Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval ve dnech [datum], [datum], [datum] vozidly městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se ani v jednom případě neprokázal platným cestovním dokladem. Žalovaný tak ve všech případech porušil dopravní a smluvní přepravní podmínky dopravce. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve všech případech jízdné ve výši [částka] a dále též přirážku k jízdnému ve výši 2 x [částka] a 1 x [částka], tj. celkem [částka]. Žalovaný však dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradil.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dle záznamů o provedených přepravních kontrolách cestoval prostředky městské hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu, a to dne [datum] v 09:58 hodin linkou trolejbusu č. [hodnota] (jízdné [částka]), dne [datum] v 11:42 hodin linkou trolejbusu č. [hodnota] (jízdné [částka]), dne [datum] v 11:01 hodin linkou trolejbusu č. [hodnota] (jízdné [částka]). V souladu s přepravními podmínkami žalobkyně tak žalovanému vznikla ve všech případech povinnost zaplatit žalobkyni jízdné, a to ve výši [částka] á jízda a také přirážku k jízdnému ve výši [částka] á jízda dne [datum] a dne [datum] a přirážku ve výši [částka] za jízdu dne [datum], tj. celkem [částka]. Žalovaný však dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně dosud neuhradil.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly ve dnech [datum], [datum], [datum] uzavřeny smlouvy o přepravě v souladu s § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný však porušil svou povinnost zaplatit jízdné, neboť se neprokázal platným cestovním dokladem, a proto mu ve vedle povinnosti zaplatit jízdné á [částka], tedy celkem jízdné ve výši [částka], vznikla v těchto dnech v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, resp. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, i povinnost zaplatit přirážku ve výši [částka] á jízda dne [datum] a dne [datum] a přirážku ve výši [částka] za jízdu dne [datum], tedy celkem přirážka ve výši [částka], dle přepravních podmínek žalobkyně. Žalovaný však dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně dosud neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu, přičemž lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka]. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva a žaloba) po [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
7. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje rozsudek v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění.