo k jejímu zesplatnění. Po zesplatnění zápůjčky žalovaný dluží žalobkyni novou jistinu ve výši [částka]. Dle článku 8.7 smlouvy o zápůjčce je žalovaný povinen uhradit žalobkyni v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky až do jejího zaplacení. Žalobkyně požaduje touto žalobou k úhradě smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny, tedy částku [částka]. Tato dále poukázala na to, že rozsudkem nadepsaného soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci dlužnou jistinu, úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši [částka], kdy šlo o smluvní pokutu za období do [datum].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání žalobkyně setrvala na podané žalobě. Žalovaný se k jednání nedostavil.
4. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
6. Dle § § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Dle § 159a o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.
8. Ve výše uvedené věci se soud cítí být vázán výrokem rozsudku pro zmeškání vydaným Okresním soudem [adresa] -jih dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka], ze kterého vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle bodu 1. rozsudku, žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky a tomuto vznikl dluh na jistině a úroku ve výši [částka] a na smluvní pokutě ve výši [částka]. Další skutečnosti však již z výroku předmětného rozsudku pro zmeškání dovodit nelze.
9. Soud pak v řízení zejména nemá za prokázané, že smlouva o zápůjčce byla uzavírána s žalovaným v rámci jeho podnikatelské činnosti, když tato skutečnost z uzavřené smlouvy jednoznačně nevyplývá. Ve smlouvě není uvedeno, v jakém oboru žalovaný podniká, ani za jakým konkrétním účelem je půjčka poskytována. Ve smlouvě je pak žalovaný označen jak IČem tak i datem narození. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že žalovaný je účastníkem několika dalších řízení, jejichž předmětem je plnění ze smluv o zápůjčce či úvěrových smluv. Z výše uvedeného vyplývá, že nanejvýš pravděpodobné, že smlouva ve skutečnosti jako podnikatelská uzavírána nebyla. V takovém případě se pak uplatní ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy celková výše žalobcem uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, v daném případě tedy částku [částka]. S ohledem na skutečnost, že smluvní pokuta do výše zmíněné částky již byla žalobkyní nárokována v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] a soudem byla žalobkyni přiznána, není možné již ukládat žalovanému povinnost k platbě dalších smluvních pokut.
10. I pokud by smlouva o zápůjčce s žalovaným byla skutečně uzavírána jako smlouva podnikatelská, ani v takovém případě není dle názoru soudu možné sjednat s žalovaným smluvní pokutu v libovolné výši. I v případě podnikatelské smlouvy platí, že ujednání o smluvní pokutě nesmí být ve zjevném rozporu s dobrými mravy, jinak je v souladu s ustanovením § 580 a 588 o.z. toto ujednání absolutně neplatným. Za situace, kdy v případě prodlení žalovaného se splácením zápůjčky ukládá smlouva tomuto povinnost okamžitě uhradit žalobkyni dlužnou jistinu a úrok ze zápůjčky v plné výši až do konce splatnosti poskytnuté zápůjčky, platit úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužných částek včetně příslušenství za každý den prodlení bez jakéhokoli omezení, je dle názoru soudu takové ujednání absolutně neplatným a to minimálně v rozsahu, ve kterém takto ujednaná smluvní pokuta převyšuje dlužnou jistinu zápůjčky. S ohledem na skutečnost, že smluvní pokuta ve výši dlužné jistiny již byla žalobkyni přiznána rozsudkem nadepsaného soudu č.j. [spisová značka], soud podanou žalobu i z tohoto důvodu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení úspěšný, má proto nárok na náhradu nákladů soudního řízení. Ze spisového materiálu se pak podává, že žalovanému v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly (tento byl v průběhu řízení nečinný). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.