Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.
II. Žaloba se co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno]., IČ: [IČO], a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka společnosti [Anonymizováno]., za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky [částka] jakožto jistiny a [částka] jakožto poplatku za poskytnutí úvěru.
2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila ve svém podání soudu ze dne [datum], v němž uvedla, že svůj dluh uznává. Dostala se do špatné situace, proto si vzala půjčku. Při době splácení si prošla rakovinou, tudíž v pracovní neschopnosti nemohla splácet tak vysoké splátky a společnost, od které si půjčila, ji nevyšla vstříc při žádosti o snížení splátek. Souhlasí se zaplacením dluhu, jen by se chtěla domluvit na splátkovém kalendáři, jelikož jako samoživitelka nemůže splácet vysoké částky.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 96185/742218 uzavřené dne [datum] ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [Anonymizováno]., poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit. Žalovaná měla žalobkyni vrátit úvěr včetně poplatku ve výši [částka] a úroku ve výši 36 % ročně ve lhůtě do [datum]. RPSN smlouvy činila 1 964,[právnická osoba] tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na základě výše uvedené smlouvy uhradila dílčí platby v celkové výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná toto tvrzení žádným způsobem nerozporovala, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
5. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně dle doložené listiny na základě lustrace v dostupných bankovních a nebankovních registrech. Příjem žalované v době poskytnutí úvěru činil [částka], náklady na bydlení činily [částka], výdaje na telefon a internet činily [částka]. Již z této lustrace muselo být žalobkyni zjevné, že žalovaná není dostatečným způsobem úvěruschopná, když při vynaložení dalších nezbytných nákladů např. na stravu, tato nemůže být schopna ve lhůtě jednoho měsíce zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], jak vyplývá z uzavřené smlouvy.
6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. S ohledem na nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované je však takto uzavřená smlouva v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Za této situace má žalovaná povinnost vrátit žalobkyni vyplacenou jistinu v době přiměřené jejím možnostem.
8. Jistina úvěru činila [částka], žalobkyně zaplatila [částka], zbývá tedy uhradit [částka]. V tomto rozsahu bylo proto žalobě vyhověno. Jistinu ve výši [částka] pak bylo žalované uloženo splatit ve splátkách přiměřených jejím možnostem při zohlednění toho, že jde o onkologickou pacientku s omezenými možnostmi půjčku splácet.
9. Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z ⅔, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], představující ⅓ z celkově vynaložených nákladů ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].