Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] -0162, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být spolu s příslušenstvím splacen ve 13 splátkách do [datum]. Žalovaná však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] dosud neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena fikcí dne [datum] v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Původní věřitel, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], postoupila v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], a to na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum]. Společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. pohledávku za žalovanou na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, a to na základě Smlouvy o postoupení ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení ze dne [datum], které bylo žalované dle podacího lístku zasláno téhož dne. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení ze dne [datum], které bylo žalované dle podacího lístku zasláno téhož dne. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby.
5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] -0162 (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byly žalované téhož dne poskytnuty bezúčelový hotovostní úvěr ve výši [částka]. Dle čl. II. Smlouvy se žalovaná zavázala spolu s finančními prostředky zaplatit úroky ve výši 25,85 % p. a., poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatek za správu úvěru ve výši [částka], poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši [částka], a to ve 13měsíčních splátkách po [částka], přičemž každá splátka je splatná 13. dne v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Podle čl. IV. Smlouvy bylo sjednáno RPSN ve výši 189,38 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná nezaplatila ničeho. Z čl. V. Smlouvy vyplývají důsledky v případě prodlení s úhradou splátek, a to dle čl. V. odst. 2 Smlouvy po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, jakož i dle čl. V. odst. 3 Smlouvy v případě nepravdivých, hrubě zkreslených nebo zamlčených podstatných údajů ze strany dlužníka při uzavření smlouvy, a z toho vyplývající právo věřitele k zesplatnění celého úvěru, dle čl. V. odst. 4. Smlouvy povinnost k úhradě smluvní pokuty. Marným uplynutím splatnosti se tak žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky.
6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v únoru 2017 s fixací nad 1 rok do 5 let činila 9,55 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), tj. v daném případě 28,65 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v únoru 2017 výši 10,17 %, tedy RPSN uvedené ve Smlouvě je téměř 19krát vyšší.
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřená mezi žalovanou a původním věřitelem soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se zabýval hlediskem souladu právního jednání s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. původní věřitel jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou.
15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo.
16. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši [částka] a je povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částku, a to do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od [datum], rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, resp. nebyla úspěšná pouze co do příslušenství pohledávky, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka]. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokátky za tři úkony právní služby dvakrát po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, tj. úkony do [datum]) a jednou po [částka] (návrh ve věci samé, tj. úkon po [datum]) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve znění do [datum], resp. § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění od [datum], a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Nad rámec soud konstatuje, že právní zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH, resp. v návrhu ve věci samé to uvedla. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
19. Pro úplnost soud dodává, že při výpočtu nákladů právního zastoupení žalobkyně postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani jinak náročná a žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z tohoto typu smluv, které se liší jen individuálními údaji. I toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], čímž byly splněny podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu.