Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále pak částku [částka] a částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky [částka] zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se žalobkyní dne [datum] prostřednictvím webových stránek www.[Anonymizováno].cz po vyplnění žádosti uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované bezhotovostně na sdělený bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] a ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši [částka] s tím, že jistina i poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaná však své smluvní závazky nesplnila řádně a včas, kdy do dne podání žaloby uhradila pouze částku [částka], kterou byla částečně umořena smluvní pokuta. Nadále tak dluží tak žalobkyni jistinu a poplatek za poskytnutí zápůjčky v celkové výši [částka]. Dále žalobkyně uvedla, že jí podle č.l. 2.3 smlouvy vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s upomínáním žalované v celkové výši [částka] za zaslání 5 upomínek ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], kdy tato byla umořena částečnou úhradou žalované, pročež žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty již jen v částce [částka].
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Ze smlouvy a čl. 2.9 až 2.13 [právnická osoba] podmínek vyplývá, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem elektronickými prostředky na dálku tak, že žalovaná nejprve na webových stránkách žalobkyně vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně provedla verifikační platbu ve výši [částka] a smlouvu podepsala prostřednictvím zaslaného PIN kódu ve znění 4226. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout bezhotovostně na bankovní účet sdělený ve smlouvě žalovanou peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se proti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] nejpozději do [datum], přičemž roční procentní sazba nákladů činila 542 % ročně. Pro případ prodlení žalované s plněním jejích závazků si strany v čl. 2.3 Smlouvy ujednaly právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Dle dodatku ke smlouvě o úvěru č. O401118013 se žalobkyně zavázala navýšit zápůjčku poskytnutou žalované dne [datum] ve výši [částka] o částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku [částka] spolu s navýšeným poplatkem v celkové výši [částka]. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované na účet č. [č. účtu], uvedený ve smlouvě žalovanou, dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a 25. 9. 2023žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Dne [datum] byla žalované zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.
4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že strany dne uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž součástí bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v souladu s § 2048 o. z. Ačkoli byl s poskytnutím zápůjčky spojen nezanedbatelný poplatek ve výši [částka] a v důsledku toho i vysoká roční procentní sazba nákladů, dospěl soud k závěru, že smlouva byla uzavřena platně. Přestože zmíněný poplatek nepochybně do určité míry plnil funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků, nelze jej v tomto případě přepočítávat na roční úrokovou sazbu a pohlížet na něj výlučně jako na skrytý úrok, neboť je vyjádřen pevnou částkou a nikoli procentní částkou ze zapůjčených peněžních prostředků, a proto nebude v čase narůstat. Mimoto by vzhledem k velmi krátké době (pouze 30 dnů), na kterou byly žalované peněžní prostředky poskytnuty, došlo při přepočtu poplatku na úrok k výraznému zkreslení roční úrokové sazby, kterou by ani nebylo možno srovnávat s průměrnými úrokovými sazbami stanovenými bankami, když banky zápůjčky na tak krátké období v podstatě neposkytují. Dále pak nelze odhlédnout od skutečnosti, že i s poskytnutím krátkodobé zápůjčky nehledě na její konkrétní výši jsou vždy spojeny určité administrativní náklady, k jejichž pokrytí poskytovateli zápůjčky slouží právě požadovaný poplatek. S ohledem na uvedené soud shledal uzavřenou smlouvu o zápůjčce platnou v celém rozsahu, a protože žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ani poplatek žalobkyni nesplatila, uložil jí soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s poplatkem v celkové výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. [adresa] 941 Kč odpovídá dlužné jistině a poplatku za poskytnutí zápůjčky po započtení úhrad žalované v celkové výši [částka] na dlužnou smluvní pokutu co do výše [částka]. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu nároku na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka], neboť je zřejmé, že se žalovaná dne [datum] dostala do prodlení s úhradou zápůjčky. Byť je smluvní pokuta ujednána na samé horní přípustné hranici, shledal ji soud platnou, a proto i v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno a žalované bylo uloženo zaplatit dále žalobkyni částku [částka]. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
5. Ohledně nároku na zaplacení částky [částka] coby účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované dospěl soud k závěru, že tento je důvodný jen zčásti. Z žalobkyní předložených upomínek je zřejmé, že se jedná o pět velmi krátce po sobě odeslaných upomínek téměř shodného znění, když jediný rozdíl je vždy v datu vyhotovení upomínky a výši aktuální dlužné částky. Náklady paušálně požadované ve výši [částka] za každou z pěti nijak nepersonalizovaných upomínek vyhotovených pouze s týdenním rozestupem vždy s uvedením vyšší dlužné částky se soudu nejeví jako účelně vynaložené. V první řadě je třeba podotknout, že náklad ve výši [částka] na vyhotovení formulářové upomínky bez jakýchkoli specifických informací vážících se ke konkrétnímu závazku mezi žalobkyní a žalovaným zdaleka neodpovídá obvyklým nákladům spojeným s upomínáním dlužníka. Dále bylo dle názoru soudu na místě, aby žalobkyně dovodila, že opakované upomínání žalované s tak krátkým časovým odstupem s největší pravděpodobností nepovede ke kýženým výsledkům, když z textu výzev je zřejmé, že pokud by žalovaná měla vůli dlužnou částku nějakým způsobem uhradit, měla možnost se obrátit na žalobkyni telefonicky a řešit svou situaci. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že naúčtované náklady na upomínání v celkové výši [částka] jsou nepřiměřeně vysoké i ve srovnání s celkovou výší vymáhané pohledávky a vzbuzují pochybnosti, zda danou částkou skutečně mají být pokrývány náklady reálně vynaložené nebo zda nemají spíše sloužit k dalšímu navyšování dlužné částky a zvýšení zisku žalobkyně na úkor žalované nacházející se patrně v nepříznivé finanční situaci.
6. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že shora požadované náklady na upomínání nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bez pochyby lze akceptovat, že bylo smysluplné žalovanou jednou vyzvat k úhradě dlužné částky, a proto soud považuje za účelně vynaložené pouze náklady na zaslání jedné upomínky žalované, tedy částku [částka], pročež bylo dále žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni částku [částka] představující náhradu nákladů účelně vynaložených na upomínání. Ve zbývající části uplatněného nároku v částce [částka] proto soud žalobu zamítl.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady by v případě plného úspěchu činily [částka] a byly by tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhradou za daň z přidané hodnoty. Jelikož žalobkyně byla ke dni rozhodnutí úspěšná pouze v částce [částka] (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) a neúspěšná v částce [částka], byla úspěšná v rozsahu 91,77 % a neúspěšná v rozsahu 8,23 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 83,54 %, což odpovídá částce [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.