Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno]., IČ: [IČO], a žalovaným. Za účelem ověření úvěruschopnosti byl žalovaný povinen doložit výplatní pásky za 2 měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byl právním předchůdcem žalobkyně lustrován z veřejně dostupných databází. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka společnosti [Anonymizováno]., za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky [částka] jakožto jistiny, [částka] jakožto poplatku za poskytnutí úvěru a [částka] jakožto smluvního úroku.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 3F48A/87884 uzavřené dne [datum] ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost Emma´s credit, s.r.o., poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně poplatku ve výši [částka] a úroku ve výši 36 % ročně ve lhůtě do 30 dnů. RPSN smlouvy činila 1 945,87 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy uhradil částku ve výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 1 945,87 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.
7. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši [částka], má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil již částku [částka], má povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů od doručení tohoto dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku [částka] nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši [částka] a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne [datum]. Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z ⅔, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], představující ⅓ z celkově vynaložených nákladů ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t.