Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od 25. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od 14. 7. 2021 do zaplacení a částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od 24. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky [částka] od 5. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., dne 28. 11. 2005 smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka], přičemž žalovaný se ve smlouvě zavázal k tomu, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jednou za každých 180 dní čerpání úvěru a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný však porušil své smluvní závazky a překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a žalovanému zrušila poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka] dne 8. 3. 2021 převedla na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalovanému splácení debetního zůstatku ve splátkách. Jelikož žalovaný řádně dlužnou částku nesplácel, byl úvěr ke dni 13. 7. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky [částka] s tím, že dlužná jistina se dále úročila úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 postoupena žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka [částka] a sestávala z jistiny ve výši [částka], poplatků a smluvních pokut ve výši [částka] a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka]. Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 20. 9. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách o výši 2 % z částky čerpané v předcházejícím měsíci. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, a proto banka dne 4. 12. 2020 smlouvu ukončil a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky o celkové výši [částka] s tím, že dlužná jistina se dále úročila úrokovou sazbou ve výši 22,99 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 postoupena žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka [částka] a sestávala z jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka]. Po postoupení pohledávek již žalovaný žádnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 14. 5. 2024, k němuž se však žalovaný bez omluvy nedostal, a proto soud rozhodoval na základě žalobních tvrzení a žalobkyní předložených důkazů. Dokazováním provedeným při ústním jednání soud zjistil následující skutečnosti.
4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba]., postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne 29. 6. 2022, který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán 14. 7. 2022.
5. Dle smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené dne 28. 11. 2005 mezi žalovaným a společností [právnická osoba] [Anonymizováno], [Anonymizováno].s., se banka zavázala žalovanému zřídit a vést pro něj běžný účet č. [č. účtu] a současně mu poskytla kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku na účtu. Žalovaný se oproti tomu zavázal nepřekročit výši povoleného limitu. Dle dispozice ke smlouvě činila výše povoleného limitu [Anonymizováno] [částka], minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu a úroková sazba činila 21,99 %, v případě nepovoleného debetu pak 29 %. Současně byly ujednány různé poplatky. Z oznámení o zesplatnění ze dne 15. 7. 2021 vyplynulo, že právní předchůdkyně úvěr z důvodu opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásila za splatný ke dni 13. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] do 29. 7. 2021. Dle smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota] uzavřené dne 20. 9. 2016 mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré své povinnosti dle smlouvy. Dle dispozic ke smlouvě č. [hodnota] činil úvěrový rámec [částka], minimální splátka měla činit 2 % z čerpaného úvěru a úroková sazba činila 22,99 %. Zúčtovací období bylo od čtvrtého do třetího dne v měsíci. Z upomínky ze dne 4. 12. 2020 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a tento ke dni 4. 12. 2020 činil [částka]. Po postoupení pohledávek žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] do 19. 4. 2023 předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2023, která byla žalovanému dle podacího lístku odeslána dne 5. 4. 2024.
6. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně postupně dvě smlouvy o zápůjčce v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), avšak v obou případech porušil svou povinnost poskytnuté prostředky vrátit, a dluží tak žalobkyni z titulu neuhrazeného úvěru na základě úvěru Flexikredit stále částku [částka] a z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] částku [částka], přičemž přes výzvy žalobkyně a její právní předchůdkyně dlužné částky dosud neuhradil. S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku, a dále se smluvním úrokem v ujednaných výších. [adresa] k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, účast při ústním jednání dne 14. 5. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.