Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky [právnická osoba] Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [právnická osoba] Kč od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní dne [datum] prostřednictvím webových stránek [webová adresa] po vyplnění žádosti uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému bezhotovostně na sdělený bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši [částka] s tím, že jistina i poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nesplnil řádně a včas, kdy do dne podání žaloby uhradil pouze částku [částka], kterou byla umořena smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky a zčásti poplatek a jistina. Smluvní pokutu podle čl.
2 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] žalovaný umořil částečnou úhradou. Zbývající část částečné úhrady byla žalobkyní započtena na náklady spojené s upomínáním žalovaného vyúčtované v celkové výši [částka] a zčásti s na jistinu a poplatek. Žalovaný tak žalobkyni dluží nesplacenou jistinu a poplatek v celkové výši [částka].2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Ze smlouvy a čl. 2 až [číslo] [právnická osoba] podmínek vyplývá, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem elektronickými prostředky na dálku tak, že žalovaný nejprve na webových stránkách žalobkyně vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně provedl verifikační platbu ve výši [částka] a smlouvu podepsal prostřednictvím zaslaného [příjmení] kódu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostně na bankovní účet sdělený ve smlouvě žalovaným peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se proti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], přičemž roční procentní sazba nákladů činila 1111 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků si strany v čl. 2 Smlouvy ujednaly právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému na účet č. [bankovní účet], uvedený ve smlouvě žalovaným, dne [datum] částku [částka]. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dne [datum] byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.
4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že strany dne uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž součástí bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v souladu s § 2048 o. z. Ačkoli byl s poskytnutím zápůjčky spojen nezanedbatelný poplatek ve výši [částka] odpovídající 32,5 % poskytnuté částky a v důsledku toho i vysoká roční procentní sazba nákladů, dospěl soud k závěru, že smlouva byla uzavřena platně. Přestože zmíněný poplatek nepochybně do určité míry plnil funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků, nelze jej v tomto případě přepočítávat na roční úrokovou sazbu a pohlížet na něj výlučně jako na skrytý úrok, neboť je vyjádřen pevnou částkou a nikoli procentní částkou ze zapůjčených peněžních prostředků, a proto nebude v čase narůstat. Mimoto by vzhledem k velmi krátké době (pouze 30 dnů), na kterou byly žalovanému peněžní prostředky poskytnuty, došlo při přepočtu poplatku na úrok k výraznému zkreslení roční úrokové sazby, kterou by ani nebylo možno srovnávat s průměrnými úrokovými sazbami stanovenými bankami, když banky zápůjčky na tak krátké období v podstatě neposkytují. Dále pak nelze odhlédnout od skutečnosti, že i s poskytnutím krátkodobé zápůjčky nehledě na její konkrétní výši jsou vždy spojeny určité administrativní náklady, k jejichž pokrytí poskytovateli zápůjčky slouží právě požadovaný poplatek. S ohledem na uvedené soud shledal uzavřenou smlouvu o zápůjčce platnou v celém rozsahu, a protože žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ani poplatek žalobkyni nesplatila, uložil jí soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s poplatkem v celkové výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. [příjmení] [částka] odpovídá dlužné části jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky po započtení úhrad žalovaného v celkové výši [částka] na dlužnou smluvní pokutu co do výše [částka], účelně vynaložené náklady na vymáhání co do výše [částka] a jistinu a poplatek co do výše [částka] [adresa] k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
5. Ohledně nároku na zaplacení částky [částka] coby účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z žalobkyní předložených upomínek je zřejmé, že se jedná o pět velmi krátce po sobě odeslaných upomínek téměř shodného znění, když jediný rozdíl je vždy v datu vyhotovení upomínky a výši aktuální dlužné částky. Náklady paušálně požadované ve výši [částka] za každou z pěti nijak nepersonalizovaných upomínek vyhotovených pouze s týdenním rozestupem vždy s uvedením vyšší dlužné částky se soudu nejeví jako účelně vynaložené. V první řadě je třeba podotknout, že náklad ve výši [částka] na vyhotovení formulářové upomínky bez jakýchkoli specifických informací vážících se ke konkrétnímu závazku mezi žalobkyní a žalovaným zdaleka neodpovídá obvyklým nákladům spojeným s upomínáním dlužníka. Dále bylo dle názoru soudu na místě, aby žalobkyně dovodila, že opakované upomínání žalovaného s tak krátkým časovým odstupem s největší pravděpodobností nepovede ke kýženým výsledkům, když z textu výzev je zřejmé, že pokud by žalovaný měl vůli dlužnou částku nějakým způsobem uhradit, měl možnost se obrátit na žalobkyni telefonicky a řešit svou situaci. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že naúčtované náklady na upomínání v celkové výši [částka] jsou nepřiměřeně vysoké i ve srovnání s celkovou výší vymáhané pohledávky a vzbuzují pochybnosti, zda danou částkou skutečně mají být pokrývány náklady reálně vynaložené nebo zda nemají spíše sloužit k dalšímu navyšování dlužné částky a zvýšení zisku žalobkyně na úkor žalovaného nacházejícího se patrně v nepříznivé finanční situaci.
6. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že shora požadované náklady na upomínání nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bez pochyby lze akceptovat, že bylo smysluplné žalovaného jednou vyzvat k úhradě dlužné částky, a proto soud považuje za účelně vynaložené pouze náklady na zaslání jedné upomínky žalovanému, tedy částku [částka]. Zbývající částku ve výši [právnická osoba] Kč, kterou žalobkyně rovněž započetla na umoření nákladů spojených s upomínáním, je proto dle názoru soudu na místě započíst na částečnou úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky, jak je uvedeno v bodě 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Z uvedeného je pak zřejmé, že žaloba byla celkem důvodná jen co do částky [částka], a proto byla výrokem II. žaloba co do částky [právnická osoba] Kč zamítnuta.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady by v případě plného úspěchu činily [částka] a byly by tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhradou za daň z přidané hodnoty. Jelikož žalobkyně byla ke dni rozhodnutí úspěšná pouze v částce [částka] a neúspěšná v částce [částka] (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí), byla úspěšná v rozsahu 89,96 % a neúspěšná v rozsahu 10,04 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 79,92 %, což odpovídá částce [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.